Milion psů nemá povinné čipování

Do konce roku musí mít téměř všichni psi čip. Jinak hrozí pokuta až 20 tisíc

Dominika Hromková

Eva Zahradnická

Majitelé psů mají už jen něco přes 100 dní na to, aby nechali svého psa označit čipem. Od 1. ledna příštího roku tuto povinnost zavádí novela veterinárního zákona.

V Česku jsou podle odhadů veterinářů asi dva miliony psů, ještě v polovině letošního roku čip neměla zhruba polovina z nich.

Ačkoli povinnost nechat svého psa do začátku roku 2020 očipovat schválili zákonodárci už před dvěma lety, mnoho majitelů o ní vůbec netuší nebo ji odkládají na poslední chvíli.

Potvrzují to i veterináři. „Zvýšený zájem majitelů psů jsme zaznamenali až v posledním měsíci,“říká prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Radka Vaňousová. Přitom za psa bez čipu bude majitelům hrozit pokuta až 20 tisíc korun.

Psům centimetrový čip pod kůži vpíchne veterinář, majitel za to zaplatí přibližně od tří do pěti set korun.

Čip rovná se platné očkování

Nutnost čipování se týká všech psů. Výjimku mají jen ti, kteří jsou označeni čitelným tetovacím číslem (týká se psů s rodokmenem) provedeným před 3. červencem 2011. Přesněji tedy, psi starší 8,5 roku, kteří tetování nemají nebo je nečitelné, také musejí mít čip.

Zároveň čipování úzce souvisí s očkováním proti vzteklině. „Kdo nebude mít psa čipovaného, znamená to, že nemá platné očkování,“varuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Na očkování proti vzteklině, které je u nás povinné od roku 1953, dohlíží právě Státní veterinární správa. Nově bude dohlížet také na čipy.

„Kontroly jsou buď plánované, ty se týkají spíše chovatelských stanic, případně útulků, nebo jsou to kontroly na podněty. To je naprostá většina kontrol běžných chovatelů,“vysvětluje Majer. Loni veterináři zjistili porušení ve 380 případech.

Kontrolovat psy mohou také strážníci. Ti jsou často už teď vybaveni speciálními čtečkami, které ke zvířeti přiloží a zjistí, jestli čip mají. Užitečné to může být třeba v případě, kdy pes někoho pokouše. Pokud bude mít pes čip, dotyčný bude vědět, že pes je očkovaný proti vzteklině.

Novinka se zavádí z několika důvodů. Jednak jde o snazší dohledání majitele zaběhnutého zvíře, ale třeba i o případy, kdy pes někoho pokouše a jeho majitel následně tvrdí, že mu nepatří. Pomoct by čipování mělo i v boji proti množírnám. Už nebude tak jednoduché zatajovat vlastnictví fen a při kontrole se odvolávat třeba na to, že zvíře patří známému. S čipem bude dokazování majitele jednodušší.

Štěňata dostanou čip s prvním očkováním proti vzteklině, tedy mezi třetím až šestým měsícem. Je však možné, že se to ještě zpřísní. Poslanci budou totiž řešit v rámci schvalování novely veterinárního zákona návrh, aby štěně dostalo čip už do tří měsíců, nejpozději před přechodem k novému majiteli. Smyslem je, aby se tak eliminovaly nekalé praktiky překupníků. „V minulých dnech jsme zahájili jednání o podpoře pozměňovacího návrhu s ministerstvem zemědělství. Jeho dosavadní průběh naznačuje, že by k navrhovaným změnám nemělo mít zásadní výhrady. Věřím, že si to uvědomí i poslanci a dají návrhu zelenou,“říká jeho překladatelka poslankyně Monika Červíčková (ANO).

Nyní projednávaná novela veterinárního zákona, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, zároveň pro chovatele zavádí povinnost hlásit chov tří a více fen starších jednoho roku bez ohledu na to, kdo je v domácnosti skutečným majitelem. Dosud byla hranice od pěti zvířat. To má zabránit praxi, kdy se lidé vymlouvají, že psi patří někomu jinému z rodiny. Tomu, kdo feny neohlásí, hrozí sankce až 50 tisíc korun.

Nařízení se netýká útulků, chovu asistenčních psů, policie či armády. množitelé by mohli útulky účelově zakládat, díky čemuž se povinnosti vést evidenční list vyhnou. „Některé množírny pak zřejmě mají útulky, kam zvířata dodávají, a lidé odsud zvířata odebírají za adopční poplatek,“popisuje další kličku Zahradník.

Už nyní se totiž nedostávají do útulku jen zatoulaná zvířata, jak to stanovuje zákon. „Jsou to i zvířata vykoupená z Bazoše, inzerátů, nabízená zadarmo. Většinou se to řeší přes sociální sítě, ale hned se to maže,“popisuje Vladimír Kössl.

Dokonce někteří lidé, kteří se vydávají za ochranáře, od množitelů odkupují často nemocná zvířata nebo si je i bezplatně převezmou. Na sociálních sítích pak na jejich léčbu od důvěřivců vybírají peníze. Ale nekalé praktiky množírny úřadům neohlásí. „Dochází tak k pravidelnému odběru zvířat od množitelů, kdy je prezentováno, že jsou uvedeným způsobem zvířata zachraňována, ale souběžně není iniciován právní postih množitele,“konstatuje právnička a předsedkyně organizace Animal Eye Zuzana Rennerová.