Nová naděje pro autisty: více terapeutů
Výzkumy odhalují, že se autismus vyskytuje zhruba u dvou procent obyvatel. Diagnostikovaných dětí je ovšem méně. Protože ne všichni, kdo touto poruchou trpí, obdrží správnou diagnózu. Podle zdravotních záznamů v USA, kde výskyt autismu sledují řadu let, jím trpí každé 59. dítě, častěji chlapci. U nás se předpokládá obdobná situace.
„V Česku vyplní pediatr s rodiči v 18. měsíci věku dítěte speciální dotazník a podle popsaného chování lze určit riziko. Dítě pak musí rozsáhleji vyšetřit specialista, nejčastěji psycholog nebo psychiatr,“vysvětluje ředitelka Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) Kateřina Thorová.
Podle ní bývají mírnější typy autismu zjištěny až při nástupu do školky nebo školy.
Až do 90. let minulého století se autisté „schovávali“nejčastěji pod diagnózu lehká mozková dysfunkce, tento handicap totiž u nás nebyl dostatečně známý. Proto v Česku žije velká spousta dospělých nediagnostikovaných autistů, kteří se zcela míjejí se současnými terapeutickými metodami. Žádostí dospělých o diagnostiku ale přibývá.
Nová terapeutická metoda
Autismus je vrozená odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která přináší lidem řadu obtíží v běžném životě. Škála příznaků je velice rozsáhlá a každý autista je jiný. O příčinách nemáme stále příliš jasno, stojí za nimi pravděpodobně kombinacích genetických předpokladů a další vlivů. Autisté mají nejčastěji odlišné smyslové vnímání, které pak ústí v problémy s komunikací, intenzivní, až nutkavé záliby, stereotypní chování a problémy s očním kontaktem.
Tuto poruchu sice vyléčit nelze, ale některé terapeutické postupy mohou její projevy zásadně kompenzovat.
V srpnu senátoři poslali do Sněmovny návrh na rozšíření seznamu odborníků o terapeuta neurovývojových poruch, který by používal i jiné postupy než u nás osvědčenou Aplikovanou behaviorální analýzu (ABA).
„Terapeut neurovývojových poruch bude postgraduálně vzdělaný psycholog nebo speciální pedagog. Tito specialisté v Česku dosud zcela chybí.
Existuje řada přístupů a technik, z nichž mohou děti i jejich rodiny profitovat, ale k našim dětem se nedostanou, protože chybí odborníci, kteří by s nimi uměli pracovat,“popisuje Kateřina Thorová.
Vzniknout má nové postgraduální studium, o které už projevila zájem Palackého univerzita v Olomouci, na vzniku oboru se chce podílet i tamní Ústav speciálně pedagogických studií,“říká Thorová.
Dosud používaná behaviorální analýza (ABA) se zabývá chováním a jeho změnou, nicméně některým rodičům její postupy nevyhovují. Nehodí se pro každé dítě a leckteré může přetěžovat.
Účinná terapie může mít širší záběr a cílit nejen na chování, ale také na prožívání dítěte a jeho spokojenost.
V Česku také vzniká nová služba sdílené péče, takzvaného homesharingu, a to v režii spolku Děti úplňku. Cizí rodiny nebo jednotlivci – takzvaní hostitelé – se budou starat o děti s autismem v rámci dobrovolnictví. Po náležitém proškolení hostitelů u nich dítě pravidelně stráví předem domluvený čas. Cílem je ulevit rodičům postiženého potomka a dát jim pocit, že nejsou na náročnou péči sami.