Potoky se opět klikatí
Po půlstoletí Praha obnovila přírodní podobu Svépravického potoka
HORNÍ POČERNICE Snaha udržet vodu v krajině představuje jeden z klíčových problémů v boji se suchem. Pomáhají k tomu investice, jakou je i úprava Svépravického potoka, a další ozdravné proměny pražské zeleně.
„Následky historického narovnávání přirozených koryt potoků a řek neseme dodnes. Ukazuje se, že naše krajina má problém zadržovat dostatečné množství vody a vysychá,“uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlubuček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu).
Lokalita zvaná V Ladech ještě před krátkým časem nepatřila nevalným vzhledem k ozdobě Horních Počernic. Platilo to i o Svépravickém potoku, jednom z přítoků Rokytky, který tato místa protíná. Jeho koryto prošlo v 60. letech napřímením a prohloubením. Připomínal potom spíše odvodňovací kanál než potok. Jeho dno nyní dělníci navýšili přibližně o 1,5 metru a vymodelovali nové, klikatící se koryto, místy stabilizované betonovým záhozem.
Proměnou prošel nejen Svépravický potok, ale také jeho bezprostřední okolí. Zmizel hustý pokryv rákosí, plocha se mění ve vlhké louky, které se stávají domovem řady rostlinných a živočišných druhů.
Na místě zůstaly jen některé původní stromy. Některé se staly přímo součástí nového koryta a tůní. Jednu z nich zdobí ostrůvek s vrbou. „Další tůně se rozkládají na celkové ploše více než 720 metrů čtverečních,“uvádějí autoři projektu.
Ze dna rybníka je val u dálnice
Práce na novém lesoparku V Ladech o rozloze 13 hektarů přinášejí i další změny. Dělníci v této lokalitě vyčistili Biologický rybník, odkud vybagrovali 15 tisíc kubíků usazenin. Z nich se na poli v sousedství stal ochranný val představující protihlukovou stěnu u dálnice D11. Na hrázi vodní nádrže přibyla také zemina a zpevnilo ji kamenné obložení. V okolí letos přibudou přírodní cestičky a postupně tam vzniknou aleje a louky.
Novou podobu získává i nedaleký Xaverovský rybník, který Praha získala do svého majetku v uplynulém
roce. „Do poloviny roku 2020 se počítá s úplným dokončením stavebních prací na rybnících,“uvedl Petr Hluboček.
Na této ploše se také chystá zalesnění kusu starých polí tisícovkami nových stromků. „Náklady celé akce nepřekročí patnáct milionů korun a jsou plně hrazeny hlavním městem Prahou,“uvedl Vít Hofman, mluvčí magistrátu.
Z pole les
Ve východním koutu metropole se pracuje na další zelené plošek. V nedalekých Satalicích na jaře lesníci dokončili les Arborka. Někdejší pole o ploše 18 hektarů osadili 90 tisíci stromků. Pražané při procházkách a vyjížďkách na kole ocení, že místo protínají stovky metrů asfaltových a mlatových cest.
Mění se také Centrální park na opačné straně – na Chodově, jeho úpravy se dotkly plochy o rozloze 42 tisíc metrů čtverečních. Nově tam zahradníci vysadili 111 stromů, dělníci umístili lavičky, odpadkové koše, nové osvětlení a položili stovky metrů asfaltových, mlatových a v tomto případě i dlážděných cest.
Letos na jaře lesníci do pražské přírody vysadili již 215 tisíc kusů dřevin, v naprosté většině se jedná o odolnější listnáče – buky, duby, javory, třešně, habry, jasany a lípy.
Počet vysazovaných stromů i nově zelené plochy v Praze rostou, v roce 2004 lesníci nově zalesnili 50 tisíc metrů čtverečních, loni šlo o 150 tisíc metrů čtverečních.
Do konce uplynulého roku odborníci zrevitalizovali 20,4 kilometru potoků v metropoli, většinu z nich přírodním či přírodě blízkým způsobem.
Na tocích vzniklo mimo jiné také takřka 17 tisíc metrů čtverečních nových tůní.
Nenahraditelné nivy
Dříve stavaři technické úpravy drobných vodních toků často prováděli pomocí betonových prefabrikátů. Koryta napřimovali do co nejkratší trasy a tvarovali je do lichoběžníku se sklony svahů, podobně tomu bylo u Svépravického potoka.
Toky a jejich okolí to velmi negativně ovlivnilo. „Údolní nivy jsou přirozenou zásobárnou podzemní vody pro své široké okolí. Ve dnech s nízkými srážkami dodávají vodu i do samotných řek. V přírodních nivách se nacházejí cenné zásoby biomasy, jako jsou nivní louky a lesy, mokřady,“uvedl agronom Vlastimil Štěpánek.