Vlastnit auto zakázáno

Skupina britských poslanců zveřejnila názor, že vláda by měla zakázat osobní vlastnictví automobilů. Neslýchané? Šílené? Snad, zatím. Jenže poslední fází neslýchaných nápadů může být vznik nové totality.

Jen krátká zmínka, zcela na okraji zpravodajského dění, ale dost děsná. Poslanci britského parlamentu z výboru pro vědu a technologie zveřejnili názor, že by britská vláda měla zakázat osobní vlastnictví automobilů. Zprávu zveřejnil britský web Auto Express a převzaly ji i naše zpravodajské či odborné servery.

Auto Express je nejprodávanější automobilový magazín na ostrovech. Byl založen roku 1988 a nyní jako týdeník vychází v nákladu přes 60 tisíc výtisků. Ve Francii a v Německu vycházejí jeho mutace Auto Plus, respektive Auto Bild.

Citovaný názor poslanců se odvolává na závazek vlády, že do roku 2050 bude Velká Británie uhlíkově neutrálním státem. „Z dlouhodobého hlediska se nezdá být pravděpodobné, že by rozšířené vlastnictví osobních automobilů bylo slučitelné s významnou dekarbonizací. Vláda by se neměla snažit snižovat emise tím, že by pouze současná vozidla nahrazovala jejich verzemi s nižšími emisemi,“cituje Auto Express ze zprávy Science and Technology Committee.

Poslanci výboru poukazují na to, že nízkoemisní

a bezemisní vozidla pomáhají snižovat uhlíkovou stopu, pouze když jsou v provozu. Jejich výroba však produkuje „podstatné emise“. Podle zprávy se „z dlouhodobého hlediska“jeví všeobecně rozšířené osobní vlastnictví automobilů jako nekompaktní s dekarbonizací. „Vláda by se neměla snažit dosáhnout snížení emisí jen záměnou současných aut jejich nízkoemisními verzemi,“prohlašují členové výboru. Požadují rovněž, aby zákaz prodeje aut se spalovacími motory byl platný už v roce 2035, a ne až 2040, jak je nyní plánováno.

Vědci to přece vědí

Názor, že by se auta měla zakázat, není nečekaný a už vůbec ne „bláznivý“, jak zprávu na svém webu uvedl třeba server Echo24. Proti osobním autům a jejich soukromému vlastnictví je veden boj už několik let. Na frontě ekologické jsou k tomu používána zfalšovaná měření emisí oxidů dusíku a pevných částic, jež zneužila některá německá města k zákazu provozu aut s dieselovými motory. Ještě tady nejde o zákaz auto vlastnit, ale o zákaz jej používat.

Na frontě technologické je veden útok pod záminkou bezpečnosti. Státně podporovaný vývoj samořiditelných, tzv. autonomních vozů fakticky směřuje k autům řiditelným externě. Takový vůz vás doveze do cíle možná bezpečněji, možná také vůbec, pokud váš cíl bude „nevhodný“, nebo v „nevhodnou dobu“(shromažďování občanů je rizikové a plodí jen nepořádek a chaos), případně váš přesun kamkoliv bude nežádoucí.

Automobil je nejen symbolem osobní svobody, ale také prostředkem k jejímu naplňování. V budoucím totalitním socialistickém režimu je svoboda pohybu nežádoucí. Imobilním obyvatelům se snáze vládne. Budou například vykonávat přidělenou práci, protože k jiné, kterou by si sami zvolili, nemohou dojíždět. Nemohou se přesunout někam, kde se lépe žije, a nemohou srovnávat. To věděli už komunisti, a proto zakázali opouštět hranice našeho státu. V Sovětském svazu se smělo cestovat jen na povolení. Dnes (nebo zítra) by se k tomu dodalo, že tak zmenšili uhlíkovou stopu.

Automobil je symbolem osobní svobody. V totalitě je svoboda pohybu nežádoucí.

Bude-li vlastnictví osobních aut pouze společenské, dalším prostředkem k ovládání občanů bude zákonitě systém přidělování vozů. Rázem bude jasné, kdo, kdy, odkud a kam se hodlá přesunovat. Jízda se povolí či přidělí podle zásluh. Zasloužit si auto na den je možné loajalitou, na víkend veřejnou funkcí a na kdykoliv třeba práskačstvím. I tento systém známe ze socialismu.

V tuto chvíli by se mohlo zdát, že britští poslanci mluví z cesty a tento článek je o ničem. Mechanismus neslýchaných, podivných nápadů ale funguje tak, že je to nejprve „blbost“, ale někdo ji třeba tu a tam ocituje. Pozvolna nápad vstoupí do druhé fáze „dobrá, tak se o tom pojďme bavit“, tedy do veřejné diskuse. Při ní se ukáže, že by s nápadem několik osob, určité skupiny a vlastně nakonec docela dost lidí souhlasilo.

V našem konkrétním případě tato fáze bude usnadněna tím, že nápad zveřejnil „výbor pro vědu a technologie“, tedy navýsost seriózní parlamentní organizace. Důraz na „vědecká a parlamentní“– to je důležité, protože to zajistí jakékoliv nehoráznosti nakloněné publikum. Studenti například každou svou ekologickou demonstraci začínají a končí slovy „věřte vědcům“.

I tento trik známe ze socialismu. Marxismus-leninismus byl věda a socialismus byl vědecký. Nejen že na tuto vědu existovala speciální univerzita a udělovaly se z něj doktoráty. Jako předmět se marxismus-leninismus přednášel na všech, úplně všech vysokých školách a skládaly se z něj povinně zkoušky. Diktatura proletariátu byl vědecky dokázaný fakt. Kdo by nevěřil vědcům?

Poslední fáze podivných, neslýchaných nápadů se dá nazvat „pojďme o tom hlasovat“nebo spíše „vláda musí zavést...“. Ten druhý způsob nahrazuje diskusi a hlasování důrazným apelem. Ať tou či onou cestou zde do třiceti let vznikne vědecko-ekologický socialismus.

„Při svém dotazování jsme byli znepokojeni zjištěním, že vláda je snad ambiciózní, když je řeč o snižování emisí uhlíku, ale nezavádí opatření, která jsou potřebná k dosažení těchto cílů. Musíme vidět, jak vláda prosazuje svá slova,“cituje Auto Express poslance Normana Lamba, předsedu výboru pro vědu a technologii. Inu, jde to rychle, v té Velké Británii.