Filipova sázka na slepou uličku
Miroslav Korecký
Je to jeden průzkum, nedělejme z toho vědu. Ale nebylo by to poprvé v uplynulých desetiletích, kdy jeden průzkum nějakou partaj posunul nahoru mezi ty, jež je dobré brát vážně, anebo naopak dolů k těm, které je riskantní volit.
KSČM v srpnovém průzkumu preferencí společnosti Kantar CZ o půl bodu nedosáhla na pětiprocentní hranici. Pokud je známo, stalo se tak vůbec poprvé od revoluce. Kromě symbolické hodnoty je na tom zajímavé, že to není ojedinělý exces, ale dlouhodobý trend. Historického minima dosáhli komunisté před třemi lety v krajských volbách, předloni ve sněmovních, loni v komunálních i letos v evropských. V některých případech to byl pád skoro na polovinu předchozího výsledku. A korunovali to tím, že loni po 22 letech existence Senátu z jedné parlamentní komory úplně vypadli.
Je to paradox. Tři desítky let tady česká společnost řeší nerudovské dilema: kam s ní? Pravice chtěla KSČM zakázat, levice na své straně spektra vyluxovat. A společně opakovaly, že s komunisty se nevládne. Žulový monument odolal. Pak ale přišel k moci normalizační komunista Andrej Babiš a rudá partaj začala tát jako sněhulák na slunci. Jistě, příčin je víc. Kromě ANO kradou komunistům hlasy i SPD, Piráti či různá místní hnutí. Strana má neschopné vedení, někteří voliči neskousli její podíl na vládě a pracuje i zub času, ročně se zúží o tisíce členů.
Což o to, případné vysublimování KSČM by v budoucnu umožnilo snazší skládání vládních koalic tak, aby část mandátů ve Sněmovně nebyla trvale zablokována. Samotná panika z tohoto stále reálnějšího scénáře by ale mohla spustit již velmi záhy proměnu aktuálního vládního půdorysu.
Před rokem a půl rozjel Vojtěch Filip riskantní hru. S dost bídnými kartami, které dostal od voličů, uhrál díky spolupráci s hnutím druhého nejbohatšího Čecha velmi solidní posty v parlamentu a přímý vliv na vládu, což ve výsledku znamená definitivní zbourání třicet let trvajícího rudého ghetta. Strana se tím měla historicky rehabilitovat, prostě vyprat jako špinavé peníze, a stát se vhodným partnerem do všech příštích koalic od středu doleva.
Celé to ale stálo na jednom předpokladu: KSČM musí tuto očistnou kúru přežít. Což se čím dál více ukazuje jako sázka velmi nejistá. Ryze protestní levicovou stranu, jež se dnes fakticky zařadila do establishmentu a která třeba v debatách o rozpočtu atakuje Babišovu vládu zprava, její voliči chápou stále méně. Teď půjde jen o to, jak pevné nervy mají lidé, kteří mají v KSČM nějaký vliv na kurz kormidla.