Návštěvy ministrů by pomohly

Sankce českému byznysu v Rusku nevadí tolik jako slabý rubl a přehlížení politiky

Daniel Růžička řídí dvanáctým rokem společnost Mikenopa v Rusku. Firma staví internetové sítě pro hotelové řetězce a zajišťuje audiovizuální techniku na konference.

Prezident Miloš Zeman bývá kritizován za své přehnané sympatie k Rusku, během svých dvou volebních období ho navštívil dvakrát. Otvírají jeho cesty skutečně podnikatelům dveře?

Politických návštěv bylo za dobu mého působení zde proti západoevropským zemím velmi málo. Navzdory sankcím tyto země nepolevují ve vzájemném obchodu – nespojují tolik politiku s byznysem. Zatímco Česko se snaží důsledně dodržovat sankce a drží si politický odstup od Ruska, tak velcí evropští hráči tohle neřeší. V obecné rovině není Česko vnímáno Ruskem coby „spřátelená země“, vztahy prezidenta k Rusku jsou spíš individuální záležitost. Současný velvyslance (Vítězslav Pivoňka) podporuje zdejší českou podnikatelskou komunitu, ale osobně se obávám, že nemá příliš porozumění v současné české diplomacii.

Do Ruska jdou nyní jen 2 % exportu, před sankcemi to bývala 4 %. Není tedy v pořádku, že se naše diplomacie soustředí na jiné trhy?

Je to příležitost. Česko po revoluci demonstrativně opustilo své pozice v zemích bývalého Sovětského svazu, abychom se mentálně odpoutali od minulosti a s přáním odteď se orientovat na Západ. Uvolněné místo s radostí obsadily země ze západní Evropy, které dříve takové obchodní vazby neměly. Česko má historicky silnou strojírenskou výrobu, hodně obchodních příležitostí je spojeno s lokálními vládami v Rusku. Pro ně je partnerem jak česká firma, tak zástupce českého státu. Pomohly by návštěvy na úrovni ministrů, ty jsou podnikatelům blíže. Jenže jet na podnikatelskou cestu do Ruska je ministry vnímáno kvůli mediím spíše jako postih a nepopulární PR.

Jak z vašeho pohledu fungují české instituce na podporu exportu a obchodu v Rusku?

Česko má řadu různých institucí a agentur, které mají pomáhat s obchodními vztahy se zahraničím – jako je Czechtrade, Czechinvest, Czechtourism, Hospodářská komora ČR, různé regionální komory jako Komora SNS. Nejsme tak velká země, abychom si mohli dovolit tolik agentur a komor, kdy každá funguje jinak, spadá pod jiné ministerstvo, nedochází mezi nimi k výměně informací. Přístup by se měl sjednotit, zjednodušit. Jako člen Asociace evropského byznysu vnímám, jak to mají zorganizované ostatní země. Velká Británie, Francie, Německo, Itálie mají v Rusku své obchodní komory financované státem. Jejich hlavním úkolem je, aby byznys rostl, fungují jako jedno kontaktní místo a mají centralizovaný sběr informací.

Jak se embargo dotklo ekonomiky Ruska?

Sankce Rusku paradoxně pomohly – předtím hodně spoléhalo na import. Po rozpadu SSSR došlo k privatizacím a k úpadku místní produkce a nejsnazší podnikání bylo něco levně nakoupit a draze prodat. V tom by Rusko pokračovalo dál, nebýt embarga. Dočasně ekonomika pochopitelně pocítila nedostatek, vlastní výrobu nelze odstartovat ze dne na den. Dnes je čím dál víc soběstačná, co se týká potravin – stát poskytuje podporu zemědělství. Řada zahraničních firem tu lokalizovala výrobu, což vyžadovalo velkou počáteční investici, ale hrozba, že bez toho by přišly o trh, je přiměla k rychlému rozhodnutí.

Budou po ukončení sankcí obchodní vztahy s Ruskem jiné než dřív?

Když se bude EU a s ní i Česká republika vyhraňovat vůči Rusku, tlačíme ho do náruče konkurence – Číny či Turecka. To není v našem zájmu. Klíčový pro evropské firmy je nicméně kurz rublu. Naše firma tu zažila skokové znehodnocení rublu vůči euru v letech 2008 a 2014. Poskytujeme služby, a protože máme většinu nákladů vázanou na korunu, euro, dolar, ze dne na den jsme se stali až o polovinu dražší oproti místní konkurenci.

Jak se vám podniká v Rusku?

Jsou různé bariéry, ještě z minulého režimu – například administrativa – vyřizování různých povolení, licencí, které se nedají odstranit ihned. Na druhou stranu co se týká bankovních služeb, ty jsou lepší a levnější než v Česku. Podobné je to u telefonních a datových služeb.

Jsou ruští obchodní partneři něčím specifičtí?

Na začátku jsme měli velký problém s tím, že všichni chtěli reference v Rusku, ty ze zahraničí je nezajímaly. Po velkém úsilí se nám podařilo získat první kontrakt u ruského klienta a začalo to navazovat. Rád používám příměr, že Rus je jako slon – pamatuje si všechno, vše dobré i vše zlé. Když s vámi udělá dobrou zkušenost, pomůže vám to v dalších obchodech a rozvoji.

Druhým rokem předsedáte Českému klubu podnikatelů v Rusku. K čemu slouží?

Je to spíš taková sociální síť, setkáváme se asi desetkrát ročně, vzájemně si vyměňujeme informace a zkusenosti užitečné pro byznys. Členy jsou čeští či ruští zástupci českých firem nebo čeští expati působící ve firmách v Rusku. Máme nadstandardní spolupráci s velvyslanectvím a Českým domem.