Umývání graffiti stojí ročně miliony korun
Některé městské části nechávají odstranit výtvory sprejerů nejen ze svého majetku, ale bezplatně i z domů soukromých vlastníků. Řada radnic dokonce vyčlenila zdi pro legální graffiti.
PRAHA Dnes již vyčištěné obří graffiti na pilíři Karlova mostu po čase znovu strhlo pozornost na dlouhodobý problém města: počmárané zdi, které jsou vidět téměř na každém rohu, avšak mnozí Pražané je už jen rezignovaně přehlížejí.
Se střídavým úspěchem vedou nekonečný boj se sprejery především jednotlivé městské části. „Nelegální graffiti jsou celopražským problémem, který se nevyhýbá ani Praze 7. Mezi frekventovaná místa jejich výskytu u nás patří třeba okolí stanice metra Vltavská, stadionu Sparty, nádraží Bubny či nábřežní lokality kolem Vltavy,“jmenuje místostarosta Prahy 7 pro majetek Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě).
Za nejúčinnější opatření proto považuje rychlé odstranění, jelikož přetrvávající graffiti působí na další sprejery jako spolehlivý magnet. Jenže odborné čištění je nákladná záležitost. Některé radnice zavedly takzvaný antigraffiti program, kdy najatá firma obratem po nahlášení čmáranici odstraní. „Máme uzavřenou dvouletou smlouvu s paušálními ročními náklady 2,7 milionu korun. Ta je určená jak pro čistění obecních, tak ale i soukromých objektů, které tvoří asi 60 procent,“vysvětluje mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek.
Kromě tagů umyli i Koněva
Právě i soukromí majitelé mohou program využívat, pokud s Prahou 6 uzavřou bezplatnou smlouvu. Sama radnice si nechává čistit nejen zdi svých domů, ale také posprejovaná dětská hřiště nebo mobiliář. Loni tyto služby využila i pro odstranění růžové barvy nastříkané na sochu maršála Koněva v Bubenči.
Obdobně systém funguje třeba v Praze 5, kde radnici ročně vyjde na 2,5 až 3,5 milionu korun, nebo třeba v Praze 3. „Máme čtyřletý program, na který je ročně vyčleněno sedm milionů korun,“doplňuje Michaela Luňáčková z oddělení komunikace Prahy 3. Na projekt nazvaný Praha 10 bez graffiti zase vršovická radnice pošle v letošním a příštím roce dohromady dva miliony korun. I do něj se mohou zapojit soukromí vlastníci domů.
A vlastní antisprejerský program měla dva roky také radnice Prahy 8. Loni se do něj přihlásilo celkem 43 zájemců a další se hlásí i letos, nicméně projekt skončil. „Ekonomická situace naší městské části nám v něm v letošním roce bohužel neumožňuje pokračovat. Nicméně věříme, že v budoucnu budeme schopni na něj opět úspěšně navázat,“tvrdí mluvčí Prahy 8 Jan Macke.
Mimo čmáranic i zničená hřiště
Jiné městské části odstraňují graffiti pouze na vlastním majetku. Prahu 7 tak prostřednictvím své správcovské firmy loni práce stály pouze 71 tisíc korun, Praha 11 platí ročně zhruba 100 tisíc korun, podobně jako Praha 9. „Více než graffiti nás však trápí vandalismus spojený s poškozováním herních prvků na dětských hřištích a venkovních fitness pro dospělé,“konstatuje za Prahu 9 radní pro životní prostředí Jan Poupě (ODS) s tím, že náklady jsou v tomto případě řádově vyšší.
Podle vyjádření Prahy 1, která zaujímá většinu plochy městské památkové rezervace, jsou v jejím rozpočtu vyčleněny dva miliony korun na boj se sprejery, i když původní antigraffiti program v současnosti už nefunguje.
Nejproblémovější místa na Praze 1 jsou u hlavního nádraží v Bolzanově ulici, v parku Cihelná nebo v Řetězové ulici. Podle dalších vyjádření radnic to jsou v Praze 3 ulice Koněvova, Husitská, Seifertova nebo Bořivojova, v Praze 10 křižovatka Koh-i-norr, Vršovická nebo Petrohradská. A Prahu 9 trápí graffiti například na vyhlídce u naučné stezky Amerika na Proseku, Praha 12 opakovaně řeší pokreslené zdi historického Viničního domku.
Městské části naopak také dávají k dispozici některé zdi, kde mohou sprejeři beztrestně tvořit. Takových ploch vyhradila třeba Praha 11 čtrnáct, Praha 4 osm a další se nacházejí v Praze 3, Praze 5, Praze 7, Praze 9 nebo Praze 12.