Praha proti uhlí a koksu
Topit uhlím a koksem budou moci od příštího podzimu jen Pražané, kteří mají moderní kotle
PRAHA Lidé, kteří mají staré kotle s neefektivním spalováním, si v nich v budoucnu už uhlím, uhelnými briketami a koksem zřejmě nezatopí. Pražští radní schválili vyhlášku, jež to od října příštího roku zakazuje. Nových kotlů se nařízení netýká. Návrh ještě musí schválit zastupitelstvo.
„Od této vyhlášky si slibujeme zlepšení životního prostředí,“doplňuje náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN), který pro vysvětlení dodává, že lidé nebudou moci topit uhlím v kotlech dvou nejnižších emisních tříd z pěti možných, například v proslulých starých kamnech modelu Petry.
Spalování v takových topidlech je nicméně v Praze poměrně okrajovou záležitostí a Praha tím učiní jen malý krůček k čistějšímu vzduchu v metropoli. Celorepublikově by měl celkový zákaz provozu starých kotlů platit od září roku 2022.
Stovky domácností
Český statistický úřad v šetření Energo 2015, které se zabývalo tím, jak domácnosti v Česku topí, uvádí, že se v metropoli nachází zhruba 560 tisíc domácností. Z toho tuhými palivy, tedy hnědým a černým uhlím, koksem a uhelnými briketami, topí něco málo přes dva tisíce domácností. Dalších necelých osm tisíc domácností topí obnovitelnými zdroji, které zahrnují palivové dřevo či dřevěné brikety. Těch se zákaz nedotkne.
Kolik z těchto domácností má stále ještě starý kotel, dohledat nelze. „My víme, že takových kotlů, které lidé používají, jsou už po Praze jen stovky,“dodává Hlubuček. Staré kotle se týkají především okrajových městských částí Prahy.
Ačkoliv podle čísel je v metropoli tento problém spíše okrajovou záležitostí, ke znečištění staré kotle přispívají. „Je to velký plošný zdroj emisí jemného prachu a polyaromatických uhlovodíků a to jsou dvě látky, ve kterých Česká republika neplní limity,“říká Milan Havel z ekologické organizace Arnika.
V Česku má topení uhlím velkou tradici. „Česká republika má dvakrát až třikrát větší emise na výrobu jedné kilowatthodiny právě díky tomu, že v palivovém mixu tvoří uhlí velkou roli,“dodává.
Ještě na začátku devadesátých let patřila topeniště k největším znečišťovatelům ovzduší v Praze. To se postupem let podařilo snížit. V posledních letech mohli Pražané žádat například o takzvané kotlíkové dotace.
„V první výzvě bylo tak podpořeno zhruba 180 domácností a v druhé zhruba 190,“doplňuje Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
Lidé budou moci podávat žádosti i letos, a to do poloviny října. Na tepelná čerpadla mohou získat až osmdesát procent z ceny, a to do výše 120 tisíc korun. Na plynové kondenzační kotle pak 75 procent, do výše 95 tisíc korun.
Kromě toho má Praha už od devadesátých let i vlastní program, v rámci něhož mohou Pražané o příspěvek požádat. Pokud si lidé starý kotel vyměnit z nějakého důvodu nechtějí či nemohou, stále budou moci topit dřevem.
Problematická kontrola
Zkontrolovat, co kdo a jak spaluje, nicméně není jednoduché. „Největší kontrolou jsou asi sousedé, protože jakmile se začne z nějakého komínu valit černý nebo štiplavý dým, jsou lidé obezřetní a volají na živnostenský odbor, městskou část či policii,“dodává Hlubuček.
Pro sousedy jsou koncentrace znečištění nepříjemné, ale nejvíce škodí lidé topením ve starých kamnech sami sobě.
„Podle studií, pokud má někdo takový kotel třeba v garáži, největší koncentrace má tam a v místnostech, které jsou s ní propojené,“doplňuje Havel. Praha sice patří v České republice k nejvíce znečištěným oblastem, podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu ale znečištění souvisí výrazně nejvíce s dopravou. Jako dalšího původce znečištění uvádí ústav vytápění domácností v oblastech se zástavbou rodinných domů.
Největší znečištění bývá v Praze v zimě. V tomto období Český hydrometeorologický ústav poměrně často v metropoli vyhlašuje smogové situace.
V takovém případě bude podle návrhu vyhlášky platit další omezení. Domácnosti budou například moci topit pouze ve zdrojích tepla, které slouží jako hlavní vytápění. Nebude tak možné například zapálit si navíc oheň v krbu, a to bez ohledu na použité palivo.
Snižování znečištění z dopravy mělo pomoci například zavedení mýtného při vjezdu do Prahy. Na včerejším jednání Prahy nicméně vedení Prahy oznámilo, že v tomto volebním období tento návrh na stole není. Podle zástupců koalice je předtím nutné dokončit stavbu vnějšího a případně i vnitřního okruhu.
V únoru také město schválilo, že v době smogové situace budou mít lidé MHD zdarma. Město vyjde takové opatření za den na pět milionů korun.
Pro představu auta a další mobilní zdroje znečištění se podílely v roce 2017 na produkci tuhých znečišťujících látek, tedy například polétavého prachu, ze 48 procent a na celkových emisích oxidu dusíku ze 76 procent.