Číňa plundruje Sibiř, kácí víc než v Amazonii

Nejlepší dřevo ze sibiřské tajgy si odvážejí Číňané. Ničí přitom přírodu i místní podniky. Ruská vláda těžbu a export podporuje.

Jelizaveta Nestercova

MOSKVA „V minulosti byla Sibiř zachvácena Mongoly, jedná se v podstatě o čínské území,“hlásal loni na podzim článek na čínském webu Ťinž Tchou-tchiao. Autor se v něm snažil dopídit, proč se přes 50 tisíc Rusů podepsalo pod petici, jejímž cílem bylo zabránit těžbě a exportu ruského dřeva do Číny.

Stížností a petic proti čínským podnikům, které v oblastech kácejí sibiřskou tajgu a vyvážejí dřevo do Číny, je přitom plný internet a kromě ekologů na problém upozorňují i lidé na sociálních sítích.

Rusko loni vyvezlo do Číny dřevo v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (v přepočtu 81,6 miliardy korun). Míra a způsob exportu likvidují místní podniky a objem těžby je podle odborníků zátěží i pro přírodu. Rusko je každoročně světovým lídrem v ploše vykácených lesů: loni přišla země o více než 6,6 milionu hektarů lesního porostu. Pro srovnání: za stejnou dobu bylo vykáceno 3,6 milionu hektarů amazonského pralesa. Pravda, sibiřské lesy na rozdíl od těch amazonských mohou znovu obnovit.

Kdo z toho těží

Většina dřeva putuje do Číny z příhraničních sibiřských regionů a Dálného východu. Tam se také uchýlily čínské podniky, které zde zřizují vlastní pily. V roce 2008 působilo na území Ruska na 150 dřevařských firem patřících čínským investorům, loni jich bylo už více než 560.

„Všechno je tu čínské,“prohlásil šéf jednoho ze sibiřských dřevoskladů Wang I-žen v rozhovoru s americkým listem The New York Times. Sám mluví plynule rusky a ve svém podniku zaměstnává zhruba 50 Rusů. Nejčastěji se čínské firmy zabývají jen primárním zpracováním dřeva a přivážejí si k tomu na Sibiř vlastní stroje i specialisty. Pro Rusy sice pracovní místa vytvářejí, ale nabízejí jim jen nižší, podřadnější pozice. O práci navíc přicházejí ruské firmy na zpracování dřeva.

Nemalé rozhořčení mezi Rusy vyvolává i způsob, jakým sibiřské dřevo putuje do Číny. Rusko je hlavním čínským dodavatelem neopracovaného dřeva. Čína na něm ale podle kritiků může vydělat hned dvakrát. Dováží ho totiž za minimální ceny a jakožto světový nábytkářský vývozce pak Rusy kasíruje na nábytku z ruského dřeva.

Po čínské těžbě přitom v Rusku zůstávají hromady odpadu a pilin, které nikdo neodklízí. Na jaře roku 2017 na jedné z čínských pil ve městě Kansk v Krasnojarském kraji propukl požár, který se rozšířil i do obytné čtvrti. Oheň během 15 minut zničil více než 50 domů. Čínský investor město ihned poté opustil.

Místní zastupitelka Irina Avdoškevičová se kvůli špatné správě čínských pil obracela i na policii. Ta však proti tomu nezakročila. Ve městě se přitom za posledních pět let otevřela zhruba stovka takových firem.

Ruská vláda export sibiřského dřeva podporuje. Samotná Čína ale kácení vlastních lesů výrazně omezila a opatření se mají do příštího roku ještě zpřísnit. To by mohlo objem dovozu z Ruska ještě zvýšit.