Král v labyrintu svých hradů
Vytoužený dědic velkého císaře, rozporuplný král, propadající melancholii i výbuchům hněvu. Tím byl Václav IV., vladař, hledající útočiště na svých hradech před neklidným světem.
Jan Bohata
ŽEBRÁK Praha před 600 lety vřela, skon Václava IV. 16. srpna 1419 otevřel stavidla husitské revoluci. Komplikovanou osobnost vladaře a jeho sídel představuje historik a kastelolog František Záruba.
Nakolik hrady a městské rezidence charakterizovaly osobnost Václava IV.?
Václav IV. byl bezpochyby velmi zajímavým panovníkem, který žil a vládl v obtížné době poznamenané papežským schizmatem, celospolečenskou krizí a ekonomickou stagnací. Velké problémy zažívalo i francouzské království. Karel VI. byl duševně chorý, vnitřní krizí procházela Anglie, kde byl roku 1398 sesazen Richard II., který zemřel ve vězení. Problémy, které Václav IV. musel řešit, byly nad jeho síly a značně jej vyčerpávaly.
Kde vladař vyhledával útočiště? Měnil se jeho vztah k jednotlivým sídlům?
Únik mu poskytl především křivoklátský lovecký hvozd. Zde si zpočátku oblíbil hrady Křivoklát a Žebrák, který nechal výrazně přestavět. Žebrák se výhodně nacházel na okraji loveckého hvozdu, na dohled od významné zemské stezky z Prahy do Plzně a Norimberku, po které přicházela poselstva a nemusela Václava pracně hledat uvnitř loveckého hvozdu. S menším časovým odstupem nechal Václav IV. na kopci nad Žebrákem vystavět monumentální Točník. Zajímavé je, že jeho nejstarší jádro představuje menší lovecký hrádek, nejspíš vystavěný již v 80. letech 14. století. Poprvé je zde Václav doložen roku 1398, dokončovací práce se protáhly do doby krátce po roce 1400.
Znamenal únik z města ochlazení vztahu k Praze a Hradu?
Ne. Václav IV. nechal přestavět Starý královský palác na Pražském hradě, také si nechal vystavět nový městský palác zvaný Králův dvůr na Starém Městě, na jehož místě dnes stojí Obecní dům. Později zde sídlil i Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský.
Vlastnil v metropoli i jiné objekty?
Další sídlo, Hrádek na Zderaze, měl na Novém Městě. Šlo o luxusní rezidenci, která se blížila hradu. Hrádek stál na dnes zaniklé Břežské skále před kostelem sv. Václava v Resslově ulici. Obklopovala jej rozsáhlá zahrada. Z oken se nepochybně nabízel úchvatný výhled na Vltavu. Václavovi patřily na Starém Městě i další domy či dvorce, ale o jejich podobě a účelu toho moc nevíme.
Odrážely stavební aktivity a královy pobyty na hradech i aktuální politickou situaci v zemi?
Na sklonku života si Václav IV. nechal postavit Nový hrad u Kunratic asi 11 km od bran Vyšehradu. V Praze tou dobou vládla bouřlivá atmosféra, křivoklátské lesy byly příliš vzdáleny a neumožňovaly pohotovou reakci panovníka na případné nepokoje. V Kunraticích ho zastihla zpráva o defenestraci radních na Novém Městě a také tam zemřel. Král a jeho hrady
Lišily se Václavovy hrady od staveb z časů jeho otce Karla IV.?
Nejzásadnější rozdíl v jejich stavební produkci je, že Karel stavěl spíše státně reprezentativní hrady ve svých zájmových oblastech nebo u důležitých zemských stezek. Václav si nechával stavět nebo přestavět rezidence tam, kde se cítil dobře, na Křivoklátsku, v Praze nebo Kutné Hoře, a zde pravidelně sídlil. Karel IV. své hrady kromě Karlštejna a Laufu často nenavštěvoval.
Lišily se hrady otce a syna vnitřním vybavením?
Václav věnoval pozornost obytné složce hradu, s tím souvisela kaple. Tu máme doloženou prakticky na všech Václavových hradech, ale dochovala se jen na Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Z hlediska architektury patří k nejprogresivnějším stavbám ve střední Evropě. Podobná kaple stála i na Točníku, ale byla bohužel zbořena v 16. století.
Čím se vymykal Točník z ostatní hradní produkce?
Zde se v horním věžovém paláci dochovalo téměř kompletně apartmá panovníka. Celý palác je zajímavý. Nachází se zde komplikovaný, vertikální, komunikační systém, který odděloval pohyb služebnictva a panovníka. Současně zde registrujeme řadu „únikových“východů. Hrad byl dokončován po Václavově prvním zajetí, ze kterého si odnesl jistou formu klaustrofobie. V nejspodnější úrovni paláce se nacházely sklepy ke skladování potravin a vína. V přízemí byla kuchyně a byt komorníka. V prvním patře byly obytné prostory krále, dvě klenuté komnaty s krbem a menší klenutý sál. V druhém patře se nalézaly obytné prostory, ale tuto úroveň poškodila adaptace na barokní poutní kapli. Je možné, že šlo o prostory královny a jejího doprovodu.
