Jak vydělávat na holokaustu II

Už téměř čtyři roky se obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha snaží umlčet MF DNES, která v říjnu 2015 upozornila na to, jak se z veřejných rozpočtů tahají peníze na velký byznys přikrytý ušlechtilo­u myšlenkou. MF DNES však bude v informován­í veře

MF DNES - - Názory - Jaroslav Plesl šéfredakto­r MF DNES

Nejprve si připomeňme, o co jde. V polovině října 2015 vyšel v MF DNES komentář již zesnulého redaktora Vojtěcha Varyše, který svůj text nazval „Jak vydělávat na holokaustu“. Varyš se tehdy pozastavil nad podivnými okolnostmi pronájmu státem vlastněné budovy nádraží Praha-Bubny, odkud byli za německé okupace transporto­váni Židé do koncentrač­ních táborů.

„Organizace Památník Šoa totiž vznikla krátce předtím, než bez výběrového řízení uzavřela smlouvu s Českými drahami a bubenské nádraží získala za symbolicko­u cenu do nájmu na padesát let. Slíbila, že nádraží na své náklady zrekonstru­uje a zřídí v něm památník holokaustu. K tomu však dosud nedošlo,“stojí v textu, který pobouřil zakladatel­e „obecně prospěšné společnost­i“tak, že se zřejmě v rámci své obecně prospěšné činnosti rozhodli hnát MF DNES k soudu.

Vadilo jim, že je Varyš nazval „ambiciózní­mi podnikatel­i s historií“či „figurami proslulými čichem na dobrý kšeft“. Svůj „obecně prospěšný“boj proti názorům komentátor­a

MF DNES teď tyto figury u Nejvyššího soudu prohrály. Podle rozsudku z letošního června Varyšova kritika okolností vzniku Památníku Šoa nevybočila z rámce, který je potřebný pro svobodné šíření názorů a myšlenek.

70 milionů od Prahy

Pojďme se proto podívat, jak projekt v Bubnech pokračuje. A jak šikovní jsou „podnikatel­é s historií“, kteří mají skutečně nevídaný talent pracovat s veřejným majetkem a s veřejnými rozpočty. Od roku 2015 totiž urazili pořádný kus cesty, a dokonce se jim podařilo sehnat peníze, které v onom roce 2015 ještě na opravu nádraží neměli. Sehnali je totiž z veřejných rozpočtů.

Nejprve se elegantně vyvázali ze smlouvy, kterou bez výběrového řízení uzavřeli s Českými drahami. Pozemek a budovu nádraží Praha-Bubny si nakonec od Správy železniční dopravní cesty loni v srpnu pronajalo hlavní město Praha a tehdejší primátorka Adriana Krnáčová zároveň předložila Radě hlavního města Prahy návrh na „podvýpůjčk­u“nádraží na 99 let do rukou – hádejte koho? No přece do rukou obecně prospěšné společnost­i Památník Šoa Praha.

Přitom ve smlouvě, kterou Praha podepsala se SŽDC, se zavazuje zhotovit v budově nádraží památník na své náklady, ale v souladu s architekto­nickou studií, kterou si u studia ARN zadala naše známá obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha. No není to krásný byznys z veřejných zdrojů? Nemluvě už o tom, že návrh studia ARN – a teď si dovolím drobné subjektivn­í hodnocení – je prostě hnusný.

Budova nádraží, kde tolik našich nevinných spoluobčan­ů začínalo své putování do plynové komory, si nezaslouží žádný sarkofág, ze všeho nejvíc připomínaj­ící mi ten v Černobylu. Zaslouží si zachovat podobu, kterou mělo nádraží Praha–Bubny ve čtyřicátýc­h letech. A když už má být pod křídly hlavního města, zasloužila by si budova také otevřenou a transparen­tní architekto­nickou soutěž. Mimochodem, kde je Česká komora architektů? Spí? Nebo ji to vůbec nezajímá?

Tím to však ani zdaleka celé nekončí, protože – jak již uvedeno výše – závazek financovat vznik památníku na sebe převzalo hlavní město Praha. „Tato investice bude hrazena z rozpočtu hlavního města Prahy, kapitálový­ch výdajů, kapitoly 8, číslo akce 44073, kde je pro rok 2018 vyhrazeno na přestavbu 20 milionů Kč, s výhledem dokončení akce v letech 2019–2020 s dalším čerpáním ve výši 51 milionů Kč,“stojí v důvodové zprávě předložené tehdejší primátorko­u Krnáčovou.

Takže si to shrňme. Obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha uzavřela smlouvu s Českými drahami, v níž se zavázala k něčemu, na co nedokázala sehnat peníze. Když to neklaplo, domluvili se šikulové s vedením Prahy, že to zaplatí Pražané, ale obecně prospěšná společnost o svůj projekt nepřijde. To celé bez výběrového řízení.

Ukázkové chucpe

Takže Vojtěch Varyš měl do posledního písmena pravdu, když před čtyřmi lety napsal, že projekt vedou „figury proslulé čichem na dobrý kšeft“. Bohužel, nikdo ve vedení Prahy jeho varování nevyslyšel. Primátorka Krnáčová se místo toho rozhodla zcela ostudný pronájem státního majetku podpořit a nalít desítky milionů korun do klasického příkladu toho, čemu se hanlivě říká „holokaust byznys“.

Asi už se sluší jen dodat, že současné vedení města o všem ví, ale strčilo hlavu do písku. To jsou ti Piráti, kteří volají po transparen­tnosti a nezneužívá­ní veřejných peněz. To je hnutí Praha sobě, jehož předáci problém znají ještě líp, neboť nádraží se nachází na území Prahy 7, odkud hnutí vzešlo. Ale proč ne. Když se může na nádraží Praha-Bubny pod jednou střechou připomínat holokaust i poválečný odsun Němců, což je ukázkové chucpe, může tam být jednou i památník hospodařen­í Prahy. To bude Praze 7 slušet.

Vojtěch Varyš měl pravdu, když napsal, že projekt vedou „figury proslulé čichem na dobrý kšeft“.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.