Panu Černému bych odměnu nabídl znovu
Kvůli průtahům s odstraněním graffiti z pilíře Karlova mostu chce primátor Zdeněk Hřib zlepšit spolupráci na magistrátu.
Matěj Ludvík
PRAHA Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) zorganizoval v týdnu setkání, kde se prezentoval i čistič z Karlova mostu Miloslav Černý. Obraz hrdiny narušilo jeho přiznání, že dříve vraždil. Představitel města by však podle svých slov na pozvání nic neměnil a slib, že by zaplatil za odstranění graffiti, by dodržel také.
Proč jste se začal angažovat v případu graffiti na Karlově mostě, až když Miloslav Černý vystoupil s tím, že je umyl?
Snažil jsem se do toho vstoupit mnohem dřív. Firma, která předváděla čištění laserem (primátor v pondělí uspořádal workshop k technikám čištění graffiti, které se účastnilo několik firem, pozn. red.), mě oslovila už předtím s nabídkou, že graffiti na Karlově mostě vyčistí zdarma. Můj tým předal informaci dál, nicméně nám bylo řečeno, že tomu nerozumíme a že se máme posadit do kouta a sledovat, jak profesionálové pracují. Následně jsem viděl, jak profesionálové pracují, a spokojen jsem nebyl.
Magistrátní památkáři podle vás jednali příliš pomalu?
Je zřejmé, že má magistrát jednoznačně rezervy v oblasti, kde jsem to opravdu nečekal. Myslel jsem si, že proces odstranění graffiti je něco, co v Praze běželo tisíckrát, a proto s tím snad není žádný problém. Ukázalo se ale, že to problém je a musíme ho řešit. Workshop je jedním z kamínků do celkové mozaiky, co je možné zlepšit. Je to o moderních technologiích čištění a samozřejmě je to také otázka zrychlení procesů na magistrátu.
Do celého procesu je zapojeno více stran. Minimálně se musí na památkáře nejprve obrátit Technická správa komunikací (TSK)...
Čekám, že náměstek pro dopravu, který má pod sebou TSK, náměstek pro majetek a paní radní pro kulturu (Adam Scheinherr z Prahy sobě, Jan Chabr z TOP 09 a Hana Třeštíková z Prahy sobě, pozn. red.) přijdou s nějakým konkrétním návrhem, jak celý proces propříště urychlit.
Kdybyste znal minulost Miloslava Černého dříve (podle zjištění MF DNES před dvaceti lety spáchal dvojnásobnou vraždu), pozval byste ho také na workshop?
Řešíme především věcný problém, to znamená otázku odstraňování graffiti ve městě. Co se týče mého návrhu, aby pan Černý dostal zaplaceno za svoji práci, to by samozřejmě platilo také. Nicméně odměnu odmítl a tím je ta otázka uzavřena.
Kromě graffiti je dalším problémem centra města a zejména pak okolí Václavského náměstí snadná dostupnost drog i prostituce a další kriminalita. Víte o této žalostné situaci?
Ano, vím, nicméně možnosti města jsou omezené. Městská policie má totiž na starosti jen část závažné kriminality. Trestné činy primárně řeší státní policie. Rozhodně na ni budeme apelovat a spolupracovat s ní. Je pravda, že kolega v radě Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN) se vzhledem k aktuálním tématům kolem změny klimatu dosud hodně věnoval otázkám životního prostředí, které má kromě bezpečnosti také na starosti. Myslím si, že ve druhém půlroce je na čase se zase více zaměřit na témata spojená s bezpečností.
Rozumím, že je to primárně věcí státní policie, nicméně když vidíte, že sehnat drogy v noci v centru není žádný problém, tak vás to jako primátora asi nenechává úplně chladným.
Ten problém je skutečně dlouhodobý, víme o něm a budeme ho řešit. Věřím, že se s tím náměstek Hlubuček popere se ctí i přesto, že naše možnosti nejsou neomezené.
A co se týká hluku a nepořádku, který mají v centru každou noc na svědomí především opilí turisté, s tím něco dělat můžete?
Právě proto jsme zřídili funkci nočního starosty. Výsledkem jeho práce je například informační kampaň pro turisty, která se zaměřuje i na Dlouhou ulici a náplavku, kde je problém největší. Vysvětluje, že nejde o party zóny, ale rezidenční oblasti, a že zde platí noční klid po 22. hodině i to, že se zde nesmí konzumovat alkohol na ulici.
A nějaká konkrétní opatření nezavedete?
Už se s kluby podařilo vyjednat posílení jejich služeb security nebo zavedení vstupného, které by mělo omezit pěší přesuny mezi podniky. Právě při nich často dochází k nadměrnému hluku. Také se místní kluby zavázaly přestat spolupracovat s pub crawl agenturami (pořadatelé tahů po pražských hospodách, pozn. red.). To jsou záležitosti, které přispívají ke kultivovanějšímu nočnímu životu. Noční starosta také organizuje výzkum mezi účastníky nočního života, aby přijímaná opatření byla postavena na reálných datech a lépe jsme je cílili. Zjišťujeme, jestli jsou jejich cesty organizované, jestli užívají hotely či služby krátkodobých ubytování nebo třeba odkud pocházejí.
