Stravenková revoluce
Plán ministerstva financí: místo stravenek peníze
Ministryně financí chce přijít s revolučním návrhem: firmám nabídnout vedle papírových a elektronických stravenek možnost využít stravenkový paušál. Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo stravenek by dostávali na účet rovnou peníze.
„Zaměstnavatelé by příspěvek mohli posílat zaměstnancům formou peněz, v platbě oddělené od vlastní výplaty. Firmám by ubyla administrativa se stravenkami a náklady na provize stravenkovým firmám,“uvedla Alena Schillerová v rozhovoru pro MF DNES. Restaurace a obchody, které stravenky berou, by rovněž nemusely platit zhruba šestiprocentní provize za přeměnu poukázek zpět na peníze. A zaměstnanec by neřešil, kde stravenky může utratit.
Konkrétní příklad: kdo dnes dostává stokorunovou stravenku, nově by místo ní dostal ke své výplatě 55 korun navíc. Zbývajících 45 korun hodnoty stravenky se mu strhává z výplaty a místo toho dostává do ruky stravenku. Měsíčně
by tak za 21 pracovních dní dostal 1 155 korun na účet, zatímco dnes dostává papírové či elektronické poukázky v hodnotě 2 100 korun, z nichž si skoro polovinu hradí ze svého.
Z hlediska daňových úlev, jimž se stravenkový benefit těší, by se nic nezměnilo – zaměstnavatel by si náklady na stravenky nadále mohl dát do nákladů a pro firmu i zaměstnance bude stravenková část výplaty stejně jako dosud osvobozena od daní a pojistného. „A už se nestane, že by vám stravenky propadly,“dodává ministryně. Firmy, které by dál chtěly stravenky zaměstnancům poskytovat, by tak mohly činit dál.
Stravenky nebo zvýhodněné závodní stravování, jehož by se změna nedotkla, dnes využívají tři miliony lidí.
Pro stravenkové firmy by změna zcela jistě znamenala dramatický zvrat. K možným dopadům na svůj byznys se nechtějí vyjadřovat. Uvádějí, že by stravenková revoluce negativně zasáhla restaurace.
„Nyní stravenky v papírové a digitální formě přinášejí restauracím a jídelnám desítky miliard korun ročně,“říká Daniela Pedret z Edenredu. „Pokud by zaměstnanci dostávali peníze přímo na účet formou paušálu, s největší pravděpodobností by ho nevyužívali na stravování,“soudí Daniel Čapek, generální ředitel Sodexo, největší stravenkářské firmy na trhu. Před možným krachem restaurací a následným růstem cen v těch zbývajících varuje zase David Rýc z UP ČR.
Paradoxně zástupci sektoru pohostinství se odklonu strávníků z řad zaměstnanců nebojí.
„Kdo je zvyklý chodit na oběd, půjde na něj znovu, možná tam bude krátkodobý pokles, ale nic dramatického,“říká Václav Stárek, šéf Asociace hotelů a restaurací ČR. Podle něj restaurace stravenky berou z donucení – protože je bere i konkurence. Návrh opatrně podporuje i zástupce zaměstnavatelů – Hospodářská komora – a zástupci maloobchodu SOČR a AČTO.
Naopak šéf odborů ČMKOS Josef Středula by zaběhlý systém neměnil.
Ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) čeká v rámci jednání o rozpočtu přetahování o dvacet miliard korun s koaličními ministry a také s odboráři o navýšení platů státním zaměstnancům. „Všechny priority z vládního programu jsou pokryty, neumím si představit, že by pro rozpočet sociální demokraté nezvedli ruku,“říká.
Vyjednáváte s ministry o rozpočtu na příští rok. O požadavcích koaliční ČSSD na navýšení peněz pro ministerstva práce a vnitra o 20 miliard korun mluvíte jako o torpédování rozpočtu. Nepovažujete je za oprávněné?
