Zeman: Odvolejme uznání Kosova
Podle šéfa diplomacie Petříčka je zahraniční politika věcí vlády
Jiří Sládek
BĚLEHRAD Prezident Miloš Zeman vstoupil na tenký diplomatický led. Oznámil, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česká republika odvolala uznání Kosova jako samostatného státu. Podle jeho názoru v čele této země stojí váleční zločinci. Zemanův záměr později na Twitteru potvrdil i jeho mluvčí.
Zeman o stažení uznání samostatného Kosova promluvil včera v Bělehradě po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Naznačil přitom, že on takovou možnost podporuje. Český prezident upřesnil, že o možném zrušení uznání Kosova chce promluvit na nejbližší poradě českých nejvyšších činitelů. „Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo,“citovala Zemana ČTK. Prezident připomněl, že podobný názor jako on má i ministr obrany Lubomír Metnar.
Šéf české diplomacie Tomáš Petříček reagoval slovy, že zahraniční politika je plně v kompetenci vlády.
Kosovo v reakci na Zemanovy výroky o odvolání uznání zrušilo účast na čtvrtečním summitu V4 a zemí západního Balkánu v Praze.
„Mám rád Srbsko“
Zeman už po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. „Dovolte mi vyjádřit mé osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ uvedl český prezident. Narážel podle všeho na nedávnou demisi kosovského premiéra Ramuše Haradinaje, kterého předvolal jako podezřelého do Haagu žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo.
Pro Haradinaje to nebyla nová situace. Poprvé byl nucen podat demisi už v roce 2005, když ho obvinil mezinárodní haagský tribunál ICTY. O sedm let později ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.
Zločinů se dopustily obě strany
Z toho důvodu je patrně Haradinaj i tentokrát v klidu. Opakovaně se vyjadřuje, že zvláštní haagský tribunál pro Kosovo je nesmyslnou institucí, která se „chová stejně k bojovníkům za nezávislost jako k agresorům ničícím národy“. Předvolání do Haagu už dostalo nejméně dalších 30 bývalých povstalců, kteří se později stali součástí kosovské vládní garnitury.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech zřízen v roce 2017, aby soudil zločiny spáchané během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Konflikt provázelo násilí a teror, kterého se podle historiků dopouštěla jak srbská armáda, tak kosovští povstalci.
Bělehrad tehdy odmítl Západem navrhovaný mír a stal se terčem bombardování sil NATO. Bezprostředně po skončení bojových operací sice zůstalo Kosovo součástí Jugoslávie, ale už v roce 2008 vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej přitom stále považuje za své území. Většina členů OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.