Kdo může za slabou korunu

Investoři se bojí rizik a od koruny dávají ruce pryč. Její osud má v rukou i Donald Trump

Martin Petříček

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak. Minulý týden se kurz domácí měny přiblížil 26 korunám za euro. Byla nejslabší od loňského listopadu.

Podle ekonomů může za slabší korunu vůči euru a dolaru setrvalý nárůst ekonomických a politických rizik ve světě. „Trhy se obávají dalšího zpomalování hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách i v dalších klíčových regionech, například v Číně,“říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Nejistot je řada. Statistiky ohledně vývoje německé ekonomiky vypadají čím dál hůře, roste pravděpodobnost tvrdého brexitu, ukončení obchodní války mezi USA a Čínou je v nedohlednu. A to je situace, v níž se firmy do investic nehrnou.

„Investoři se v takovém prostředí upínají k tradičním bezpečným měnám, zejména k americkému dolaru. Do slabší úrovně české měny promlouvá i nižší prognóza růstu tuzemského HDP na rok 2020,“míní portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

„Koruna je tak stále považována za měnu rozvíjející se země, která i přes relativně atraktivní úročení a solidní výkon ekonomiky v době zvýšených geopolitických rizik ztrácí,“říká ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. A platí to i naopak. Když napětí mezi investory po pár tweetech amerického prezidenta povolilo, koruna posílila.

Ekonomové však čekají, že tuzemská měna bude proti euru i dolaru spíše posilovat. „Navzdory zpomalování expanduje tuzemská ekonomika nadprůměrným tempem. Navíc ČNB neplánuje v nejbližší době zahájit snižování sazeb, zatímco globální centrální banky již nyní směřují k uvolněnější měnové politice,“uvádí Pfeiler.

„Pokud však dojde k tvrdému brexitu nebo k uvalení výrazně vyšších cel na vývozy aut a autodílů z Evropy do USA, může kurz české měny ještě oslabit, možná i mírně nad 26 korun za euro. Bez tvrdého brexitu a bez zmíněných nových cel se dá očekávat pozvolné posilování koruny letos i v dalších letech,“tvrdí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Posilování koruny vůči euru vyhlíží i ČNB. „Stále očekáváme, že koruna zpevní, ale mnohem méně než v našich předchozích prognózách. Rizika se jasně naklánějí směrem ke slabšímu kurzu,“uvedl včera v Londýně člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.

Impulz k posílení může přijít už ve čtvrtek, kdy Evropská centrální banka (ECB) ohlásí, jak pomoci evropské ekonomice. „Výrazné uvolnění měnové politiky ECB, včetně obnovení programu kvantitativního uvolňování, by pomohlo návratu rizikového apetitu na trhy. Koruna by tak mohla reagovat posílením. Pokud však frankfurtská instituce nepřijde s dostatečně razantní akcí, lze očekávat opačný scénář,“říká Pfeiler.

Podle Jáče však nemusí jít o zásadní faktor. „Důležitý bude další vývoj na poli obchodních válek a brexitu, důležité budou také kroky amerického Fedu,“tvrdí. Už nyní je na korunu atraktivnější úrok než na euro, a i když se úrokový diferenciál asi rozšíří, na kurz to nemusí mít podstatný vliv.

„Korunu bych koncem letošního roku viděl zhruba v pásmu 25,50 až 25,70 za euro, a pokud je tento předpoklad správný, tak vůči dolaru by koruna mohla obchodovat zhruba v oblasti 23,25,“odhaduje Jáč.

Slabší koruna pomáhá vývozcům, ale zároveň zdražuje dovoz. Zároveň může přispět ke „konzervaci“nevhodné struktury ekonomiky, protože dává šanci přežít i firmám, které by jinak – za „normálních“podmínek – sotva obstály.

„Případné pozvolné posilování koruny české ekonomice neublíží. Posílení koruny naopak může být pro firmy dalším impulzem pro zvyšování produktivity, aby na zahraničních trzích neztrácely konkurenceschopnost,“říká Rožumberský.

Na druhou stranu slabý kurz má vliv i na rozhodování centrální banky. „Slabší koruna už v tuto chvíli funguje jako efektivní nástroj uvolnění českých měnových podmínek. ČNB tak není nucena na zhoršující se situaci v Německu reagovat snížením sazeb,“podotýká Skořepa.