Boj o brexit v posledním kole

Mainstream­ová média, většina expertů a (naoko) i evropští vůdci jsou zajedno v tom, že Boris Johnson nemůže s brexitem uspět. Já bych ale řekl, že britský premiér má docela slušné šance.

MF DNES - - Názory - Petr Robejšek politolog

Jaký cíl má EU a čeho chce dosáhnout Boris Johnson? Pro Unii by byl nejlepší výsledek odstoupení Londýna od brexitu, ať již s novým referendem, nebo bez něj. To je ale nepravděpo­dobné. Druhý nejlepší výsledek by bylo použít tzv. irskou pojistku jako záminku pro to, aby Velká Británie zůstala EU trvale podřízena.

Celkově je Unie v nevýhodné situaci proto, že každý jiný výsledek by byl pro Brusel prohrou. Proč? Protože se EU dosud jenom zvětšovala. S odchodem Británie definitivn­ě končí její růstová fáze a začíná rozpad spolku. Psychologi­cký a reálný význam tohoto faktu vůbec nelze podcenit.

Pro Borise Johnsona by byla nejlepší dohoda o brexitu bez tzv. irské pojistky, tedy bez tvrdých celních kontrol na irsko-irské hranici. To je sice možný, ale spíše nepravděpo­dobný výsledek. Druhý cíl je mnohem snáze dosažiteln­ý. Je jím Johnsonova silná výchozí pozice v nových volbách. I když ho britský parlament donutí k rezignaci, či dokonce k novému referendu, bude mít premiér pořád dobré šance nakonec prosadit svou.

Jak vidíme, tak jsou naděje EU na dosažení aspoň jednoho z jejích dvou cílů nižší než

pravděpodo­bnost, že Johnson uskuteční aspoň svůj druhý cíl.

Faktor Boris

Staré pravidlo vyjednavač­ů říká: Kdo se první pohne, ten prohraje. Za Theresy Mayové si EU udělala pohodlí a britská premiérka bezmocně kmitala mezi Londýnem a Bruselem. Ale s příchodem Johnsona vzrostl tlak na to, aby se pohnula EU. A to hned z několika důvodů.

Johnson je úplně jiná liga než Mayová. Vypadá sice jako trochu praštěný Angličan, ale je to všehoschop­ný, bezohledný a tvrdě hrající cynik; jakýsi Jean-Claude Juncker v rozpuku sil. Pro EU je Boris Johnson skutečně nebezpečný zejména proto, že se právě stal premiérem a chce jím za každou cenu zůstat.

Tlak na to, aby se Unie pohnula, zvyšuje také zhoršující se hospodářsk­á situace, blíží se recese, která se bude týkat i německé ekonomiky, a Berlín je hlavní město EU. Exporty EU do Spojeného království mají roční objem asi 390 miliard eur, importy z Británie do Evropy ale „jen“280 miliard.

Londýn má vůči všem zemím EU roční deficit 200 miliard eur. Státům kontinentu tak neprospějí ekonomické otřesy kvůli „tvrdému“brexitu. A volný přístup k britskému trhu je pro ně tím důležitějš­í, čím horší je celková ekonomická situace. To platí hlavně pro Německo, které exportuje do Anglie podstatně více, než je tomu naopak.

Hodně důležité je i to, že EU nejvíce pomůže Johnsonovi k dosažení aspoň jeho druhého cíle, tedy získat dobrou výchozí pozici k volbám právě tím, že bude blokovat jeho maximální cíl, tj. smlouvu o vystoupení bez irské pojistky. Když EU neustoupí, tak tím jen zhorší svou situaci nejenom ekonomicky, ale i politicky. Blokáda ze strany Unie jen zvýší nenávist Britů k Bruselu a ve volbách (nebo novém referendu) vyhrají konzervati­vci a Farageova Brexit Party.

Cenu brexitu bez smlouvy Johnson navíc uměle navyšuje drobnými šťouchanci. Hrozí tím, že v případě brexitu bez smlouvy odpadne i odstupné ve výši zhruba 40 miliard, které se Británie zavázala zaplatit. Zatímco Mayová mluvila jen o postupném omezování volného pohybu EU občanů po brexitu,

Johnson sice vypadá jako trochu praštěný Angličan, ale je to všehoschop­ný a tvrdě hrající cynik.

prohlásil Johnson, že volný pohyb Evropanů na hranicích Velké Británie skončí s divokým brexitem 31. října 2019.

Irská pojistka

Theresa Mayová „obratně“dojednala závazek Velké Británie, že hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou budou i po brexitu otevřené. Podle její smlouvy se o tom, jak toho dosáhnout, bude vyjednávat v přechodné době. Když se ale řešení nenajde do konce roku 2022, tak Spojené království zůstane v celní unii s EU. Takže irská pojistka je vlastně jen záminka, jak zabránit tomu, aby Anglie z EU opravdu odešla.

Ve zhoršené ekonomické situaci a vzhledem k oslabení vyjednávac­í pozice EU by bylo i z hlediska Bruselu rozumné obměnit dohodu tak, aby kontroly na irské hranici nehrály žádnou roli, anebo kývnout na pragmatick­é řešení irské hranice.

Chceme-li vidět, jak vypadají „měkké“hranice i bez celní unie, tak se můžeme podívat na hranice Švýcarska se státy EU. Existují jen skryté a náhodné kontroly osob. Sousední státy se smířily s trochou toho pašování. V případě brexitu by se kontroly významných proudů zboží daly přeložit do britských přístavů, z nichž se transportu­je do a ze Severního Irska. O tom zatím EU nechtěla ani slyšet, ačkoliv to Johnson i při svých návštěvách Berlína a Paříže opakovaně navrhoval.

Média a evropští experti hovoří o tom, že Johnson chce vinu na brexitu bez dohody hodit na EU. Ale není to tak, že Brusel chtěl od samého počátku Velkou Británii exemplárně potrestat a tlačí na pilu tolik, že k jinému než ke tvrdému brexitu dojít nemůže?

Bylo by racionální, kdyby Brusel skončil svou trestnou výpravu a přispěl k pragmatick­ému řešení. Ale když k tomu nedojde a Johnson bude donucen k novým volbám a druhému referendu, tak se připravme na špinavý volební boj pod heslem: „Národ proti politikům.“Těm v Bruselu, kteří chtějí Spojené království „ponížit“, a těm v Británii, kteří chtějí „zaprodat“zemi. A ke vší smůle pro EU umí Boris Johnson jednu věc zvláště dobře. Volební kampaň.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.