Politici nepřiznali, jaký mají majetek

Čtyři tisíce lidí ve veřejných funkcích tím porušily zákon. Pokuty jsou mírné

Lidé ve veřejných funkcích mají zákonnou povinnost přiznávat svůj majetek – jenže to často nedělají. Na čtyři tisíce veřejných funkcionářů nesplnilo podle kvalifikovaného odhadu povinnost podat průběžné oznámení o majetku za loňský rok. „Komunální politici z toho tvoří naprostou většinu, zhruba devadesát až devadesát pět procent,“

řekl MF DNES mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Důvody, proč komunální politici majetková přiznání neodevzdávají, jsou zejména dva. Některým – zejména starostům v menších obcích – takovéto „svlékání politiků do naha“vadí a myslí si, že může mimo jiné vzbudit zbytečnou závist. Veřejná funkce je pro ně spíš „bokovkou“a nechtějí, aby se lidé z veřejně přístupné databáze dozvěděli, kolik si vydělají mimo politiku.

„Tyto veškeré údaje již v současné době stát má v evidencích katastrálního úřadu, finančního úřadu, registru vozidel a podobně. A já nesouhlasím s jejich veřejným vyvěšením na internet a možností anonymního prohlížení, podpořenou ‚bonztlačítkem‘ k podání podnětu,“uvedl například Petr Wolf, místostarosta Černošic. Ten je zároveň zaměstnancem stavební firmy.

Druhým důvodem je zapomnětlivost, nebo si komunální funkcionáři neuvědomují, že pod zákon spadají. „Co že jsem neodevzdal?“nechápal třeba dotaz MF DNES první místostarosta Teplic nad Metují Radek Myška. A i když mu byla zákonná povinnost vysvětlena, reagoval ještě s naprostou jistotou: „Já ale nejsem politik. Já mám stavební firmu, zaměstnávám řadu lidí.“Upozornění, že je místostarostou, glosoval: „No jo vlastně. Ale to ještě neznamená, že jsem politik. Ta funkce je spíš z vyděšení, já do toho šel jen proto, že budu něco dělat pro lidi.“

Kvůli možnému střetu zájmů je podle ministerstva spravedlnosti důležité, aby majetkové oznámení podávali všichni, kterých se týká. „I starostové a radní na menších obcích rozhodují o významných záležitostech obecného zájmu,“řekla MF DNES Andrea Šlechtová, podle níž je například běžné, že starosta sám zabezpečuje hospodaření obce.

Za nedodané, pozdě dodané, chybné nebo nepravdivé oznámení hrozí veřejným funkcionářům až padesátitisícová pokuta. Tak vysoký trest však podle průzkumu MF DNES ve zhruba třiceti obcích s rozšířenou působností, které tyto přestupky řeší, loni nikdo nedostal.

Ve většině z trestaných případů byla udělena sankce ve výši tisíc korun. A pouze v jednom případě byla uložena pokuta ve výši tří tisíc korun.

To, komu byla „rekordní“pokuta udělena, není možné kvůli ochraně osobních údajů zjistit.

Chyby, za které jsou funkcionáři vedle nepodání oznámení trestáni, popsal MF DNES alespoň Roman Chlapek, vedoucí odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu Lipníku nad Bečvou: „Vesměs jde o přestupky, jejichž míra škodlivosti je z pohledu správního orgánu bagatelní. Ve většině případů se jedná o veřejným funkcionářem nesprávně zvolený typ oznámení či neúplný údaj, který nemá charakter údaje nepravdivého.“V nejednom případě se prý jednalo také o to, že bylo oznámení učiněno až po termínu. „Proto také mnohá řízení, u kterých to zákon připouští, končí napomenutím, jiná pokutou zpravidla tisíc korun,“uvedl Chlapek.

Zřejmě i v této souvislosti začínají obce volat po revizi zákona. Většina totiž v souvislosti s řešením oznámení zaznamenala nárůst administrativy.

„Nárůst přestupků znamenal výrazné zatížení odboru právního, avšak zatím beze změny počtu zaměstnanců,“uvedl starosta Žamberka Oldřich Jedlička. Zuzana Dvořáková, vedoucí oddělení pohledávek a přestupků města Přelouč se pak pochlubila: „Personální navýšení proběhlo na uvedeném oddělení na počátku roku 2018, což se ukázalo jako velmi efektivní, neboť s agendou kolem zákona o střetu zájmů narostla markantně administrativa s tím spojená.“

Ministerstvo spravedlnosti však s žádnou změnou nepočítá. „Vysoký podíl komunálních politiků, kteří oznamovací povinnost neplní, je dán, dle našeho názoru, tím, že se tato kategorie veřejných funkcionářů s oznamovací povinností od roku 2007 nesmířila, v čemž je podporována některými organizacemi vystupujícími na ochranu zájmů územních samospráv,“uvedla v písemné odpovědi Andrea Šlechtová z tiskového oddělení.

A spojením s jedním z takových sdružení odůvodňuje neodevzdání oznámení i místostarosta Černošic Petr Wolf: „V této věci mne zastupuje Stanislav Polčák ze Sdružení místních samospráv. A to proto, že probíhá řízení před Ústavním soudem, které, domnívám se, bude mít na celou problematiku klíčový dopad.“

Jinými slovy Wolf čeká na verdikt, podle něhož by mimo jiné bylo možné zjistit, kdo se do oznámení díval a jak často. „Nemám problém uvedené údaje odevzdávat ve formě, v jaké tomu bylo před platností tohoto zákona,“uvedl Wolf.

To místostarosta Teplic nad Metují Radek Myška zdůvodnil své nepodání prostěji.

„Neregistroval jsem to, i když mi paní sekretářka o tom cosi říkala. Každopádně já mám na práci jiné věci než vyplňovat nějaký formulář, co mi mimochodem zabere celý den. Tak ať mě za to zastřelí u zdi,“řekl MF DNES. Případné pokuty se prý neobává.

„Při počtu čtyř tisíc by jim to rozdávání trvalo do roku 2021.A ví me, že pokuty se nedávají, to by bylo moc administrativy,“řekl. Nakonec Myška přece jen připustil, že až bude mít čas, dá věc do pořádku.

S nápravou počítá i místostarosta městyse Karlštejn Petr Weber. „Bohužel jsem aktuálně dosti zaneprázdněn v civilním zaměstnání a tuto povinnost jsem přehlédl. Už jsem v kontaktu s odpovědnou institucí a snažím se dojednat nápravu,“napsal MF DNES v SMS zprávě.

To senátor a primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati se odpovědí ani neobtěžoval.

Podle ministerstva spravedlnosti se podaná oznámení budou ještě jednou individuálně procházet. Konečné číslo nesplněné povinnosti by se od odhadu nemělo příliš lišit.

„Finální čísla budeme mít, až provedeme kompletní kontrolu a postoupíme ty případy přestupkovým orgánům, což nám zabere orientačně dva až tři měsíce,“řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír

Řepka.