Lidé se vyjádří k zástavbě Bubnů
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Městští plánovači vyrazili do ulic s informačním kontejnerem. S jeho pomocí vysvětlují veřejnosti, jak bude vypadat nová čtvrť v Bubnech. Zároveň hlavní město pracuje na architektonické soutěži na koncertn
Martin Bajtler
PRAHA Nejdříve v roce 2021 se začne stavět nová čtvrť na území brownfieldu v Bubnech. Aktuálně však může její podobu ovlivnit veřejnost.
Do 15. října se k návrhu územní studie, podle níž se má v budoucnu zastavět stodesetihektarový brownfield Bubny-Zátory, může vyjadřovat veřejnost. Připomínky pak Praha do studie zapracuje. „Občané mohou dát připomínku k dopravnímu řešení, stanoveným výškám budov nebo veřejné vybavenosti. Vyjadřovat se mohou i instituce a spolky,“říká mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Marek Vácha.
Studie, o které Praha vyjednávala s dalšími vlastníky pozemků a která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, počítá s tím, že na místě dnešních nevyužitých ploch vznikne bloková zástavba navazující na domovní bloky Holešovic i Letné.
Jedná se území velké téměř jako Staré Město. Vzniknout na něm má bydlení pro 25 tisíc lidí. Aby měla veřejnost o záměru co nejvíce informací, vyrazil IPR se studií území do ulic. „Aby lidé mohli podávat věcné připomínky, je nutné, aby návrhu rozuměli. Rozhodli jsme se proto zvolit stejný způsob jako u Metropolitního plánu a vyjet ven s informačním kontejnerem,“uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Kontejner už byl k dispozici u Nádraží Holešovice a na Strossmayerově náměstí, nyní se přesunul na Ortenovo náměstí a v druhé polovině září zamíří na Vltavskou.
„Lidé souhlasí, že je potřeba s územím něco dělat. Někteří mají obavu z dopravní situace nebo parkování, někteří navrhují jeden velký park, což vzhledem k tomu, že jsou pozemky soukromé, není možné,“shrnuje postřehy z diskusí s Pražany mluvčí IPR Vácha.
„Často vysvětlujeme, že se nejedná o návrh domů a jejich vzhledu, ale o podklad změny územního plánu, takže takový návod k území,“dodává.
Připomínky veřejnosti následně začne zpracovávat magistrátní odbor územního rozvoje a podobně, jako je tomu u tvorby Metropolitního plánu, je následně zapracuje do upraveného návrhu studie. Po schválení územní studie přijde na
řadu změna územního plánu. Ta by měla být schválena zhruba v roce 2021. Poté se z území sejme stavební uzávěra a majitelé pozemků budou moci začít stavět.
Soutěž na síň bude příští rok
Jednou z dominant nové čtvrti, kterou územní studie navrhuje umístit ke stanici metra Vltavská, bude koncertní síň pro téměř dva tisíce posluchačů. Město už začalo pracovat na přípravách mezinárodní architektonické soutěže, ze které by měla vzejít podoba budovy i její přesné umístění.
„Předpokládáme, že soutěž bude vyhlášena v druhé polovině roku 2020. Před samotnou soutěží je však nutné odpovědět na základní otázky ohledně provozu a fungování koncertního sálu, tedy jaký bude koncept doprovodných aktivit, kdo bude investorem celého záměru, jestli se bude jednat o sídlo některého z pražských orchestrů nebo zda půjde o univerzální koncertní sál a podobně,“vysvětluje Vácha s tím, že na detailech nyní pracuje projektový tým.
Začátek výstavby nové kulturní dominanty Prahy je odhadován na rok 2026 a zahájení provozu přibližně na rok 2030. Náklady budou zhruba čtyři miliardy korun. „Kromě realizačních nákladů bude třeba investovat do infrastruktury v celé lokalitě, což činí odhadem dvě a půl až tři miliardy korun,“dodává náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).
Ještě před architektonickou soutěží by měla být hotová také takzvaná vibrační studie. Ta posoudí, jak je lokalita Vltavské zatížena vibracemi z automobilové, veřejné, železniční i lodní dopravy. „Díky analýze bude možné navrhnout vhodná kompenzační opatření, která zajistí, aby nedocházelo k pronikání strukturálního hluku do koncertního sálu,“vysvětluje mluvčí IPR Vácha. Výběrové řízení na vibrační studii plánuje Praha vypsat letos na podzim.
Kromě samotné podoby koncertní haly bude nutné vyřešit také dopravu v okolí, především sjezdy z Hlávkova mostu. IPR v tomto případě upřednostňuje úrovňové řešení křižovatky.