Bankrotáři se nehrnou
Osobní bankrot neláká dlužníky tolik, jak se čekalo. Lidé se diví, že mají platit víc než 2 200 korun měsíčně.
Omírnějších pravidlech oddlužení se ještě nedávno mluvilo jako o životní šanci pro beznadějně předlužené lidi. Jenže po necelých dvou měsících fungování novinku využívá jen zlomek lidí.
Jedním z důvodů je rozšířený mýtus, že každému přihlášenému dlužníkovi
stačí splácet 2 200 korun měsíčně.
Podle dat ministerstva spravedlnosti na soudy v červnu, odkdy insolvenční novela platí, dorazilo 3 460 žádostí o oddlužení. Oproti loňskému červnu činí nárůst 88 procent, ale očekával se výrazně větší zájem. Počet žádostí o oddlužení dokonce v dubnu a květnu klesl, protože předlužení zájemci čekali, aby žádost mohli podat podle nových pravidel.
„Zaznamenala jsem dvojnásobný nápad žádostí o oddlužení. Největší nárůst je podle mých informací v Severomoravském kraji na Krajském soudě v Ostravě,“říká Radka Šimková, advokátka a insolvenční správkyně z právní kanceláře Abbot Legal. Zájem o oddlužení podle ní poroste hlavně po prázdninách. „Doba dovolených není období, kdy by to dlužníci řešili,“myslí si.
V exekuci je dnes každý desátý dospělý Čech a pro půl milionu z nich je insolvence nejlepší východisko, soudí odborníci. Adeptem na oddlužení je podle nich dlužník se třemi a více exekucemi a také všichni ti, kteří si na splácení svých dluhů musejí brát nové úvěry.
„Současné tempo oddlužování problém předlužení v Česku nevyřeší. Ideálně by mělo do osobního bankrotu vstupovat šest až sedm tisíc lidí měsíčně,“odhaduje Radek Hábl, odborník na dluhovou problematiku z Institutu prevence a řešení předlužení a autor webu Mapaexekuci.cz.
Ročně by to mělo být zhruba 50 tisíc lidí, přičemž dosud na osobní bankrot dosáhlo každoročně 20 až 30 tisíc lidí. Podle Hábla dlužníky odrazuje také skutečnost, že při oddlužování se jim z výplaty strhává více peněz než při exekuci. Dlužníkovi při ní může zůstat až o šest tisíc víc.
Zatím se neví, kolik předložených žádostí o oddlužení soud schválí. Soud musí s rozhodnutím o povolení oddlužení neboli osobního bankrotu počkat dva měsíce, než věřitelé přihlásí své pohledávky. Pokud to neudělají a dlužník úspěšně projde pětiletým oddlužením, nepřihlášené pohledávky včetně příslušenství propadají, jako by nikdy nebyly. První schválené žádosti o oddlužení z června se tak začnou objevovat až v srpnu.
Smyslem je splatit co nejvíc
Podle zkušeností insolvenční správkyně se mezi lidmi rozšířil mýtus, že stačí platit 2 200 měsíčně (odměna insolvenčnímu správci plus minimální splátka dluhu) a dlužník se za pět let, kdy obvykle bankrot trvá, zbaví všech dluhů. To je omyl.
„To je minimum, aby mohli do oddlužení jít. Lidem se stále z výplat strhává vše nad nezabavitelné minimum, které činí 9 600 korun u jednotlivce,“říká Šimková. To podle ní mnohé lidi překvapuje.
Smyslem oddlužení totiž nadále zůstává zaplatit věřitelům co možná nejvíc, na což dohlíží insolvenční správce a soud. Dlužník musí plnit spartánské podmínky – tedy dělat vše, co je v jeho silách, aby dluh splatil. Kromě posílání minimálně 2 200 korun měsíčně si musí hledat co nejvýdělečnější práci, přiznávat každý jednorázový příjem, dary, dědictví...
Pokud by insolvenční správce a následně soud měli za to, že dlužník podmínky oddlužení porušil (například nepřiznal příjem načerno nebo byl dlouho nezaměstnaný a práci si nehledal), mohou mu oddlužení zrušit. Dotyčný tak upadne zpátky do exekucí bez jasného výhledu na jejich umoření.
132 tisíc je minimum
Novela insolvenčního zákona vzbudila velká očekávání, protože nově umožňuje oddlužení bez ohledu na výši dluhu. Dříve musel dlužník soudu nejprve předložit kompletní přehled svých dluhů a také výši příjmů, aby prokázal, že za pět let bude schopen splatit alespoň 30 procent dlužné částky. Dlužil například milion a musel být během pěti let schopen splatit alespoň 300 tisíc.
Nově kompletní seznam dohromady dávat nemusí. Stačí prokázat, že má dva věřitele. Minimální výše odvedených splátek se u jakéhokoliv dluhu scvrkne dohromady na 132 tisíc korun.
Současná pravidla oddlužení také umožňují škrtnout lichvářské úroky a pokuty. To jsou takové, které přesahující výši jistiny, tedy samotné půjčené částky.
Už při přijímání novely se rozvířila debata, jestli po pěti letech soud oddlužení skutečně potvrdí, a zda se tedy dlužník nebude snažit zbytečně. „Pokud budou plněny dlužníky podmínky, obavy nemám,“říká správkyně Šimková.