Ve Varech se lázeňský poplatek platí už 500 let
Rekreační a lázeňská taxa není žádným novým vynálezem moderního státu, jak turisty obrat o víc peněz na daních.
Naopak má už asi pětisetletou tradici. Už někdy kolem roku 1500 se v Karlových Varech vybíralo na „stavbu a udržování špitálu pro chudé a pro stavbu vřídelní kolonády“.
Svého času byl poplatek dobrovolný, ale moc se to neosvědčilo. Tak se vrátil povinný odvod čtyři zlatky. Evidence se zapisovala do „Vřídelní knihy“.
„Slevy se poskytovaly lékařům, vojákům a za služebnictvo se neplatilo nic,“píše se v monografii Petra Studničky Místní poplatky v přímé vazbě na cestovní ruch.
„Češi tenhle poplatek vlastně vynalezli,“řekl včera Studnička, který je jinak jednatelem Vysoké školy hotelové v Praze.
Bez peněz není muzika
V lázních se v historii platilo i za vstup ke kolonádě, za odběr minerálky nebo byla i takzvaná hudební taxa.
Komunisté české lázně zase rozdělili v roce 1964 do tří úrovní – v jedněch se platila za den koruna, v druhé skupině dvě koruny a v té nejdražší dokonce čtyři koruny lázeňské daně. Do nejdražší skupiny patřily Karlovy Vary, Mariánské Lázně nebo Piešťany. Ve třetí, nejlevnější sortě byly třeba Lázně Bohdaneč, Dubí nebo Libverda.
Mimochodem, i když je oficiální název „lázeňský a rekreační poplatek“, vybírat ho mohou nejen místa se statutem lázní, ale „místa soustředěného turistického ruchu“. Klidně by ho tedy mohla vybírat třeba i Ostrava (zatím inkasuje jen ubytovací poplatek).
Někdy se tomuto poplatku přezdívá lidově „vzdušné“– tedy má jít o taxu za místo s čistým vzduchem.
Málo se ví, že částku by opravdu měli platit jen lidé, kteří se jedou rekreovat, nikoli tedy byznysmeni na služební cestě. Protože host by měl sám aktivně doložit, že nejede na dovolenou, většina lidí mávne rukou.
Stamilionová daň
V Česku vybírá lázeňský poplatek 15 procent obcí a ubytovací čtvrtina. Nejvíc samozřejmě získá Praha, u které činil výběr za oba poplatky v roce 2016 celkem 279 milionů korun.
Nejvyšší příjmy z poplatků mají kromě Prahy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Špindlerův Mlýn (do Brna jezdí hodně lidí na pracovní pobyty a veletrhy, tak má v tabulce na této straně sice vysokou návštěvnost, ale nižší příjmy).
V cizině se rekreační poplatky také platí, ale nejsou oproti Česku kupodivu zase o tolik vyšší.
Řím vybírá tři eura v pětihvězdičkových hotelech a dvě eura v ostatních, Paříž si bere 1,5 eura, Varšava 4,5 polských zlotých, což je asi 27 korun.