Řeky už nemají z čeho brát
Bez zimy, která krajinu zasype sněhem, se během léta řeky budou měnit v potůčky. Chybějí zásoby z podzemí.
Potoků a řek, ze kterých je zakázáno brát vodu například na zalévání či na napouštění bazénů, přibývá. Nově hrozí až stotisícová pokuta těm, kdo zapnou vodní čerpadla na Prunéřovském potoce nebo Hutné na Chomutovsku.
Zákaz odebírat vodu z vodních toků platí už od července na řadě míst na Ústecku, ale také v jižních Čechách nebo v Podkrkonoší. Úřady k nim sahají ve chvíli, kdy je vody tak málo, že to ohrožuje vodní živočichy.
Další mohou přibýt. „Dali jsme další podněty vodoprávnímu úřadu,
očekávat se to dá,“říká Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře. Vše podle něj záleží na tom, kde spadnou lokální srážky, ty koryta alespoň nakrátko doplní.
Přestože je letos srážek více než vloni, na průtoku v řekách to příliš znát není.
Koryta většiny řek jsou podle Českého hydrometeorologické ho ústavu ve srovnání s dlouhodobým průměrem pro toto období (ten se počítá z let 1981 až 2010) zaplněna jen na 10 až 45 procent.
„Vloni suché a teplé období nastoupilo už na začátku května, letos je to sice jinak, především květen byl chladný a deštivý, výsledek je ale podobný,“souhlasí Hana Bendová z Povodí Labe. Tam vodohospodáři aktuálně evidují 59 suchých profilů, loni jich touto dobou bylo jen o deset více. „Minulý týden jsme kontrolovali průtoky ve Středočeském kraji, v červenci byly ještě o něco níže než vloni,“říká hydrolog Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na nízké hladině řek se podepisují především dva faktory. Tím prvním je srážkový deficit, který Česko nasbíralo během minulých pěti suchých let.
62 % pramenů má vydatnost na úrovni silného sucha.
Tím druhým jsou vyšší průměrné teploty. „Tak například v Praze byly poslední roky srážkově průměrné. Byly ale vyšší průměrné teploty a také více foukalo,“vysvětluje Pecha. Teplo a vítr mohou za to, že se více vody odpařilo, místo aby se vsáklo do země. Ani průměrné srážky proto na doplnění zdrojů podzemní vody, ze které jsou zásobovány vodní toky, nestačí.
Dlouhodobá předpověď vypadá na první pohled příznivě, slibuje teploty jen lehce nad dvacet stupňů a bez deště bychom také být neměli. Na to, aby to naplnilo řeky, to ale opět stačit nebude.
Prameny slábnou
Jejich průtoky totiž závisí především na tom, jak vysoko je hladina podzemních vod. Déšť samozřejmě pomůže. Jenže voda, která do říčních koryt steče během srážek, jejich hladinu zvedne jen na omezenou dobu.
„V době, kdy neprší, se říční toky plní vodou z podzemních zdrojů,“říká Martin Zrzavecký z Českého hydrometeorologického ústavu.
V letní vyprahlé krajině se vody pod povrch moc nedostane. Ta, která na zem spadne při prudkých letních bouřkách, z velké části hned odteče, část se jí také odpaří. O vláhu, která se vsákne do půdy, se okamžitě podělí letní vegetace, už pár centimetrů pod zemí proto není po dešti ani památky.
„V příštích týdnech už to nezachrání. Budeme čekat, jaká bude zima a jaro, to je pro doplnění podzemí vody nejdůležitější období,“říká Zrzavecký.
Už několik let za sebou se ale během zimy vody do podzemí nedostalo tolik, kolik by bylo potřeba. Hladina podzemní vody letos na řadě míst poklesla na nová absolutní minima – její stav v desítkách vrtů přitom vědci sledují od 60. let minulého století. Na úrovni silného nebo mimořádně silného sucha je aktuálně 70 procent mělkých vrtů, a že vody ubývá, se z vlastní zkušenosti přesvědčila i řada majitelů studní.
Špatně pro celé Česko
Tak jako do studní i do koryt řek se část vody sbírá z krajiny, kterou protékají. Když hladina podzemní vody klesne, klesne i hladina v řece. Dobře na tom ale vodní toky nejsou ani na počátku. Silnému nebo mimořádnému suchu odpovídá vydatnost 62 procent pramenů, které Český hydrometeorologický ústav sleduje.
„Když se podíváte na mapy, které k suchu vydáváme, nedá se ale mluvit o tom, že by byla některá oblast postižena více a některá na tom byla lépe. Špatně je na tom celá Česká republika,“dodává Zrzavecký s tím, že některé prameny mohou letos stejně jako v loňském roce bez deště zcela vyschnout. Loňská zima byla sice bohatá na sníh, ale ne všude. Zatímco na horách se během celé zimy udržel, ve středních polohách to bylo se srážkami horší. Přebytky z jarního tání tak sice pod horami doplnily hladiny přehrad, chybějící voda v podzemí se ale nedoplnila. Pokud ani příští zimy hladinu podzemních vod doplnit nedokážou, české řeky se změní.
Pro názorný příklad toho, jak by jejich toky mohly v budoucnosti vypadat, se stačí vydat jen pár set kilometrů směrem na jih. Ve Středomoří se koryta řek zaplní, když v horách nastane období dešťů. Pár týdnů jsou plná a poté se prudký proud zredukuje na malý potůček, který teče mezi omletými balvany.
Místo řek potůčky
„Pokud by počasí, jaké je nyní, vydrželo dalších deset nebo více let, bylo by to také tak. V létě by koryty tekly jen malé potůčky. Jestli to tak ale bude, to nikdo teď spolehlivě neřekne,“říká hydrolog Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu.
Upozorňuje také na to, že nejde o první dlouhé období sucha, se kterým se musela česká krajina v relativně nedávném období vyrovnat. „Dvacet let trvající sucho postihlo české území mezi lety 1830 a 1850. V té době téměř nepršelo, řeky a potoky vysychaly,“říká Pecha.
V tehdejší době v tom ale žádnou roli nehrála zvyšující se průměrná teplota.
Už několik let se do podzemí nedostalo tolik vody, kolik by bylo potřeba.