Propouštět nebudeme

Podle Bohdana Wojnara Škoda Auto vidí chmury, ale zatím žádné kroky nechystá

Po letech růstu přichází na automobilový průmysl ochlazení. Od ledna do června se v Evropě prodalo o 3,1 procenta méně osobních vozů než ve stejném období loni. V Česku za prvních sedm měsíců padly prodeje dokonce o 9,13 procenta. Domácí Škoda Auto se zatím potýká spíše s nedostatkem výrobních kapacit. Člen představenstva Bohdan Wojnar sice tvrdí, že pro velkou recesi není důvod, ale cítí, že český autoprůmysl je na vrcholu a už není kam dál stoupat.

Volkswagen v Bratislavě oznámil po 10 letech propouštění, odchází 3 000 lidí. Je to znak nějaké krize v autoprůmyslu? Dá se propouštění čekat i v Česku?

Z jedné konkrétní situace v jednom závodě bych nějakou krizi nevyvozoval. Je třeba přemýšlet v širším kontextu. Jsem přesvědčen, že zde není důvod pro nějakou rozsáhlou krizi podobnou té z roku 2008, ze které však automobilový průmysl vyšel ještě relativně dobře. Důvody pro určité chmury ale samozřejmě existují. Ať už jde o vztahy mezi USA a Čínou, či mezi USA a Evropou. Případná cla by určitě měla vliv i na průmysl v Česku. Další věcí je brexit, který by mohl také znamenat nějakou lokální recesi. Určité ochlazování poptávky je znát i v Německu. Na druhou stranu je ale mnoho jiných zemí, kde poptávka neklesá, nebo dokonce roste. Pro hlubokou recesi tak není důvod. To, že jsme na vrcholu výroby aut v Česku, a nejde jen o Škodovku, ale všechny členy Sdružení automobilového průmyslu, je ale celkem jasné. Ekonomický potenciál je zejména z pohledu pracovní síly vyčerpaný. Škodovka by jednoznačně potřebovala další výrobní kapacity.

Bude tedy Škoda Auto v následujících 12 měsících spíš lidi nabírat, nebo propouštět?

Za posledních devět let jsme přijímali velké množství zaměstnanců. Brzy otevřeme novou lakovnu, rosteme v oblastech, které jsou pro další rozvoj nezbytné, jako je technický vývoj, potřebujeme kvalifikovanou pracovní sílu pro celokoncernový projekt v Indii a další profese. Takže budeme spíš nové zaměstnance stále hledat.

V posledních letech nezaměstnanost klesala a zaměstnanci se sháněli stále obtížněji. Je to obtížnější, nebo snazší než třeba před rokem?

Snadnější to určitě není, protože nůžky mezi počtem volných pracovních míst a počtem nezaměstnaných se v posledních dvou třech letech stále rozevíraly. Škodovka se ale nerozhlíží jen v Česku, jsme aktivní na Slovensku, díváme se, jak vypadá polský trh. Hledáme ale i jinde, o čemž svědčí, že u nás pracuje 48 národností.Nedávno jsme otevřeli novou budovu pro IT specialisty, kterých v Praze pracuje už kolem dvou set. Změny v autoprůmyslu budou velké, a musíme se proto dívat na kompas změny profesí. Střelka se teď vychyluje a je třeba dobře reagovat.

Jaké profese je nejtěžší obsadit? Obecně se říká, že je hlad po IT a technicích.

Rozšiřujeme technický vývoj, hledáme IT specialisty, kteří se umí dobře pohybovat v digitální oblasti. Je to tak hodně o partnerství, jiných formách spolupráce. V minulém měsíci jsme například otevřeli IT kompetenční centrum SAP v pražských Holešovicích, neboť oblast IT společnosti Škoda Auto postupně přebírá v celokoncernovém měřítku stále větší díl odpovědnosti za nové úkoly v oblasti SAP aplikací.

Dá se nějak vyjádřit, odkud získáváte zaměstnance?

Doby, kdy jsme mohli zaměstnance jen pasivně přijímat, jsou nenávratně pryč. V některých oblastech musíte jít až do jejich komunit, získat si jejich důvěru. Kampaň musí být velmi interaktivní, zajímavá, autentická, aby zaujala. Není to o tom, někam vyvěsit inzerát a čekat.

