Česká medailová šance
Basketbalový svět objevuje, kolik toho Češi umějí. Dnes se porvou o semifinále!
Navštivte náš zpravodajský portál www.idnes.cz
Futuristický vlak Maglev nepolevuje ve své třísetkilometrové rychlosti, na svém místě jsou jak vznosné mrakodrapy, tak umolousané uličky. I nebe bylo pořád šedé, ocelové; na první pohled se prostě v Šanghaji nezměnilo vůbec nic.
Zato česká basketbalová reprezentace
se do ní vrátila úplně jiná. Dva týdny jsou tomu, co zde Tomáš Satoranský a spol. přistáli. S velkými plány, ale zároveň s velkou nejistotou, jak při premiérové účasti na mistrovství světa ustojí srážky s basketbalovými titány.
V cestě stály USA a Turecko, v případě postupu Brazílie a Řecko.
„Celou dobu jsme se točili s Amíky na hale,“vypráví generální manažer týmu Michal Šob. „Nejdřív přišli a řekli: Wow. Další den už to bylo: Wow, wow! Jen tam stojíte a málem vám tečou slzy, když přijde třeba Gregg Popovich a vysekne vám poklonu; o tom byste ani nesnili.“
Ikonický trenér Popovich tak nečinil jen ze slušnosti. Do Šanghaje se totiž vrátili čerství čtvrtfinalisté mistrovství světa.
A také tým sbírající poklony nejen za srdnatost, ba boj na samé hraně zemdlení. Konkurenti oceňují i herní projev. Zírají, jaké kousky předvádí pod košem Ondřej Balvín, obdivují jistou levačku Jaromíra Bohačíka či střelecké sebevědomí Vojtěcha Hrubana. Ti všichni – plus nezdolné kápo Satoranský – se dnes od 15.00 proti Austrálii pokusí vyšperkovat seznam dosavadních senzací o ještě parádnější zápis.
„Když si vezmete evropský a americký basket, je to pořád diametrální rozdíl. Co my nemůžeme nahnat ve fyzičnosti, naháníme taktikou,“popisuje Balvín. „Soupeři to samozřejmě od té doby, co jsme postoupili ze skupiny, vidí. Nevěřím, že by si nás Brazílie dovolila podcenit,
Řecko už tuplem ne. Nečekám, že by Austrálie mávla rukou: Okay, nějací Češi, co to je… Ne. Připraví se, přece jen jsou jedni z favoritů.“
Nabídky se budou hrnout
Opět půjde o poutavý střet basketbalových světů. Třeba Bohačíka s Hrubanem totiž dělí pár týdnů od toho, až zase budou nastupovat v domácí soutěži za Nymburk.
Tedy – měli by. „Asi nelitují, že podepsali nové kontrakty, mají nejspíš nějaké výstupní klauzule. Je pravda, že nabídky se teď budou hrnout, a já bych jim přál, aby toho využili,“říká Šob.
I když je nejpodstatnější současnost, tedy třaskavý střet s Australany, případné přestupy opor do zvučných klubů by byly důležité pro budoucnost. Češi mají jistotu, že si tahle parta pod vedením kouče Ronena Ginzburga zahraje příští léto olympijskou kvalifikaci.
A uzavřená není ani možnost přímého postupu do Tokia. Je potřeba procpat se mezi dva nejlepší evropské celky, takže se nabízejí dvě varianty: buď postup do semifinále a dost možná nutnost získat medaili, či úspěch ve fázi o 5. až 8. místo. Tam by Evropané bojovali o hry za podmínky, že svá čtvrtfinále zvládnou všechny neevropské celky, tedy USA, Austrálie a Argentina.
Jelikož se v Číně dějí věci, Argentina už má splněno, senzačně (a zaslouženě) přehrála obhájce stříbra ze Srbska. Ještě může přijít opravdu poutavá zápletka!
S jistotou, na niž by před šampionátem sázkovky vypisovaly hodně vysoké kurzy: Češi se do dění zapojí a nebudou rozhodně do počtu.
„Zaprvé je podle mě dobře, že se mistrovství světa rozšířilo na 32 účastníků a i malé země jako ta naše se sem dostaly a neudělaly ostudu,“říká reprezentační asistent kouče Petr Czudek. „A je pravda, že hráči tady už mají nějaké jméno. Společně s Polskem jsme velké překvapení turnaje, daleko lepší týmy už jsou doma.“
Poláci včera své čtvrtfinále proti Španělsku prohráli, další z dlouho přehlížených východoevropských jde do akce dnes.
Jako tým, který už respektují i ti nejsilnější.
Nečekám, že by Austrálie mávla rukou: Češi, co to je... Připraví se na nás. Ondřej Balvín, český reprezentant