Čipování psů: nesmrtelný byznys
Povinné čipy nic neumějí a registraci psů stát nechal na soukromých firmách
KArtur Janoušek Dominika Hromková
dyž se vám zaběhne pes, díky mikročipu máte větší šanci, že se k vám zvíře dostane zpět. Když vám někdo ukradne psa a najde se, mikročip odhalí pravého vlastníka.
Pokud pes vběhne do silnice a způsobí nehodu, mikročip ukáže na majitele, který za něj zodpovídá.
Těmito argumenty obhajuje veterinární správa nový zákon, který nařizuje, aby od 1. ledna příštího roku měli všichni psi v Česku čip. Jenže samotný čip, který je povinný, nic z toho neumí. Kromě kódu neobsahuje žádné informace o psovi a jeho majiteli. Ty jsou až v databázích, jež jsou však podle zákona pouze dobrovolné.
Stát přitom zcela rezignoval na vlastní registr psů a tento výnosný a „nesmrtelný“byznys, v němž jsou nyní zhruba dva miliony psů a neustále se rozšiřuje o další s tím, jak se rodí nová a nová štěňata, přihrál soukromým firmám.
„Ten zákon je mírně řečeno svérázný,“komentuje novelu veterinář z Proboštova u Teplic Zbyněk Pokorný. „Je absolutně k ničemu,“přidává se veterinář z Teplic Bohuslav Sehnal, „bez registrace nemají čipy žádný smysl.“
Nedostatek vytvořený politiky nyní suplují právě veterináři. „Vysvětlujeme lidem, jaké jsou výhody registrace. Většinu lidí přesvědčíme,“říká prezidentka komory zvířecích lékařů Radka Vaňousová.
Jenže někteří lidé nechávají aplikovat svým psům jen levné čipy a odmítají připlácet za registraci v soukromých databázích. Čipy kupují, jen aby vyhověli zákonu, splnili povinnost a neriskovali pokutu až 20 tisíc korun. Čipy stojí od 120 korun do šesti set, v ceně těch dražších je už i poplatek za registraci v databázi, který se samostatně pohybuje většinou kolem dvou set.
Databází je zhruba deset, všechny soukromé. Proč stát nezřídil vlastní? Podle ministerstva zemědělství, které novelu zákona zpracovalo, by to bylo příliš organizačně složité. Státní veterinární správa coby organizace podřízená resortu sice zdůrazňuje, že by takový krok podpořila, mluví však o personální a finanční náročnosti. Mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer to odhaduje zhruba na sto milionů.
Nepřekonatelnou personální a finanční náročnost však necítí soukromé firmy, které provozují vlastní databáze psů. Jednu má Jan Lácha. „Vstupní investice byla v desítkách tisíc, roční provoz taktéž,“říká.
Kvůli absenci jednotného systému není jednoduché najít a vrátit zatoulaného psa majiteli, jenž přitom udělal víc, než mu přikazuje zákon, a kromě povinného čipu nechal psa dobrovolně registrovat.
V praxi to totiž chodí tak, že strážníci, kteří takového psa odchytí, nebo pracovníci útulku, kde bezprizorní zvíře končí, nejprve čtečkou zjistí kód čipu. Ten pak na internetu zkusmo zadávají do vyhledávače jedné soukromé databáze po druhé, až natrefí na tu, v níž je pes evidovaný. Tím získají kontakt na majitele nebo na pracovníky registru, kteří pejskaře kontaktují sami.
Přestože zákon nařizující čipování byl schválen už v roce 2017, až nyní, po dvou letech, navrhuje komunistický poslanec Pavel Kováčik, aby pejskaři povinně registrovali svá zvířata v jednotném celostátním registru, který by spravovala veterinární správa. Včera jeho návrh podpořil zemědělský výbor Sněmovny, jenže zatím jde jen o nápad hrubých obrysů. Detaily se teprve budou tvořit. Fungovat by měl od roku 2022.
V soukromých databázích je nyní kolem milionu psů. Jen v jedné z nich nazvané Centrální registr zvířat a věcí ČR jich jsou podle jednatele Tomáše Plajnera stovky tisíc. A počet registrací nyní přibývá rychleji. „Odhaduji, že za poslední čtvrtrok v porovnání se stejným obdobím loni se nárůst zvedl o 15 až 20 procent,“ říká. Za registraci psa vybírá 240 korun, i s fotkou to vyjde na 299 korun.
Další peníze dostávají psí registry od měst a obcí, které jim posílají vlastní databáze, aby zvýšily šance hledaného psa najít. Platí se podle množství dat. „Města do deseti tisíc obyvatel platí nejčastěji kolem 1 800 korun,“říká Plajner.
Očkovaný neočkovaný
Bez čipu je ještě asi milion psů. Novela zákona vytváří některé absurdní situace. Například očkovaný, ale nečipovaný pes bude mít ještě na silvestra platnou vakcinaci, na Nový rok už ne. Zákon totiž pohlíží na psy bez čipu, jako kdyby nebyli očkovaní, byť by ve skutečnosti byli. Stát tím chce (kromě hrozby pokuty 20 tisíc korun za absenci čipu) vytvořit tlak na pejskaře.
Na dotaz MF DNES, zda to už není vydírání, ministerstvo zemědělství neodpovědělo a otázky přeposlalo Státní veterinární správě. Ta se omezila na konstatování, že „veterinární lékaři určitě seznámí chovatele s požadavkem legislativy“. A připojila dovětek, že čip a kód povinně zapsaný v očkovacím průkazu zvířete slouží také jako doklad, že právě tento pes má platnou vakcinaci. Veterináři přitom odjakživa vydávají potvrzení o očkování. A budou to dělat dál bez ohledu na zákon a čip.
„Nikdo mě nemůže nutit neočkovat psy bez čipu,“říká teplický veterinář Bohuslav Sehnal.