Trumpův vnitřní terorismus

Ve Spojených státech došlo k dalším dvěma masakrům. Dva střelci pobili více než dvacet lidí. I přesto se však nedají čekat žádná radikální opatření. Brání tomu tamní kult zbraní a závislost politiků na darech od zbrojních firem.

Zpoza oceánu přišly zprávy o dalších masakrech civilistů. O střelbě Američanů do Američanů. O další z nekonečné řady těžko pochopitelných tragédií, o nichž se hlavně dozvídáme za informačně chudších podmínek okurkové sezony anebo při zvýšeném počtu obětí na životech. Tentokrát se nám, cynicky řečeno, sešly obě podmínky, a dostaly se k nám tak i mnohé podrobnosti.

Patnáct útoků ročně

Většina podobných zpráv z USA se k nám skutečně zpravidla nedonese, ale přesto je čitelný fakt, že žádná jiná vyspělá země nestrádá srovnatelným počtem takto laděných atentátů.

Uvádí se, že ročně se ve Spojených státech uskuteční kolem patnácti útoků šílených střelců. Což čas od času přiměje i některá naše média středního proudu, aby se ptala, jsou-li Spojené státy skutečně vždy hodné následování.

Tak přece samy sebe začasté prezentují světu.

Vražedné útoky, jež tohle tázání zatím naposledy zvedly, se odehrály těsně po sobě v texaském El Pasu a ohijském Daytonu. Suma jimi způsobených ztrát na lidských životech není ještě bohužel vzhledem k množství kriticky zraněných zdaleka uzavřena.

Stejně důležité, nebo spíše ještě důležitější jsou však následné reakce politiků a veřejnosti. V českém prostředí se k neštěstím vyjadřoval i bývalý velvyslanec v novém světě Petr Kolář, jenž zareagoval s učebnicovou demagogií.

Zmínil, že podobné masové ataky známe i z Evropy. Připomněl hrůzný útok pravicového radikála Anderse Breivika (77 obětí), dotkl se i známé mnohonásobné vraždy v restauraci v Uherském Brodě. Ovšem už poněkud zapomněl dodat, že podstatou věci je nesrovnatelná četnost takto laděných skutků v USA.

Velké politikum

V prostředí supervelmoci se sice s důrazem mluví o „vnitřním terorismu“, ale protiopatření tomu neodpovídají. Vzdor tomu, že Washington kdysi dokonce rozpoutal další „světovou válku“, válku s terorem.

Mediálnímu pokrytí podobných domácích událostí vévodí představa, že jde o duševně choré bestie, osamělé šílence – a tečka. Užívá se srovnání s přírodními katastrofami, jako je dejme tomu hurikán. Každý spořádaný občan by měl být tudíž obezřetný, bdělý a připravený (vážně míněna byla vize vyzbrojení pedagogických pracovníků), ale v podstatě smířený se stavem věcí.

Dokonce i takový pokrokář, jakým se zprvu jevil být Barack Obama, „své drahé Američany“vyzýval, aby se smířili se stavem věcí. Až příliš snadnou dostupností zbraní a příležitostí k jejich zneužití.

Nechci říci, že by se v minulosti Spojených států amerických nevyskytovaly četné pokusy efektivněji regulovat přístup k palným zbraním. Ovšem většina vyzněla do ztracena, případně byla následně opouštěna.

Proč? Obecně snadný přístup k poměrně výkonným smrticím nástrojům je významné politikum. Kult zbraní vyplývá již z tamější ústavy s jejími dodatky, v níž se zračí revoluční počátky nezávislosti třinácti amerických kolonií. Stejně jako hluboce zakořeněná nedůvěra obyvatel vůči veřejné moci, proti jejímuž případnému zneužití by se měl mít svobodný člověk právo bránit odpovídajícími prostředky.

Slavnou tradici miličních oddílů odporu „minutemanů“využívají ke svému prospěchu různé zájmové skupiny. Nejproslulejší je asi Národní střelecká asociace (NRA), která díky ohromným ziskům uplácí, opravuji – sponzoruje veškeré relevantní politické kruhy.

Samozřejmě proto, aby veškerá opatření proti volnému prodeji produktů zbrojovek přišla vniveč. Tradiční strany a jejich představitelé jsou obvykle závislí na donátorství, a tím je prakticky garantováno i následné mlácení prázdné slámy na téma restrikce zbraní. Bez ohledu na neštěstí, jimž se možná dalo předejít.

I Trump potřebuje zbrojaře

Stejně bezzubě bude nesporně jednat i americký prezident Donald Trump. Není sice bezprostředně závislý na finančních tocích od donátorů, ale například bez podpory republikánů, tradičních partnerů NRA, se při obhajobě křesla hlavy státu neobejde.

Kampaň už pomalu začíná (právě probíhají prezidentské primárky), a tak si nemůže dovolit oslabovat finanční možnosti svých podporovatelů. I kdyby mu nakrásně mnozí vyčítali, že je to on sám, kdo ve společnosti stupňuje atmosféru nenávisti. Podhoubí vnitřního terorismu.

V USA je hluboce zakořeněna nedůvěra obyvatel vůči veřejné moci a Američané si chtějí uchovat právo se proti ní bránit.