Mamataxi do školy: zácpy a děti kličkující mezi nárazníky
Ranní horor: Zácpy před školami a děti mezi auty.
PRAHA V půl osmé ráno je ulice Ohradní v Praze 4 ospalá jednosměrka široká sotva na jedno auto, parkuje se po obou stranách. O deset minut později se jí táhne kolona, vpřed se posouvá přískoky. Dvě auta zastaví u základní a mateřské školy, vyskočí dítě, dostane pusu a je to. Zaparkovat není kde. Rodiče těch nejmladších, které nestačí vysadit na ulici, parkují, kde se dá. Na obrubníku, na přechodu, na bezpečnostních prvcích, které ho chrání. A mezi nimi se proplétají děti.
Základní škola na Bakalově nábřeží v Brně stojí ve vnitrobloku. „Pokud tam vjede více aut, musí se vyhýbat tak, že vjedou na chodník. Mezi nimi kličkují malé děti,“říká mluvčí Městské policie Brno Tereza Kadrnožková.
Rodičů, kteří vozí děti do škol autem, přibývá a ulice se před začátkem vyučování mění v nebezpečné zóny. Obce, školy i rodiče teprve hledají cesty, jak se s tím naučit žít.
Budou muset, aut totiž podle ředitele školy ve středočeském Hradištku neubude. Konkrétně do jeho školy jezdí autem většina žáků, kteří chodí na první stupeň. Část by se jich do školy jinak než autem ani nedostala. „Od jiných škol, které působí v podobných lokalitách, jako je ta naše, se to nijak neliší,“říká ředitel školy.
Kolem základní školy Jitřní v pražských Hodkovičkách projede mezi sedmou a osmou ráno 245 aut. Ze 184 z nich vystoupí před školou děti. „Vybíhají i z autobusu, který tu zastavuje, přímo pod kola projíždějících aut,“říká Jana Nováková. Mluví o škole, kam její dcera chodí do sedmé třídy – není tady ani přechod pro chodce. Proto zde také nestojí městský strážník, ti totiž hlídají jen označené přechody. O jeho zřízení a také o to, aby před školou vznikla bezpečná parkovací místa pro rodiče, kteří děti vysazují z aut, usiluje Jana spolu s dalšími rodiči i vedením školy už od doby, kdy sem její dcera začala chodit do první třídy. Teď už to konečně vypadá nadějně.
Dvě děti z pěti
Provoz je tu před osmou ráno opravdu hustý. „Spočítali jsme, že autem tu do školy jezdí 37 procent dětí. To je na pražské poměry hodně,“uvádí Blanka Klimešová, místopředsedkyně sdružení Pražské matky, které už deset let analyzuje dopravní situaci v okolí škol a navrhuje různá bezpečnostní opatření.
Ani školy v menších obcích se ale rannímu chaosu nevyhnou. „Autem jezdí většina dětí z prvního stupně, u nás autobusy do řady míst nejezdí, a vzhledem k tomu, jak je naše spádová oblast velká, by to ani nebylo reálné,“vypráví ředitel školy ve středočeském Hradištku Ondřej Hynek.
Před osmou hodinou tu před školou rodiče parkují, kde se dá, otáčejí se v místech, kde to není bezpečné. „Vloni jsem viděl, jak tu dítě muselo uskakovat,“dodává Hynek.
Bezpečně přes ulici
Cesta z ranního chaosu je podle Klimešové běh na dlouhou trať. Jedním z kroků je přesvědčit rodiče, aby děti do školy posílali pěšky. To ovšem znamená, že cesta musí být bezpečná. Sdružení Pražské matky spolupracuje se školami, analyzuje pro ně bezpečnost v okolí a navrhuje, jak ji zlepšit, aby více dětí chodilo do školy pěšky. „Vytipujeme nebezpečná místa a ve spolupráci s úřady navrhujeme úpravy,“říká Klimešová. Zatím jich prosadily zhruba osmdesát. Největším problémem je stále bezpečné přecházení. „Je třeba co nejvíce zkrátit vzdálenost, kterou musí chodec překonat po vozovce,“upozorňuje Klimešová. To znamená budování „ostrůvků“pro chodce, rozšiřování chodníků a instalaci zpomalovacích prvků.
V řadě případů se dá změny k lepšímu dosáhnout prakticky okamžitě. „Například kolem přechodů na sídlištích bývají umístěné kontejnery na tříděný odpad, za kterými řidič dítě nevidí a dítě nemá adekvátní výhled,“vysvětluje Klimešová.
Jejich doporučením vycházejí obce vstříc stále ochotněji. Tedy s jednou výjimkou – tou je omezení prostoru pro parkování, a to často i v případech, kdy jde o nezpřístupnění místa, kde se podle dopravních předpisů ani parkovat nesmí. Ulevit dopravě mohou podle ní i samy školy, například když dětem nabídnou prostor, kde mohou bezpečně zaparkovat kola nebo koloběžky.
Komplikovaná dopravní situace u škol už přiměla některé obce zavést školní autobusy. Například v Jesenici u Prahy ráno bezplatně sváží děti do školy po třech linkách, především z těch částí obce, odkud by se jinak než autem do školy dostávaly obtížně. „Ulehčuje to logistiku rodičům, ale také dopravní situace kolem školy byla šílená a tohle jí ulevuje,“říká starosta Jesenice Pavel Smutný. Školní autobusy stojí zhruba dva miliony ročně.
Výhradně pro dopravu dětí do škol slouží také tři školní linky v Říčanech. „Jezdí ráno po odlišných trasách než městské linky,“upřesňuje mluvčí Říčan Kateřina Lauerová.
Jak bezpečné to u škol pro děti bude, záleží i na rodičích. „Valná část rodičů, kteří vozí své děti do školy autem, myslí podle zkušeností našich strážníků pouze na bezpečnost svých dětí, ale už ne ostatních. Někdy se bohužel chovají až bezohledně,“připomíná Irena Seifertová z pražské městské policie.
V Hradištku by například pomohlo, kdyby nejezdili až ke škole, kde se pak musí složitě otáčet. „Asi padesát metrů pod školou máme plochu, kde se dá parkovat. Také je to tam poměrně náročné, ale je to přehlednější prostor než před školou,“vysvětluje ředitel Hynek.
To je problém i v Brně u školy na Bakalově náměstí. Město pár desítek metrů od školy nechalo vybudovat parkoviště K + R (Kiss and Ride), část rodičů ale stále zajíždí až ke vchodu, který je ve vnitrobloku. Tato parkoviště umožňují řidiči zastavit na dobu maximálně pěti minut, neměl by ale v té době od auta odejít.
S přispěním Roberta Oppelta a Marka Osoucha