Značka, která na sebe může být pyšná: JT
Bílou čepici otočil kšiltem dozadu, prohrábl si prošedivělý fous a zamířil na nejkrásnější děkovačku v životě. V podřepu křičel stejná hesla jako všichni jeho hráči. Jako celý Eden, který se topil v těžko popsatelné euforii. Ta euforie vznikla hlavně díky němu. Díky chlapíkovi, který ještě před šesti lety jezdil do Horních Měcholup trénovat divizi.
Po práci. Jindřich Trpišovský to dokázal. Z pana Neznámého se vyklubala fotbalová celebrita,
která se chystá na Ligu mistrů. „Musíte mít hlavně štěstí na lidi okolo sebe, to já mám obrovské,“rozpovídal se, když doslavil slávistický postup: „Mám štěstí na realizační tým, který se mnou jde celou dobu a neskutečně mi pomáhá. Mám štěstí na hráče, kteří se na mě po cestě nabalili. Mám štěstí na lidi ve Slavii i na lidi, kteří mi umožnili přestat dělat civilní povolání. Mohl jsem studovat profilicenci, což není jednoduché a stojí to peníze, které za mě zaplatil táta. Znám spoustu fantastických trenérů od mládeže, kteří se nikdy nedostali dál. Já měl štěstí, že jsem dostal šanci.“
To by nebyl Trpišovský, aby nemluvil o ostatních, sebe nezmiňoval. Tak se pozná týmový hráč. Fotbal přitom na nejvyšší úrovni nikdy nehrál, dokázal ho však bez přestávky sledovat a přemýšlet o něm. Začínal u žáčků a dorostenců, což ho neuživilo. Proto musel dělat barmana, číšníka nebo provozního v restauraci. „Vstával jsem před čtvrtou a dvanáct hodin byl na nohou. Vím, co je dřina.“Neříkal to, aby na sebe upozornil, jen líčil, kudy vedla jeho cesta. Před čtyřmi lety vedl zadlužený Žižkov ve druhé lize a trénovat musel v parku u stadionu mezi psími výkaly. Pak s Libercem, při své první ligové štaci, senzačně postoupil do Evropské ligy a vyhrál třeba v Marseille. To už se vědělo, že nemluví ve frázích, že bez kšiltovky nedá ránu, že obdivuje energického německého kolegu Kloppa a drží se hesla: „Fotbal je show.“Když v lednu 2018 dokončil svůj první trénink ve Slavii, pravil: „Chtěli bychom se blížit totálnímu fotbalu. Bránit v jedenácti lidech, útočit v jedenácti.“Hned po prvním utkání mu tu hlášku mnozí omlátili o hlavu, neboť toporná Slavia prohrála 0:1 na hřišti poslední Jihlavy. Když se Trpišovský ve středu po půlnoci loučil s novináři, řekl: „Musím si ráno ověřit, že je to pravda.“Je to pravda, značka JT patří do Ligy mistrů.