Babiš u šéfky Evropské komise
Ursula von der Leyenová rozhodně není šéfkou Evropské komise, jakou si přáli europoslanci.
BRUSEL Bylo to velké pozdvižení, když se do čela Evropské komise nakonec prosadila Němka Ursula von der Leyenová.
Europoslanci ji před dvěma týdny schválili jen těsně. Netajili výhrady k političce, jejíž kariéru lemovala nepříliš úspěšná počínání v křesle ministryně obrany a jejíž jméno nevzešlo ze seznamu „Spitzenkandidátů“, které tradičně navrhují evropské parlamentní frakce.
Teď ale podle všeho nastal čas pro klid zbraní.
Nový šéf europarlamentu, italský socialista David Sassoli, prohlásil – možná s lehkým přemáháním – že si dovede představit dobrou spolupráci s nastupující šéfkou Komise.
„Hodně naslouchala europarlamentu – a to je dobře,“zhodnotil Sassoli v čerstvém rozhovoru pro bruselský list Politico první kroky von der Leyenové.
Její program označil jako přijatelný, protože podle něj vlastně kopíruje klíčové nápady hlavních proevropských frakcí v Evropském parlamentu.
Stín, který visí nad uvedením von der Leyenové do klíčové funkce v Bruselu, ale zdaleka nezmizel.
Snižovat emise
Šedesátiletá německá politička konvenuje proevropským frakcím svými slovy o „silné Evropě, od východu na západ, od severu k jihu“.
„Ztělesňuje novou Evropu,“prohlásil o ní uznale francouzský prezident Emmanuel Macron, který se svými liberály její volbu prosazoval.
Když ale dojde na konkrétní věci, příliš přesvědčivě šéfka Komise nepůsobí. Leží na ní pověst špatné manažerky, která si všímala víc genderových kvót než bojeschopnosti Bundeswehru. V nové evropské pozici chce pochybnosti rozptýlit.
Von der Leyenová slibuje zmírnit neochabující přistěhovalecký proud, který míří do Evropy. Chce podle svých slov reformovat evropskou azylovou politiku a chránit hranice schengenského prostoru.
Připouští však současně, že je třeba pomáhat migrantům. „Ale ti, kdo nemají nárok na azyl, se musejí vrátit,“říká dnes už bývalá ministryně německé vlády, která však proslula slabou schopností odmítnuté žadatele vracet.
Nová šéfka Komise chce také, aby se Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem, už od roku 2050. Už v příštích letech chce snížit emise nikoli o 40 procent, jak bylo plánováno, ale o plných 50 procent.
Peníze za tímto účelem hodlá čerpat také ze společného evropského rozpočtu.
Z europarlamentu zazněly následně časté výtky, že program von der Leyenové, první ženy v čele evropské exekutivy, obsahuje mnohé prázdné sliby, učiněné na poslední chvíli.
Zůstal pocit, že šéfka Komise je výsledkem nedůstojných tahanic parlamentu s evropskými politiky, který nakonec poslanci prohráli.
Parlamentní šéf Sassoli chce hodit toto vše za hlavu. Říká, že si dokáže spolupráci s von der Leyenovou představit.
Třiašedesátiletý italský politik rád zdůrazňuje, že on není produktem zákulisních dohod evropských lídrů jako členové Evropské komise. Jeho pozice však rovněž není silná. Oslabení socialisté mají minimální vliv na politiku v jeho rodné Itálii a ztratili i v posledních evropských volbách.
Chce do týmu ženy
Možná proto nebude říjnové potvrzení nové Komise v rozdroleném parlamentu tak složité, jak se původně zdálo.
Von der Leyenová musí napřed poskládat svůj tým, novou Evropskou komisi. Podobně jako při působení v čele německé obrany, i v Bruselu se soustředí na genderové kvóty. Proto ji trápí, že většina ze zemí EU zatím prosazuje na posty budoucích komisařů muže.