Chci si s nimi nejprve sednout k jednacímu stolu a zdůvodnit požadavky na číslech a analýzách. Jsem připravená přidat na sociální služby miliardu. Rozpočet nyní obsahuje všechny priority, na kterých se vládní koalice dohodla. Jen navýšení důchodů o 900 korun znamená 37 miliard v rozpočtu navíc, což je téměř výše schodku. Navýšení rodičovského příspěvku bude stát 8,6 miliardy, navýšení platů učitelů o 10 procent bude stát 12 miliard, nepedagogům dvě miliardy. Z rozpočtu kvůli zrušení karenční doby, což byla vlajková loď sociální demokracie, vypadnou až čtyři miliardy korun. Neumím si proto představit, že by sociální demokraté pro takový rozpočet nezvedli ruku.
Jak zareagujete na požadavek na odměny a na přesčasy pro policisty a na nová hasičská a policejní auta?
Policisté a hasiči byli jediní, kterým jsem nekrátila 10 procent provozních výdajů jako všem ostatním kapitolám. Je v jednání, že z letos ušetřených prostředků na obsluhu státního dluhu (jde zejména o úroky, pozn. red.) bych poskytla peníze na nákup automobilů pro policii za minimálně půl miliardy. Ohledně hasičů jsem připravena jednat, slyšela jsem poprvé, že je tam takto tristní stav. Co se týká požadavků ozbrojených složek, tam platy rostly za roky 2014 až 2020 zhruba o 50 procent. Průměrný plat policistů by měl v příštím roce stoupnout na 46,4 tisíce korun, hasičům na 48,2 tisíce.
Většina zaměstnanců státního sektoru by měla podle předběžného návrhu rozpočtu dostat dvě procenta navíc. Odbory budou chtít nejméně dvakrát tolik. Co jim nabídnete?
Vzhledem k aktuální makroekonomické predikci, která předpovídá vyšší inflaci 2,2 procenta, to přehodnotím a budu v srpnu jednat s odboráři. Další peníze by nicméně měly přibýt díky snížení počtu úředníků. V ústředních orgánech počítám se snížením stavů o 10 procent lidí, v organizačních složkách státu, jako jsou úřady práce, finanční správa a podobně, o pět procent a v příspěvkových organizacích o tři procenta. Na prostředky na platy ozbrojených složek nesaháme. Polovinu takto uspořených prostředků bychom příští rok poslali navíc do zvýšení platů.
Nestačilo by jen škrtnout takzvané mrtvé duše, tedy neobsazená místa ve státní správě?
Ty jsem začala škrtat už letos – tři procenta míst smějí být neobsazená kvůli přirozené fluktuaci, všude mají ženy na mateřské nebo někoho dlouhodobě nemocného. Pokud je neobsazených míst tři až pět procent, část peněz na platy zavážu a dám je resortům, až místa obsadí. A neobsazená místa nad pět procent jsem zrušila. Samozřejmě jsem zohlednila specifika malých kapitol. Tím jsme uspořili 3,4 miliardy a zrušili jsme 1 300 neobsazených míst.
Odboráři tvrdí, že práci za chybějící kolegy dělají ostatní. Nemají pravdu?
Je to jak kde, nikdo určitě nepracuje za dva. Minulý týden na vládě jsem předložila novelu rozpočtových pravidel, podle které u každého místa, které zůstane nejméně dva měsíce neobsazené, budeme vázat zhruba polovinu prostředků až do jeho obsazení. Část peněz na odměny a přesčasy tak úřadům přece jen zůstane. Ušetříme tím jednu až dvě miliardy korun. Všichni ministři zvedli pro tuto novelu ruku.
S obsazováním míst to při současném nedostatku pracovních sil není lehké. Nepřicházíte s tím v nesprávnou dobu?
Některé organizace dlouhodobé neobsazování využívaly, aby měly peníze na odměny, znám to i ze své praxe. Například v prvním pololetí jsme měli 3 049 neobsazených míst policistů, tedy sedm procent. Připouštím, že i když máme nejnižší nezaměstnanost v EU, zhruba 2,2 procenta, tak zejména v Praze je problém získat lidi do veřejného sektoru. Ale nemůžeme na to dlouhodobě z rozpočtu vyplácet peníze. Máme velké množství vedoucích
Máme velké množství vedoucích zaměstnanců na počet podřízených, asi jednoho ku pěti, takže je možné to systemizací míst upravit a ušetřit. Stačí například jeden ku deseti, útvary se dají sloučit.
zaměstnanců na počet podřízených, asi jednoho ku pěti, takže je možné to systemizací míst upravit a ušetřit. Stačí například jeden ku deseti, útvary se dají sloučit.
