Matička Praha, unavená, ušmudlaná
Petra Bíska, spolupracovníka MF DNES
Chátrá nám naše krásné hlavní město, chátrá. Chátrá nejen jeho turistické centrum, udupané miliony nohou návštěvníků ze světa. Ušmudlané jsou i mnohé jeho části, kam cizinec nezabloudí. Ano, v Praze najdete desítky nádherně odborně opravených a udržovaných domů i veřejných prostor, kde je potěšení se projít, pokochat zajímavou předválečnou architekturou, případně odpočinout si v nové kavárně či stylově zařízené hospodě nebo navštívit výstavu, muzeum či veřejné vystoupení.
Existují však mnohá místa, kam by bylo dobré poslat Miloslava Černého, který minulý týden – pirátsky – vyčistil graffiti z Karlova mostu, aby umyl, proudem mýdlové vody vystříkal roky usazenou špínu v tmavých průchodech a podchodech. Za ním by mohly pochodovat party malířů a natěračů. Hned mě napadá autobusové nádraží na Černém Mostě, kde tisíce lidí denně projdou z práce do práce nepříjemným prostředím.
Ale i jiné stanice pražské veřejné dopravy jsou špinavé, zanedbané. Nápisy „kouření zakázáno“špatně a málo viditelné, a tak si kuřák zákona neznalý zapálí, vzduch zamoří, mnohé popudí. Koše na odpadky jsou unavené, na víc frekventovaných místech často přeplněné, smradlavé.
Lavičky v parcích opotřebované, rozbité, zralé na výměnu. Trávníky jsou sekané spíš podle kalendáře než podle potřeby, a tak se stává, že bodláčí vyroste do výšky pasu, než přijede sekáč. Sloupy veřejného osvětlení jsou rezavé. Autobusy a tramvaje často nemyté, čalounění na sedadlech zašlé, odpudivé. Silniční značení je oježděné, nejasné, leckde nečitelné, stejně tak varování na přechodech a směrovky na cyklostezkách. To vše, spojené s náhlou invazí nebezpečných elektrokoloběžek a miniskútrů, jen přispívá ke stresu a nervozitě.
Tyto a další drobnosti jsou relativně nenáročné ingredience, které buď dělají denní život kvalitním a příjemným, nebo naopak nezdravým a stresuplným. Není nutné vyhlašovat fantastické vize o budoucnosti Prahy, i když nic proti tomu, ale jde především o základní, běžnou údržbu.
Loni jsem na tomto místě vyzval bývalou primátorku Prahy Adrianu Krnáčovou, aby se místo instalace tzv. chytrých laviček víc věnovala pravidelnému úklidu města. Že tím určitě získá voličské hlasy mnoha vděčných Pražanů. Jak neslavně to dopadlo, dobře víme. Krnáčová si nedala říct, udělat z Prahy „chytré“město jí připadalo důležitější než základní údržba a úklid, a tak její popularita sletěla dolů, že na další volební období raději ani nekandidovala.
S určitou razancí usedl v listopadu loňského roku do primátorského křesla pirát Zdeněk Hřib. V úřadu je krátce, tak je předčasné chválit, nebo hanět. Snad mu jeho energie vydrží. Já mu k tomu budu držet palce, aby uskutečňoval nebojácné kroky.
V Praze je určitě rozhodovací proces těžší než někde v malé obci, kde se ve snaze uspět v soutěži Vesnice roku starosta může chovat i jako „benevolentní diktátor“, pokud mu jde o blaho jejích obyvatel. Věřme, že Zdeňku Hřibovi jde především o obecné blaho Pražanů.
Doufám a těším se, jak se pro dobro nás všech, nejen Pražanů, dík nově zavedeným pravidelným kontrolám technického stavu aut podstatně zlepší pražský vzduch. Jak hned na to naváže důkladnější úklid a systematická údržba veřejných budov a prostor. A jak budou nesmiřitelně a účinně pokutováni ti, kterým na kvalitě života v hlavním městě očividně nezáleží.
Těším se, jak se do mého krmítka na balkoně vrátí sýkorky a kosáci, kteří během několika posledních let někam zmizeli.