Zemanovy záhadné cesty
Bamberská aféra otřásla Českem před volbami v roce 1998. Otázky budí dodnes.
Ondřej Leinert
Spsychopatem Vízkem jsem po pěti minutách vyrazil dveře,“říká rázně reportérům České televize v březnu 1998 tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman. Je krátce před volbami a Zeman ví, že si nemůže žádný skandál dovolit. A tak tři roky staré setkání s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem ve starobylém bavorském městě Bambergu odmítne jako nepodstatnou historku.
Šlo v ní přitom o hodně. Vízek novinářům předal zápis ze schůzky, podle kterého Zemanovi a dalším představitelům ČSSD nabízel do vyprahlé stranické pokladny půlmiliardovou půjčku a kompromitující materiály na konkurenty z ODS a ODA výměnou za dosazení Vízkových lidí do vysokých státních funkcí.
Navíc nemělo jít o pětiminutové setkání, ale celkem pět schůzek, jejichž
výsledkem je memorandum o spolupráci v letech 1996 až 2000.
To vše stvrzené podpisy Zemana nebo tehdejšího sociálnědemokratického odborníka na zpravodajské služby Jaroslava Vlčka, který měl schůzky s podnikavým emigrantem Vízkem zorganizovat a v příští vládě si měl říct o post ministra vnitra.
Aby toho pro Zemana, jehož strana tehdy vládla předvolebním průzkumům před aférami poznamenanou ODS a nově vzniklou Unií svobody, nebylo málo, obsah schůzek potvrdí jeden z jejich účastníků, tehdejší místopředseda ČSSD Karel Machovec. Poukáže sice na to, že memorandum je zfalšované, ale to, co si na schůzkách obě strany dohodly, prý víceméně sedí.
Oba couvají
Zeman pod tlakem připouští, že schůzek bylo víc, ale za vším vidí „rozsáhlé spiknutí“České televize, Unie svobody a „vydíratelných členů ČSSD“, jehož cílem je stranu zničit. O čem se s Vízkem bavil a co mu slíbil, nikdy neprozradí, na dotazy reaguje tím, že jde o předvolební komplot, podává trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli trestnému činu sabotáže a věc nechává prošetřit kontrarozvědkou.
Svoje vyjádření upravuje také Machovec. Televize podle něj jeho slova zkreslila. „Jednali jsme o možnostech bankovního úvěru, ale o nějakých křeslech výměnou za půjčku pro stranu samozřejmě není v mém zápisu ani slovo,“tvrdí a na podrobnější dotazy reaguje, že už jsou to tři roky a přesně si to nepamatuje.
Teorie o sabotáži zafunguje, dva měsíce nato ČSSD s 32 procenty hlasů opanuje sněmovní volby a Zeman vstupuje do Strakovy akademie se svojí „vládou sebevrahů“,
Zeman nikdy nevysvětlil, proč do Bambergu za „psychopatem Vízkem“vůbec jezdil.
v níž žádný Vízkův člověk není, a vypadá to, že kauza upadne v zapomnění. Tím spíš, když vyšetřovatelé potvrzují, že bamberské memorandum o spolupráci Vízka s ČSSD bylo zfalšované. Nakolik se falzifikát lišil od verze, která se údajně nacházela někde v trezorech v Lidovém domě, už však vyšetřovatelé nezjišťují. Stejně tak ponechávají stranou verzi, že mohlo jít o politickou korupci.
V síti vyšetřovatelů tak neuvázne žádný sociálnědemokratický politik. Jediný člověk, který měl být pohnán ke spravedlnosti, byl podle policistů Vízek. Ten se měl dopustit trestných činů pomluvy a poškozování cizích práv, k soudu ho však vyšetřovatelé pohnat nemohli. Vízek je totiž občanem Švýcarska, kde také tyto činy spáchal. Případ je tak odložen.
I víc než 20 let poté, co Zeman kauzu rezolutně odmítl, však zůstávají pochybnosti. Zeman nikdy nevysvětlil, proč do Bamberku za „psychopatem Vízkem“vůbec jezdil. Kvůli zfalšování memoranda zůstává nejasné, na čem se během pěti schůzek obě strany dohodly.
A také zda sociální demokraté ze schůzek přece jen nějak neprofitovali: například když v roce 1997 média přinesla zprávy o aférách se stranickým kontem ODS ve Švýcarsku a Hongkongu. Tedy kauzy, které odšpuntovaly rozkol v ODS, takzvaný sarajevský atentát, vznik Unie svobody a dočasný pád preferencí ODS až na 10 procent hlasů.
Vízek po letech mlčení v roce 2001 poskytl rozhovor MF DNES, v němž se k tomu, že sociální demokraty informoval o existenci „švýcarského konta“ODS, přihlásil. ČSSD však jeho slova popřela. A to už byl definitivní konec kauzy.