Stojí Praha vůbec o takové návštěvníky?
Pracujeme na orientaci na jiné turisty. Proto také prosazujeme zákaz pivních kol, neboť takové skupiny návštěvníků by si skutečně zasloužily nahrazení někým jiným. Nyní se třeba soustředíme na kongresový cestovní ruch v Praze, kdy se město aktivně účastní snahy nalákat sem různé lékařské i jiné kongresy.
Posuneme se k dalšímu aktuálnímu tématu. Podle čínského ministerstva zahraničí poškozujete vztahy Česka a Číny tím, že se snažíte z partnerské smlouvy s městem Peking vyjmout pasáž, kde Praha uznává nedělitelnou Čínu. Neobáváte se kvůli tomu negativního ekonomického dopadu na město?
Vyjádření čínské strany jsou potvrzením důvodu, proč článek číslo tři chceme odstranit, ten je totiž otázkou zahraniční politiky. V partnerské dohodě mezi městy nemá co dělat. Chceme mít apolitické vztahy.
Mohou mít tedy vaše kroky nějaké dopady pro Prahu, nebo ne?
Neobávám se negativních ekonomických dopadů a nemyslím, že kvůli tomu klesne atraktivita Prahy pro čínské turisty. Co se týká zrušení turné Pražské filharmonie (čínské úřady zrušily jako nátlak její podzimní turné, pozn. red.), která už měla uzavřenou smlouvu, ukazuje to, že Čína není důvěryhodným obchodním partnerem. Pražské filharmonii dáme slevu na nájem Smetanovy síně v Obecním domě na jejich zahajovací koncert v září.
Jak dosud fungovala spolupráce mezi Prahou a Pekingem?
Partnerství mezi městy by mělo být oboustranně výhodné. Je zjevné, že projekty, které se dosud uskutečnily s Pekingem či Šanghají, byly benefitem primárně pro čínskou stranu. Zejména se jednalo o školení leteckých záchranářů, které nakonec zaplatila společnost Home Credit (součást skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, pozn. red.). I když přeji všem kvalitní lékařskou péči, pražští záchranáři jsou tady, aby se věnovali záchraně životů a zdraví Pražanů. Nikoliv aby sloužili jako sponzorský dárek Home Creditu pro Číňany.
Existovala i jiná spolupráce mezi oběma městy?
Žádná další smysluplná spolupráce se nekonala, takže pokud vyjednávání o odstranění článku tři dospějí do mrtvého bodu, tak je reálný scénář, že smlouvu vypovíme. Momentálně je míč na straně Pekingu, protože jsme jim poslední dopis poslali zhruba před dvěma týdny a nyní čekáme na jejich odpověď. Stále probíhá vyjednávání a chceme mít jasno do podzimu.
Jak vlastně vypadá takové vyjednávání, když se vám od ledna dosud nepodařilo dobrat se nějakého výsledku?
Jednání probíhají korespondenčně z důvodů diplomatických zvyklostí. Takže si posíláme nikoliv e-maily, ale dopisy. K určitému zdržení to vede, ale také to řešíme paralelně s dalšími záležitostmi, jako je metro D, odblokování brownfieldů nebo výsadba stromů. Chápu, že smlouva s Pekingem strhává vlnu pozornosti, ale pracujeme i na jiných věcech, které považuji za důležitější pro rozvoj města.
Veřejně vás ze stejného důvodu nedávno kritizovalo i Čínské velvyslanectví v Praze. Sešel jste se v této záležitosti s čínským velvyslancem?
Čínského velvyslance jsem naposledy viděl na novoročním setkání. Na něm se odehrál incident, kdy požadovali, abych vyhodil reprezentanta tchaj-pejské ekonomické a kulturní kanceláře v Praze, což jsem odmítl. Od té doby komunikaci s čínskou ambasádou vede ministerstvo zahraničí, což je podle mne správně.
Je zřejmé, že má magistrát rezervy v oblasti, kde jsem to nečekal. Myslel jsem, že odstranění graffiti je něco, co v Praze běželo tisíckrát. Ukázalo se ale, že to problém je a že ho musíme řešit.
S kterými městy aktivně spolupracuje Praha?
Například od roku 2001 je naším partnerským městem Tchaj-pej, s jehož starostou jsem se setkal při mé nedávné služební cestě na Tchaj-wan, a on přislíbil pro trojskou zoo vzácné luskouny. Při návštěvě Londýna, který však momentálně není naším partnerským městem, jsem se zase seznámil s tím, jak funguje jejich řídící centrum dopravy i nízkoemisní zóna v centru města, o které se v Praze také mluví. A rádi bychom také blíže spolupracovali s Barcelonou, která je považována za lídra mezi městy v oblasti IT a smart cities.
Praha má obecně mnoho partnerských smluv, mohly by některé další zaniknout? Nebo jednáte i o vzniku nových?
Momentálně máme například dlouhodobě pozastavenou spolupráci s ruskými městy Moskva a Petrohrad, což vzniklo v návaznosti na události na Krymu. Naopak nyní vyjednáváme o partnerství s Vídní, a to z důvodu geografické i historické blízkosti.