Turistická daň se zdvojnásobí

Rodinná dovolená se výrazně prodraží. Poplatek se neměnil osmadvacet let

21 Kč se vybírá maximálně za rekreaci a ubytování dnes.

50 Kč by se mohlo vybírat už od příštího roku.

Ateď ještě lázeňský poplatek obci, dělá to 15 korun, tady máte stvrzenku, uslyší občas host v hotelu v recepci poté, co zaplatí za pokoj.

Lázeňský poplatek v poněkud „směšné“výši, který se navíc od roku 1991 nezvýšil, už většina turistů ani moc neregistruje. Ale teď by měli. Po 28 letech ho turistická letoviska zvýší, jak ukázala anketa MF DNES. Měl by jim to umožnit

nový zákon, který projednávali senátoři a ještě se jím bude zabývat napodruhé Sněmovna.

Zdražovat se může už od ledna a taxa se může zdvojnásobit. Technicky vzato, turistické poplatky existují dva – lázeňský (maximálně 15 korun) a ubytovací (maximálně 6 korun). Samozřejmě se nevybírají všude a také ne v plné výši. Ubytovací poplatek host nevidí, protože ho za něj odvádí hoteliér, ale ten si ho samozřejmě promítne do ceny. Dohromady to dělá 21 korun. Nově by se taxy sloučily a radnice by podle své svobodné vůle mohla vybírat až padesátikorunu.

Když si to vynásobíte, tak za dvoulůžkový pokoj, cestuje-li pár, je to sedm set korun týdně. Děti jsou od placení osvobozené. Mimochodem, nově by podle návrhu museli vybírat i majitelé ubytování v soukromí nebo registrovaní přes Airbnb.

Někde zvýší, jinde peníze stačí

MF DNES udělala anketu mezi turistickými letovisky, zda by zdražila. „V Německu sazba dělá dvě eura, tak my bychom asi vybírali 50 korun,“říká starosta krušnohorského střediska Boží Dar Jan Horník, který je zároveň senátorem. Připomíná, že vybraný poplatek vrací investicemi do turistiky, například do odklízení sněhu, aby se turisté nahoru do města vůbec dostali. Naopak se kupodivu najdou i města, která jsou se svými příjmy spokojena. „My jsme o tom neuvažovali, protože jsme docela spokojeni s příjmy z turismu, které máme. Určitě bychom si svolali hoteliéry a probrali to s nimi,“uvedl starosta Hluboké Tomáš Jirsa, rovněž senátor.

Asociace hotelů a restaurací by protestovala proti zvýšení na stovku (i o tom se uvažovalo), proti padesátikoruně nic nemá. „Co se týká navýšení na 50 korun, nejsme proti. Poplatek se skutečně více než dvacet let neměnil,“upozorňuje Václav Stárek, prezident asociace.

Rekreační a ubytovací poplatky vybírá asi pětina českých obcí. Na straně turisty jsou to zatím drobné, na straně měst ale slušný příjem. Třeba Mikulov vybere ročně už teď 3,5 milionu korun.

Většina obcí asi poplatek zvýší, ale i těch, kteří s ním hýbat nebudou, bude dost.

„Poplatek je daň a my moc daně nezvyšujeme,“poznamenal za Teplice Jaroslav Kubera, který je tam dnes zastupitel.

Naopak někteří představitelé měst mluvili dokonce i o tom, že by se měla platit rovnou stovka denně. Extrémem byl poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský, který chtěl dokonce 150 korun za den s tím, že to jen zohledňuje inflaci od 90. let, kdy se poplatek zavedl. Padaly dokonce hlasy, aby žádný limit neexistoval.

Odborník na turistické poplatky Petr Studnička z Vysoké školy hotelové by taxu rozumně zvýšil.

„Padesát korun by bylo únosných a taxa by byla srovnatelná se zahraničím. Kdybychom ale zavedli 100 korun, to už bychom se v Evropě vymykali. Nejdražší turistický poplatek

se platí asi v německých pětihvězdičkových hotelech, kde se odvíjí od ceny za pokoj a může dosáhnout až sedmi eur,“vysvětlil Studnička.

Dvě ubytovací knihy

Starostové si zároveň stěžují, že poplatek jde obtížné vybrat, protože podnikatelé různě fixlují. Proto se objevily i návrhy, aby poplatek spravoval finanční úřad nebo aby obce dostávaly údaje z EET, kolik lidí kde bydlelo.

Z pohledu měst rozhodně stojí za to poplatek si pohlídat. Třeba Mikulov vybere ročně 3,5 milionu korun z 2 200 lůžek ve městě.

„Ale my tušíme, že tady je další tisícovka lůžek nepřiznaných, třeba v zahrádkářské kolonii,“odhaduje starosta Mikulova Rostislav Koštial.

Poukázal i na to, že v Mikulově je třeba ubytovací zařízení, které vykazuje poměrně málo noclehů, ale parkoviště má pořád plné.

Někteří hoteliéři také mají dvě ubytovací knihy, jednu pro hosty, druhou pro úřady.

Přísná kontrola v cizině

Starostové Tomáš Jirsa a Jan Horník zároveň zmínili, že v cizině se placení poplatků kontroluje mnohem přísněji než v Česku.

Ve Skandinávii mohou úředníci chtít vidět prázdný pokoj, za který zrovna daný den ubytovatel peníze neodvádí.

„V Itálii po vás hned chtějí po příjezdu občanku, aby vás kvůli poplatku zapsali,“říká Horník.

Rozhodne se na podzim

Když senátoři naposledy zákon řešili na červencové schůzi, hájila zvýšení turistických poplatků v horní komoře osobně ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Rychle se rozšiřuje sdílená ekonomika v oblasti ubytování, možná ji také znáte pod názvem Airbnb. V podstatě tady vznikla potřeba a poptávka tuto situaci nějak řešit,“vysvětlila Schillerová svou hlavní motivaci, proč tlačí zákon. Tím druhým důvodem je samozřejmě současná směšně nízká taxa.

Novela zákona však ruší i mezi starosty tolik oblíbený paušální poplatek – třeba tisícovku ročně za postel (takový model má třeba Boží Dar).

Ti se teď bojí, že už z hotelů nově peníze nevymůžou. Proto mnozí Schillerové zákon odmítají.

„Měli jsme poplatek vázaný na hosta a na postel. A teď v podstatě máme jen jeden poplatek vázaný na hosta. Takže tam paušál není možný,“reagovala ministryně. Odmítla i to, aby poplatky vybíraly finanční úřady, protože „obec je tomu nejblíž“.

Kdy a jak se bude poplatek měnit, však rozhodne definitivně na podzim Poslanecká sněmovna.

Senátoři jí totiž na posledním zasedání příslušný zákon vrátili k přepracování. Podle původního návrhu by se mohlo zdražit od roku 2021. Senátoři chtějí změnu uspíšit o rok, od ledna 2020.

Jisté už ale je, že přípustný horní strop pro poplatek určitě nebude více než padesát korun. Stovky za den a za osobu se zatím bát turisté nemusejí.