Kurz Moskva

Sankce 2014: západní firmy se přestěhovaly do Ruska, ruské potravinářství se postavilo na vlastní nohy.

Rus je jako slon – pamatuje si to špatné i to dobré, říká o podnikání v Rusku Daniel Růžička, country director společnosti Mikenopa pro severní Evropu a Rusko, který zde před 12 lety pobočku otvíral.

Podnikat v Rusku má svá specifika – úplatky k nim podle Růžičky nepatří, zato je potřeba především striktně dodržovat pravidla a nesnažit se jít oklikami. „Kdo je dodržuje, nemá problém,“říká Růžička, jehož firma dodává IT služby hotelovým řetězcům. Nadále také platí, že byrokracie je v Rusku stále postavena na kulatém razítku a vlastnoručním podpisu.

„Vyplatí se investovat do právní podpory, protože zákony se mění rychle,“dodává Růžička.

Vývoz do Ruska je dnes zhruba o čtvrtinu nižší, než byl před sankcemi uvalenými Evropskou unií a dalšími západními státy (Kanada, USA, Japonsko, Austrálie) na Rusko a protisankcemi uvalenými Ruskem v opačném gardu. Významnou součástí sankcí byl také zákaz financování ruských energetických a průmyslových společností západními bankami. Co se týká zboží, do Ruska se nesmějí vyvážet zbraně, materiály použitelné k vojenským účelům a technologie na těžbu ropy. Rusko na oplátku potrestalo Západ zákazem dovozu ovoce, zeleniny, mléčných a masných výrobků a potravin na své území.

„Několik týdnů byla velká krize – nebyly saláty, běžné sýry. Předtím se z Unie dovážely hlavně sýry, mléčné produkty, maso se vozilo z Jižní Ameriky, Kanady, Austrálie,“vzpomíná Vít Neiser, který osmým rokem řídí pětihvězdičkový hotel Mamaison Pokrovka v centru Moskvy, patřící do realitního impéria CPI miliardáře Radovana Vítka. Po zavedení sankcí Rusko začalo v rámci politiky náhrady dovozu – „importozaměščenija“– dotovat místní zemědělství. Koncerny ze západní Evropy si s embargem poradily – založily společné podniky s ruskými firmami, takže dovozní sankce pociťují minimálně. „Například Danone. Nakoupili technologie, přivezli Italy a Francouze, kteří tu začali pro ruské firmy pracovat a vyrábět. Dnes tu koupíte ruskou mozzarellu, kozí sýry, tvrdé i zralé sýry. Dovoz moc nepotřebují,“říká Neiser. Ovoce a zelenina se dováží z bývalých sovětských republik a jihu Ruska. Víceméně monopolním dodavatelem masa na ruský trh se stala firma Miratorg, která má stovky hektarů farem. Je pravděpodobné, že po odstranění embarga už se řada evropských potravin na ruský trh nevrátí.

Například pivu se ale sankce vyhnuly, takže český Budvar nebo Plzeňský Prazdroj (před vstupem japonského investora do firmy se v Rusku i vařil) sem dováží nadále a například Velkopopovický Kozel či Krušovice se v zemi rovněž licenčně vaří. „Hlavním omezením a rizikem na ruském trhu je kurz rublu, který je závislý jak na sankcích, tak na vývoji ceny plynu, který je klíčovou exportní surovinou,“říká Jaroslav Souček, export manager Plzeňského Prazdroje.

Slabý rubl, postrach dovozců

Ruská ekonomika byla dlouho postavená na tom, že bude prodávat ropu a zemní plyn, a všechno ostatní dovážet. Právě slabý rubl a nízké ceny ropy a zemního plynu ovlivňují nejvíc tamní poptávku po dovozu zboží a služeb. Pocítilo to například české Hamé, které zde má už od roku 2004 svůj závod, nebo rovněž v Rusku lokalizovaná Škoda Auto. Její mateřský koncern VW dokonce využil ruskou vládní podporu na odbyt jeho zde vyrobených automobilů.

Podporu byznysu ze strany českých politiků by podnikatelé uvítali. „Ministři z Německa a Francie jsou tu minimálně jednou měsíčně. U nás se příliš směšuje politika s byznysem. Němci to dělají jinak – dělají zvlášť politiku a zvlášť byznys,“podotýká Neiser. Připomíná, že na letošním otevření továrny Mercedes dorazil německý ministr průmyslu, generální ředitel Mercedesu a společně s prezidentem Putinem podepisovali kapotu nového vozu.

Český vývoz do Ruska je dnes zhruba o čtvrtinu nižší než byl před sankcemi.