Příští rok čekáte o 93 miliard vyšší příjmy. Které to mají být?
Počítáme s tím, že příjmy z daní a pojistného vzrostou díky stále ještě slušnému růstu ekonomiky ve výši 2,3 procenta. Dále očekáváme dotace z takzvaných finančních mechanismů, což jsou fondy EHP, Norska a Švýcarska, a dividendy od státních podniků.
Zvyšujete také spotřební daně na tabák a hazard, které mají přinést deset miliard. Výrobci cigaret se obávají, že kvůli tomu budou muset skokově zdražit, což povede k nárůstu černého trhu. Nebojíte se toho? Lidé si mohou dovážet dva kartony cigaret na osobu, celní správa má k dispozici taková opatření, že se toho neobáváme. O rozložení navýšení do dvou kroků v průběhu příštího roku jednáme.
Provozovatelé kasin si stěžují, že zvýšení daně z živých her o třetinu otevře prostor pro nelegální herny. Proč zrovna kasina a loterie nyní zdaníte víc?
Ten návrh na tři úrovně sazeb tu byl už v roce 2015, kdy tehdejší ministr financí Andrej Babiš do parlamentu poslal nový zákon o hazardu. Nicméně kvůli silné hazardní lobby prošly jen dvě sazby. Já materiál jen oprášila a tři sazby jsem tam vrátila. Podle tehdejších analýz je sazba pro živé hry nastavená na úrovni, kdy překlopení trhu do šedé zóny nehrozí.
Pokračování na protější straně
Nicméně vlivem nového zákona o hazardu se trh výrazně změnil. Provozovatelé hazardu hlásí pokles tržeb, analýza už nemusí platit. Nebojíte se rovněž výpadku daní, kdyby někteří provozovatelé zkrachovali? Velká hazardní firma Slot minulý týden vyhlásila insolvenci.
Firmy mají takové zisky, že tam žádný rdousící efekt (zánik byznysu v důsledku přílišné regulace, pozn. red.) nehrozí. Pokud někdo vydělává na závislostech, chceme, aby z toho platil vyšší daně. Společenské náklady spojené se závislostí na hazardu jsou spočítané na 15 miliard korun.
Prioritou ANO bylo EET, nyní ho zbývá dotáhnout do konce. Pokud Sněmovna nepřehlasuje Senátem zamítnutý návrh na zavedení třetí a čtvrté vlny EET pro výrobce a živnostníky, máte nějaký plán B? Nebo by zavádění EET ustrnulo v půli cesty?
Nepřipouštím si, že by to poslanci, kteří pro to zvedli ruku v červnu, nyní neschválili. Dokonce jsme podpořili návrh koaličních poslanců, který zvyšuje limit pro hotovostní tržby u drobných podnikatelů v navrhovaném offline papírovém režimu na 600 tisíc korun. Bločky na ruční vypisování si budou moci zdarma vyzvednout na finančním úřadě.
Návrh obsahuje i snížení DPH na služby s vysokým podílem lidské práce, jako je kadeřnictví a různé opravny. Snižujeme opět DPH na stravovací služby a nealkoholické nápoje v pohostinství z 15 na 10 procent a na pivo z 21 na 10 procent a vedle toho i DPH na vodné a stočné. V září by se o tom mělo znovu hlasovat, po zhruba sedmi měsících, tedy nejdříve v dubnu, by pak návrh začal platit.
Od roku 2016 ministerstvo financí pod vedením ANO mluví o daňové reformě, zejména o zjednodušení daní a přehodnocení daňových výjimek. Vy jste přišla s projektem Moje daně, který má zjednodušit placení daní. Kdy na zmíněné změny dojde?
