Královna Jizerek
Rozhledna s tajemnou věštbou i magický kříž
Nejstarší, nejkrásnější, nejdéle stavěná, s největším počtem zobrazení na pohlednicích. Různých „nej“by se o rozhledně Štěpánka z roku 1892 na Příchovickém hřebeni dalo uvést ještě víc. V každém případě do dnešních dob platí, že je jednou z nejvíce navštěvovaných rozhleden na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Ne nadarmo ji někteří turisté přezdívají Královna Jizerských hor. Kamenné krásce v novogotickém stylu je letos 127 let. Měří sice nijak závratných 24 metrů, ale výhled z ní stojí rozhodně za to. Vždyť samotný vrch Hvězda, na kterém Štěpánka stojí, se tyčí téměř jeden tisíc metrů nad mořem. Turista tak má po výstupu jako na dlani západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, horské chalupy táhnoucí se k jizerskohorské přehradě Souš, dohlédnout lze i na podkrkonošskou Zvičinu, Bezděz, Ralsko a část Lužických hor.
A co dělá Štěpánku tak zajímavou? Možná pověsti, které ji opřádají.
Rozhodně byl její osud dramatičtější než u jiných jizerskohorských rozhleden. Vyhlídku totiž přikázal stavět kníže Kamil Rohan v roce 1847. Chtěl tím upoutat pozornost arcivévody Štěpána, který na Tanvaldsku zrovna pobýval, aby dohlédl na stavbu silnice do Krkonoš. Jenže se podařilo postavit jen základy věže s vchodem. Arcivévoda přestal být náhle oblíben u vídeňského dvora a přešel do Uher. Kníže Rohan přikázal stavbu zastavit. Štěpánka tak zůstala rozestavěná plných 40 let. Až v roce 1888 se podařil obci Příchovice pozemek i se zbytky věže odkoupit za 400 zlatých. Věci se pak chopil německý horský spolek a na základnu nechal přistavět osmibokou úzkou věž tvořenou z cihel a pískovcových kvádrů. Slavnostní otevření konečně dostavěné rozhledny proběhlo 14. srpna 1892.
Jsou však i jiná vysvětlení, proč kníže Rohan Štěpánku nechtěl dostavět. Podle jedné pověsti si nechal hádat od cikánky z ruky. Ta mu řekla, že zemře krátce předtím, než se dostaví věž rozhledny. A trvalo 40 let než kníže prokletý kopec se Štěpánkou prodal. Slavnostního otevření se nezúčastnil. Možná stále myslel na proroctví cikánky. A to se vyplnilo. Rohan zemřel měsíc po slavnosti.
Se smrtí je spojený i poněkud tajemný, obří kamenný kříž, který stojí na prostranství pod rozhlednou. S knížetem Rohanem ale nemá nic společného. V roce 1944 ho tam vztyčili němečtí obyvatelé Jizerských hor jako památku na své zesnulé syny, bratry a otce, kteří zahynuli ve válce. Pravděpodobně jde o největší kříž tohoto druhu u nás. Má podobu takzvaného tlapatého kříže, který používal i řád Německých rytířů, stejně jako německá armáda. Po válce však kříž kdosi rozbil na kusy a část jich svalil dolů do údolí. Až v roce 2011 místní spolek za obnovu památek dal trosky kříže zase dohromady. Několik kamenných menhirů kolem pak nese názvy obcí, ze kterých vojáci pocházeli.
Podle senzitivně laděných návštěvníků je prostor rozhledny i kříže magickým místem, kde se dá dobít energie.