Známe hutě? Václavovy stavební
Otázka, kdo byl stavitelem hradů Václava IV., je velmi zajímavá. Písemné prameny dokládají několik jmen až z doby po roce 1400, přičemž většina hradů byla stavěna už v 80. letech 14. století. Po 2. světové válce přišel historik Václav Mencl s tezí, že tyto hrady realizovala tzv. huť Václava IV., která měla být ryze česká a tvořila tvůrčí protipól k německé huti Petra Parléře.
Platí tato teorie i dosud?
Nyní ji můžeme brát jako ukázku českého poválečného nacionalismu. V případě Starého královského paláce na Pražském hradě a kutnohorského Vlašského dvora je nutné uvažovat o osobní účasti Petra Parléře. Točník dokončoval mistr Jan, o kterém jinak nevíme nic. Více víme o mistru Kříži, který stavěl Nový hrad u Kunratic. Kříž, jak se zdá, patřil k dvorskému uměleckému okruhu a působil i na Vyšehradě a na Novém Městě. Bohužel účetní knihy jednotlivých staveb nebo dvora Václava IV. se nedochovaly.
Jak vypadala výtvarná výzdoba Václavových hradů?
Hrady a rezidence Václava IV. byly po výtvarné stránce mimořádně kvalitní a náročné. Zvláště zajímavé jsou klenby v tzv. sloupové síni Václava IV. na Pražském hradě nebo v kapli ve Vlašském dvoře. Významnou složku výzdoby interiéru tvořily nástěnné malby, které se nedochovaly. Jejich program mohl být obdobný tomu, co nacházíme v knihách Václava IV. a na klenbě Staroměstské mostecké věže. Písemně jsou malby doloženy jen v Hankově domě v Celetné ulici, který také patřil Václavovi.
Jaké prvky byly typické?
Důležitou složku výzdoby tvořily erbovní cykly reprezentující panovníka. Erby zemí a měst Václava IV. spolu s emblémy točenice a ledňáčka zdobily bránu na Točníku a nádvoří Vlašského dvora.
Lze na základě dostupných pramenů rekonstruovat život na Václavových hradech?
Prameny obvykle dokládají jen pobyt panovníka na konkrétním místě a málokdy něco navíc. Poměrně časté jsou zprávy, že Václav IV. nechtěl být rušen a odmítal přijmout vyslance, kteří museli čekat anebo zaplatit tučnou provizi některému z dvořanů, který by je uvedl ke králi. Zdá se, že hlavní překážkou pro plynulý diplomatický provoz byli právě dvořané, kteří si z toho udělali solidní zdroj příjmů.
Václav IV. odmítal přijmout vyslance. Ti museli čekat nebo zaplatit provizi.
Komu třeba korupce otevřela královskou přízeň?
Z tohoto hlediska je velmi podrobně popsaná cesta Bonifacia de Lupi, vyslance milánského vévody, který roku 1383 směřoval do Prahy a křivoklátských lesů. Cílem Bonifacia bylo obnovit vévodský titul Viscontiům. Dvořané odmítali pustit Bonifacia ke králi, nechávali ho spát v nedůstojných podmínkách na slámě a téměř nekonečně čekat. To byla jen forma nátlaku, jak jej přimět nechat je danou věc „zařídit“za 100 tisíc zlatých florénů. Bonifacius byl zkušený diplomat a nenechal se odradit. Nakonec krále náhodně potkal u Berouna. Byl osobně přijat Václavem, který mu slíbil, že zmíněný titul obnoví za stejnou částku jako Karel IV., tedy za 70 tisíc florénů. Rozdíl 30 tisíc florénů měla být ona provize.
Můžete tuto sumu přiblížit?
Šlo o obrovskou částku. Za ni bylo možné získat velké panství s několika hrady. V 15. století s podobným rozpočtem Václavův bratr Zikmund postavil Bratislavský hrad.
Setkávali se diplomaté vždy s podobným přijetím?
Pozitivní svědectví zaznamenal Edmund Dynter, diplomat brabantských a burgundských vévodů. Přijetí u Václava IV. popsal následovně: „Uctivě přijímal knížata, hrabata, barony, vyslance nebo posly králů a knížat, kteří k němu přicházeli, jak se naleží na krále. Takto jsem viděl na hradě Točníku vedle Žebráku posla polského krále, velkoknížete Witolda Litevského, také velmistra německých rytířů. Také poctil s velkou dobromyslností posly z Vratislavi a moravských měst na Novém hradě“.