Nejbohatší a nejchudší
Obecní bazén, doprava zdarma, tisícovku pro důchodce. Jinde naopak obce řeší i drobné výdaje.
Artur Janoušek Václav Janouš
hřiště na hokejbal a na inline hokej,“ukazuje starosta na sportovní areál. „Od letošní sezony tady bude hrát místní klub druhou ligu, ale hrála se tady i extraliga, když hřiště využívaly kluby z Mostu. Povrch je stejný jako ten, na kterém se hrálo mistrovství světa,“dodává.
Vedle je další hřiště, bazén s lehátky, moderní budova s občerstvením, zázemím a bytem pro správce. Služební škodovkou starosta projíždí obcí a ukazuje, co dalšího se za poslední dobu změnilo. Odbahněný rybník na návsi s novými kamennými břehy, opravený dům kultury s malou tělocvičnou, veřejné osvětlení s LED svítidly, nové dětské hřiště, kaple, hřbitovní zeď a kolumbárium, kostel, na jehož opravu dala církvi obec peníze, statek s kompletně novou střechou. „Ve špejcharu by mohla být nějaká reprezentativní místnost, například obřadní síň,“uvažuje Štrébl.
Po několika zbouraných budovách původního rozpadlého statku tu zbyla louka. „Mělo by tady být komunitní a volnočasové centrum,“říká Štrébl a vytahuje z desek vizualizaci areálu za 140 milionů. „Domov pro seniory, bytový dům, restaurace s obchodem a sportovní halou s posilovnou, sauna a bowling,“líčí. koruny na obyvatele dostává ročně víska Malé Březno. Obyvatelé vesničky mají možnosti, které nemají v leckterých městech. Mohou třeba využívat místní kabelovou televizi a připojení k internetu.
Až těžaři odejdou
Malé Březno mělo loni příjem 65 milionů korun, těch 39 milionů od těžařů v loňském roce byla úhrada za předešlé dva roky. Peníze za dobývání nerostu bude dostávat ještě v následujících letech. Platí se za to, že je obec ochotna strpět těžaře na svém katastru, přitom odsud už těžařské věže vidět nejsou, přesouvají se blíž k Mostu, a lidi z vesničky už jen občas obtěžuje prach a hluk.
Jenže těžaři jednou odejdou, obec si proto přebytečné peníze ukládá. Zhruba 300 milionů korun má na termínovaných vkladech ve dvou bankách, což jí vynáší zhruba osm milionů korun ročně.
To je skoro jako celý roční rozpočet menší obce Svinařov šest kilometrů od Kladna, je jen o milion vyšší, než kolik vydělají Březnu peníze v bankách.
Přestože je za loňský rok podle ministerstva financí Svinařov papírově nejchudší obcí v zemi s 12,4 tisíce korun na osobu, funguje tu samoobsluha, dvě hospody, kadeřnictví. Pro děti nové dětské hřiště i hřiště s umělým povrchem na návsi. „Peněz není moc, ale snažíme se vše budovat z vlastních ušetřených peněz. Když přijdete na náves, tak ta je opravená. Děláme to tak, aby oko vidělo to hezké, boční ulice, kde bydlí starousedlíci, jsou na tom hůře,“vypráví starosta Jaroslav Pružinec.
Má pravdu. Většina z ulic mimo střed obce je důkazem velké investiční akce – plynofikace. Podle asfaltových záplat je poznat, kudy vedou přípojky.
„Žije se tu super, máme to kousek do Kladna, půl hodiny do Prahy. Děti chodí do vedlejší obce do školky. S nejnižšími příjmy na obyvatele hospodaří Svinařov.
Ideální,“říká mladá maminka na dětském hřišti.
„Musíme si na všechno našetřit, protože ještě splácíme úvěr na kanalizaci z minulosti, který byl pět milionů korun. To je pro nás sedmdesát tisíc korun měsíčně, které budeme ještě rok platit,“vypočítává starosta obce s rozpočtem 9,25 milionu.
A tak si našetřili postupně třeba na ojeté hasičské auto. Za 350 tisíc korun koupili z Německa třicet let starý mercedes.
Obec teď sní o tom, jak se jednou rozšíří – o mladé rodiny. Zasíťované pozemky tu stojí od tisíce do třinácti set korun za metr čtvereční.