Projekt Moje daně směřuje na vládu, mojí hlavní prioritou je online finanční úřad. Zjednodušíme elektronické podávání daňových přiznání, zavedeme vracení nesporné části nadměrného odpočtu – jinými slovy, když se bude prověřovat vratka DPH, nebude zadržována celá. Snížíme sankční úroky, zjednodušujeme daňovou kontrolu. Vrátili jsme zpátky podnikatelům výdajové paušály na dva miliony korun a provádíme revizi daňových výjimek.
Tu chceme spustit ve větším rozsahu v Balíčku 21.
O co půjde?
Ve fázi rozpracovanosti máme paušální s obratem daň do milionu pro živnostníky korun. Mohou si vybrat – buď podají jako dnes daňové přiznání a uplatní odpočty a slevy, anebo zaplatí pevnou částku – bavíme se o pěti stech korunách měsíčně. Nebude třeba podávat jim přiznání daňová a platit kontrola. účetní, Účinnost nepřijde plánujeme od roku 2021. A chceme odbourat duplicitní podávání účetních závěrek – jednou na finanční úřad a podruhé do obchodního rejstříku. V první fázi to bude na bázi dobrovolnosti, podnikatel zatrhne, že se zveřejněním v obchodním rejstříku souhlasí. Pak to vyhodnotíme a ve druhé fázi by to bylo povinné.
K čemu jste došli při revizi daňových výjimek?
Rozhodli jsme se zrušit výjimku na osvobození výher z hazardu nad 100 tisíc korun. To vzbudilo velký poprask. Další změna, na které pracujeme, bude zavedení stravenkového paušálu pro všechny. Máme vytipované i další změny, ale nechci o nich zatím hovořit.
V čem by stravenkový paušál spočíval?
Chceme benefit příspěvku na stravování zachovat a pomoci ho rozšířit na všechny zaměstnance. Dnes čtvrtina pracovníků, tedy milion lidí, stravenky ani zvýhodněné závodní stravování nemá.
Tyto pokusy už tu byly. Zkrachovalo to na argumentu, že bez stravenek nebudou lidé chodit do restaurací na teplé jídlo a peníze neutratí za jídlo.
Jenže to už dávno neplatí, stravenkami se dá platit v řadě supermarketů. Navíc řada zaměstnanců si nosí uvařené jídlo do práce. Více než dvacet let tady máme čtyři pět stravenkářských firem, které si na tom vybudovaly byznys a většinu zisku odvádějí do zahraničí, dělá to asi 600 milionů korun ročně.
Co se týká důchodů, plánujete v příštím předvolebním roce navrhnout podobně štědré přidání jako letos?
Chceme aby v roce 2021 průměrný důchod dosáhl 15 tisíc korun. Příští rok by po navýšení měl být zhruba 14 300 korun, takže valorizace pro rok 2021 by se měla pohybovat kolem 700 korun.
Vzhledem k tomu, že změny v systému se projevují několik let, neměla by je udělat už tato vláda?
Vláda by se o to měla pokusit v co nejkratší době. Ministerstvo práce v této souvislosti do meziresortu poslalo materiál „Zpráva o stavu důchodového systému“. Ten na základě výpočtů Českého statistického úřadu každých pět let vyhodnocuje, jak se prodlužuje délka života a jak by se podle toho měl posunout důchodový věk, aby jednotlivé ročníky prožily v penzi přibližně čtvrtinu svého života. Nicméně tyto závěry paní ministryně nijak nereflektovala v usnesení, pouze ve zprávě konstatovala, že důchodový systém v Česku je značně neudržitelný. Já bych je tam chtěla vidět.
Jaké konkrétní závěry máte na mysli?
Zpráva mluví o zvýšení důchodového věku u čtyřicátníků a mladších – o rok či o pár měsíců. I toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba 90 miliard korun ročně. Jsem připravena o tom na vládě otevřít debatu. Je potřeba se o tom bavit napříč politickým spektrem, aby případné změny další vláda nezrušila.