Vampola už cepuje mladíky ve Slavii

Zkušený útočník loni pomohl Kladnu, ale Jágr se nyní neozval

Robert Rampa

Teprve se ve Slavii zabydluje, přesto už Petr Vampola stíhá mladým hokejistům pražského klubu udělovat rady a poučky. Posila, učitel, autorita. „Dostanu od vás deset korun pokaždý, co uvidím, že nedržíte hokejku v obou rukách, jasný?“určuje jedno z prvních pravidel, trochu v žertu, po tréninku u šaten.

Není pochyb, jaký úkol Vampola pro další prvoligovou sezonu dostal. Slavia plná mladíků potřebuje mentora. Sedmatřicetiletý útočník se zdá jako vhodný kandidát; za svoji kariéru slavil třikrát extraligový titul, je mistrem světa z roku 2010 a před pár měsíci pomohl Kladnu zpátky do extraligy.

Od Rytířů jste ale podle vlastních slov nabídku na další smlouvu nedostal. Proč?

Skončila baráž, slavili jsme, prožívali euforii. A já nevěděl, jestli budu pokračovat. Potřeboval jsem si po náročné sezoně uspořádat myšlenky. V Evropě asi není náročnější soutěže než ta naše minulá. Nemyslím ohledně kvality. Ale hráli jsme základní část, play off, pak baráž. A když jsem ventiloval, že pokračovat chci, Kladno se neozvalo. Jarda (Jágr) někde sám psal, že má jinou vizi, což respektuju. Nemám mu to za zlé.

Váš podíl na postupu Kladna je ovšem obří. Hrál jste celou sezonu, nastupoval, když chyběli Jágr i Plekanec. Nechtěl jste si extraligu zahrát?

Člověk nad tím samozřejmě přemýšlí. Co jsme dokázali, jsem si uvědomil až teď. Lidi mi psali, že jim to je líto. Ocenili mě a já se nebojím říct, že jsem makal poctivě. Jsem rád, že mě Jarda před rokem přemluvil, prožil jsem postupovou sezonu, výbornou partu, upřímnou radost. Byl jsem s týmem, když se úplně nedařilo. Teď si to uvědomuju, to je moje odměna.

Kladnu by se zkušený centr hodil. Zatím sází na posilu Davida Stacha, potenciál má Martin Réway, ale jemu chybí kondice.

Netroufám si říct, jakou mají vizi, nebavil jsem se s nimi. Asi jsou omezení i rozpočtem, situaci jednoduchou nemají. Neřeším ani, jestli bych na extraligu měl, cítím se dobře, oproti první lize se už taky tolik neliší. Extraliga je sice víc hokejová, ale první liga je strašně náročná bruslařsky a fyzicky.

Jak jste sezonu s Kladnem prožíval?

Byla náročná. Psychicky. Od začátku jsme cílili na postup, byli jsme za něj zodpovědní. Když jsme byli čtvrtí, pátí, díval jsem se v tabulce i pod nás, jaký máme náskok. Když nám nevyšly první dva zápasy baráže, šli jsme na večeři, dali si jedno pivko a nastartovali se.

V rozhovoru pro klubový web jste ocenil jednání „na rovinu“trenéra Miloše Říhy mladšího, že už takové chování v dnešní době moc nefunguje. Na co jste narážel?

V dnešní době, v České republice, navíc v hokeji... Domluva, která by platila, tady často nefunguje. S Milošem se známe. Určili jsme si pravidla, co ode mě chce, čím pomůžu. Na druhou stranu mi udělal on nějaké ústupky, abych byl v pohodě a hokej mě bavil.

O co konkrétně jde?

To zůstane mezi námi. Jde o maličkosti, nic, co by zasahovalo do chodu týmu.

Mířil jste svá slova na Kladno?

Určitě ne. Tak to v Česku chodí všeobecně. Něco se slíbí a pak nesplní. S Milošem máme pravidla, která od začátku respektujeme. Roli hrál i můj syn, že tu může hrát. Na Slavii je mládež excelentní. Kdybych si tu jen odtrénoval svoje a o nic dalšího se nezajímal, bylo by něco špatně. Taková je i dohoda s trenérem, nemám problém jít v áčku příkladem.

Měl jste i jiné nabídky než Slavii?

Chtěly mě dva extraligové kluby z Moravy, zahraničí. Ale já žiju v Praze, už nechci pryč.

Jak jste s trenérem Říhou sladění?

Jsem tu pár dnů. Řekl mi, jak to chce. Sedl jsem si i s manažerem (Jiří Veber) a majitelem (Stanislav Tichý). Ve Slavii mají mentalitu nastavenou tak, aby dobře pracovali s mládeží. Nechtějí hráče přeplácet. Taky je důležitý, abych nehrál něco, co by mě v mém věku nebavilo.