Ekologie? Nory teď víc zajímá drahé mýtné
OSLO Mnohých Norů se zmocnil pocit, že cesta do práce se stala slalomem mezi modrými tabulemi, za kterými se platí mýtné. Za vjezd do města či třeba do tunelu. Letos v červnu silniční mýtné výrazně podražilo.
Z poplatků se stalo vyhrocené politické téma. Politici argumentují klimatickou krizí i rozpočtem.
Prudký nárůst sympatií ale zažívají odpůrci mýtného. Nové hnutí proti poplatkům, Lidová akce, se stalo v Norsku pátou největší stranou.
„Jsme malá země, nemůžeme přece řešit veškeré problémy světa,“říká elektrikář Mats Svensson, který zaplatí v přepočtu až 200 českých korun za každý průjezd placeným úsekem, když jede pro materiál. Nové hnutí ukazuje, že vůle Norů utahovat si v zájmu snižování emisí opasky má své meze.
Ekologicky šetrná politika se považovala v Norsku za samozřejmou výbavu každé politické strany.
Bohatství země se sice odvíjí od těžby zemního plynu, Norsko to ale dovedně využilo k rozvíjení metody, jak do vytěžených prostor ukládat miliony tun škodlivých emisí.
Severská země také štědře dotuje elektromobily, kterých už se v zemi prodává víc než konvenčních aut. Někdo ovšem musí podobné nápady zaplatit. Proto přišlo i zdražování mýtného.
Vládní ekologická politika se kvůli němu dostala na rozcestí. Mýtné bylo i hlavním tématem včerejších lokálních voleb.
Třeba v důležitém přístavu Bergen měli odpůrci mýtného z nového hnutí Lidová akce (FNB) nebývalou podporu. V jarních eurovolbách tam získali úctyhodných 25 procent hlasů. „Způsobili jsme v norské politice zemětřesení,“pochvaloval si voličskou přízeň Trym Aafloy, šéf hnutí FNB v Bergenu, druhém největším městě země.
Hnutí FNB přetáhlo voliče především vládní pravicové koalici, stejně tak ale i levicové opozici v čele s Dělnickou stranou.
Vzpoura proti elitám
K pochopení toho, jak je téma mýtného pro Nory důležité, stačí pohled na statistiky. Na tisícovku občanů připadá 514 automobilů, v tomto ohledu stojí Norsko na druhém místě v Evropě, hned za Německem.
Toxicitu současné vzpoury proti poplatkům ještě zvyšuje fakt, že Sindre Finnes, manžel premiérky Erny Solbergové, vlastnil akcie firmy, která vydělává na mýtném.
Odpůrci poplatků jsou tak – podobně jako francouzské žluté vesty – vnímáni jako reprezentanti lidové vzpoury proti nákladným enviromentálním projektům. Stojí proti tradičním politickým elitám.
V jiné severské zemi, ve Finsku, zase bojuje proti zelené politice protestní strana Praví Finové.
„Sledujeme polarizaci názorů mezi těmi, kdož si přejí změnu v otázkách ochrany životního prostředí, a těmi, kdož to odmítají,“řekla Lan Marie Nguyen Bergová, politička ze strany Zelených, která je zastupitelkou na radnici v Oslu.
Peníze z mýtného směřují v Norsku dvěma směry. Jednak na nově postavené silnice, dále do rozpočtů měst a obcí. Platí se měsíčně. Proto řidiči nemohli zdražení nezaznamenat.
„Lidé se dostali do varu a řekli si, že už toho bylo dost,“říká Cecilie Lyngby, která spoluzakládala hnutí FNB. Založila na Facebooku skupinu proti zdražování poplatků, která záhy měla 54 tisíc členů – zárodek dnešní strany.