Budíček Merkelové. AfD ji na východě předstihla
BERLÍN Volební místnosti ve východoněmeckém Sasku a Braniborsku se otevřou už za čtyři týdny a pro křesťanské demokraty (CDU) to nevypadá vůbec dobře.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) je podle průzkumu pro list Bild am Sonntag favoritem. Podporuje ji 23 procent lidí, kterých se dotazoval průzkum v zemích bývalé NDR. CDU zaostala o jeden procentní bod, vládní sociální demokraté (SPD) zůstali s 11 procenty dokonce až pátí.
To je pro obě německé vládní strany velké varování. Volby v jednotlivých 16 spolkových zemích mají tradičně mnohem větší přesah, než by odpovídalo pouhým regionům. Výsledek vždy rezonuje v Berlíně.
„Zářijové hlasování bude především klíčovým testem síly voličské podpory pro stranu AfD,“napsala Almut Möllerová, analytička berlínského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.
Posílení protiimigrační strany se vládní politici obávají. SPD si teď nemůže dovolit ztratit svou braniborskou baštu, kde vládne nepřetržitě od německého sjednocení. Stejně tak by se případné ztráty CDU v Sasku promítly nepříznivě do jejího postavení na celospolkové úrovni. Půjde tedy o hodně.
Z nedělního průzkumu společnosti Emnid to vypadá, že AfD by mohla v Sasku i Braniborsku posílit. Tradiční strany se obávají ztrát.
K tomu je ale třeba vzít v úvahu také průzkumy na celospolkové úrovni. Tady už není AfD tak silná, na západě Německa má totiž méně sympatizantů. I tak ale platí, že vládní strany nemají nic jisté.
Stranu CDU s jejími 26 procenty pronásledují Zelení, které podporuje 23 procent Němců. AfD je ale se 14 procenty těsně před SPD s jejími 13 procenty.
Také z těchto průzkumů, které zahrnují celé Německo, vyplývá, že CDU ani SPD se nedaří zastavit vleklý ústup z kdysi neotřesitelných pozic. „Postavení politických stran v Německu nyní prochází výraznými změnami,“míní analytička Almut Möllerová.
Politická mapa Německa, kterou tradičně formovaly dvě hlavní strany, se může změnit.
Krize vládních stran
Protisystémová partaj AfD, založená v roce 2013, se před dvěma lety propracovala do spolkového parlamentu. Od počátku imigrační krize z roku se systematicky věnuje kritice německé azylové politiky, podle jejích představitelů přespříliš liberální.
V tomto smyslu mohly její preference povzbudit některé události z poslední doby. Násilnické incidenty imigrantů na německých koupalištích, která vyklízela policie, smrt osmiletého dítěte, kterého shodil pod vlak Eritejec žijící v Německu, či vražda muže, kterého ubodal mečem jeho syrský spolubydlíci.
Krize vládních stran má ale hlubší příčiny. Němci mají pocit, že si politici nevšímají jejich problémů.
V průzkumu společnosti Infratest se vyjádřilo 72 procent dotázaných, že jsou „hluboce nespokojeni s prací vládní koalice Angely Merkelové. 52 procent se jich přimlouvá za brzké parlamentní volby.
Uvadající preference se CDU rozhodla vyřešit předsednickou změnou. Namísto kancléřky Merkelové se postavila loni v prosinci do čela strany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Sešup to ale zdaleka nezastavilo.
A Merkelová, která si podržela vládní pozici, je dál vnímána jako hlavní tvář německé pravice.
Výměny v předsednickém křesle nepomohly ani levicové SPD. Poté co loni odstoupil Martin Schulz, to letos vzdala i jeho nástupkyně Andrea Nahlesová, když strana propadla v květnových eurovolbách.