Udělal jsem si statistiku. V roce 2000 měla Škodovka 22 588 zaměstnanců, kteří vyrobili 450 910 aut (19,96 auta na zaměstnance). V roce 2016 28 373 zaměstnanců vyrobilo 756 737 vozů (26,67). Samozřejmě jsou v tom započítáni i lidé pro výrobu komponentů, učni apod. Ale zjednodušeně spočítáno na zaměstnance roste počet vyrobených vozů. Co za tím stojí?

Reálně je to asi ještě víc, protože nevyrábíme jen vozy, ale v posledních letech narostla výroba motorů a převodovek a zároveň se mění struktura profesí. Máme větší počet míst v technickém vývoji, IT, digitálních technologiích atd. Investujeme do automatizace, robotizace. Máme dnes několik tisíc robotů. Určitě jsme zvýšili produktivitu práce a přidali k tomu spoustu dalších novinek, například systémy prediktivní údržby, abychom dokázali včas odhadnout, kde se může objevit problém, a včas na něj reagovat bez ohrožení výroby.

Jak se automatizace projevuje na zaměstnanosti? PriceWaterhouse Coopers odhaduje, že do roku 2035 nahradí automatizované systémy až 30 procent pracovní síly. Jak to vidíte vy?

Neměli bychom se dívat pouze na výrobu. Stejně tak se mění profese v kancelářích. Všechno, co je rutinní, představuje potenciál pro změnu. Týká se to celé řady profesí. Stále bude stoupat poptávka po profesích, které budou vyžadovat kreativní přístup. V automatizaci ale obecně nevidím velké ohrožení zaměstnanosti. Výzva je pracovat s tím. Identifikovat profese, které se budou měnit. Jedná se o kontinuální proces. To se děje neustále. V historických začátcích jsme měli třeba truhláře, kteří dělali dřevěné karoserie. To už je minulost a zaměstnanost neklesla, naopak. Důvody k zavádění automatizovaných systémů nejsou jen ekonomické, je to i o ergonomii, odstranění namáhavé práce. Na linkách již nemusí přibývat robotů, kteří budou dělat konkrétní úkol sami – ti už dnes třeba zčásti nahradili svářeče. Ale velkým trendem bude zavádění kooperujících robotů, které budou na konkrétním úkonu s člověkem spolupracovat.

Bude se ještě navyšovat stupeň automatizace, nebo jsou v některých fázích výroby lidé i do budoucna nenahraditelní?

Technologie pro mě nemají hranice. Technologie se stále rozvíjejí. Potenciál tady je, ať už v manuálních, rutinních dělnických, ale i kancelářských profesích. Ale neznamená to ohrožení zaměstnanosti.

V autoprůmyslu je tématem číslo jedna elektromobilita. Co brání jejímu většímu rozvoji?

V Česku jde především o infrastrukturu, dobíjecí stanice. Věříme tomu, že pokud nevyužijeme víc evropských prostředků, budou nám tu chybět dobíjecí body. Poměr by měl být 1:10, tedy na jeden nabíjecí bod 10 elektromobilů. Potřebujeme tedy mít do roku 2030 okolo 25 000 nabíjecích bodů, neboť předpokládáme, že během následujících deseti let se zvýší počet elektromobilů na čtvrt milionu. Zatím uvolněné prostředky nestačí. Tady je pomoc státu nezbytná. Autoprůmysl odvádí v Česku na dani z příjmu a pojištění zhruba 70 miliard korun ročně, a to bez DPH a dalších efektů. Máme proto právo žádat aktivní spoluúčast státu při podpoře elektromobility.

Co si myslíte o dotacích na elektromobily?

Vláda schválila 1,2 miliardy Kč pro budování dobíjecí infrastruktury z peněz EU, poskytuje dotace na nákup elektrovozů pro obce a pro podnikatele, nikoliv ale pro fyzické osoby. Česká vláda rozumí, kterým výzvám automobilový průmysl právě teď čelí, a my vítáme její aktivní zapojení, se kterým jsme se setkali. Dokázali jsme společně už několik věcí, například že se elektrická auta mohou registrovat zdarma a podobně. Na druhé straně od státu potřebujeme ještě větší podporu, například postupné odstranění administrativních a provozních překážek, které rozvoji elektromobility především u firemních zákazníků brání. Musí být i v zájmu státu spoluutvářet industriální politiku s cílem i do budoucna zajistit podmínky pro generování dostatečných daňových příjmů.