Podhradí u Aše
Turisté začínají objevovat zapomenutý kraj
Malá velikostí, ale velká historií. I tak by se dalo mluvit o Podhradí, malé obci na západní výspě Čech. V obci, která dříve nesla jméno Neuberg a kde dnes žijí necelé dvě stovky obyvatel, stály v minulosti hned čtyři zámky významného šlechtického rodu Zedtwitzů. Žily zde dva tisíce obyvatel. Pak ale přišly roky, kdy odsud lidé odcházeli, mizely i pozůstatky historie.
Počátkem 13. století se na východ od Aše usadili páni z Neubergu a vzápětí si na vysoké skalní ostrožně postavili nový hrad. První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1288, kdy jej nakrátko císař propůjčil v léno pánům z Plavna. Do rukou Neubergů se brzy vrátil a zůstal v nich až do jejich vymření po meči roku 1395. Tehdy vyženili Podhradí Zedtwitzové. Ti jej drželi celých dalších 550 let až do roku 1945.
Zedtwitzové si vedle hradu postavili zámek. Jeho nejstarší obraz pochází z roku 1633. Poté, co původní
zámek zanikl, byly na území obce postaveny další čtyři zámky. Horní, Dolní, Nový a Sorg. Horní zámek v roce 1902 vyhořel. Po roce 1945 byl areál vyvlastněn. Hospodářsky byl sice ještě několik let využíván, ale bez řádné údržby. Na někdejší slávu upamatovávají už jen trosky. Dnes tak připomíná někdejší slávu pouze hradozámecký areál s mnoha pozůstatky a troskami někdejších honosných staveb. Z nich vyčnívá okrouhlá věž. Mimochodem jedná se pravděpodobně o nejstarší budovu na Ašsku.
Z té se ale stal v poslední době magnet na turisty. Obec hradní věž, která tvoří dominantu krajiny, se proměnila v novou rozhlednu. Rozhledna je přístupná od 1. dubna do konce října, avšak pouze s průvodcem. Toho zájemci o výstup na vrcholek věže seženou na obecním úřadě. Většinou to bývá starostka. Na vrchol dvaadvacet metrů vysoké věže vede točité schodiště.
Unikátní kostel
Jedním z míst, kam je z rozhledny vidět, je i barokní evangelický kostel Svatého Pastýře. Přehlédnout nelze jeho opravená břidlicová střecha nebo fasáda.
Jedna z nejvzácnějších historických památek na Ašsku je jedinečná tím, že je od začátku evangelická a nikdy v historii se to nezměnilo. Kostel Dobrého pastýře stojí na místě původního kostela v sousedství hradu Neuberg z let 1470 až 1490, který dal tehdy vládnoucí rod Zedtwitzů v 2. polovině 17. století přestavět. Loď kostela je obdélníková s vysokou střechou, po obou stranách vystupují malé kaple. Věž je v základech čtvercová, v patře osmiboká. Zdobí jí cibulovitá kupole. Interiéry jsou dřevěné. Na jejich výrobu nebyly použity žádné hřeby, nýbrž kolíky. Vzácná je malba andělů od Rodiuse von Föslau z roku 1711. Oltář a chórové lavice od Šimona Zietlera z Doubravy pochází z roku 1710. Zajímavostí je obraz zámku, který se zde zachoval. Předpokládá se, že se jedná o nejstarší vyobrazení dnes již zaniklého zámku v Kopaninách.
Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb nebo při některých kulturních akcích.