Macron obrátil. Slibuje tvrdší přístup k imigraci
PAŘÍŽ Je to chvíle, pár měsíců, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron udílel moralizující lekce Itálii, která se snažila omezit příliv nelegálních imigrantů. Teď se podle všeho věci mění. V otázce imigrace je podle Macrona potřeba přitvrdit.
Francouzské otevřenosti podle něj zneužívali pašeráci lidí, stejně jako někteří azylanti, kteří se snaží jen profitovat ze štědrého sociálního systému. „Nazývali jsme to humanismem, ale ve skutečnosti jsme byli příliš laxní,“prohlásil Macron, když představoval v Paříži členům své strany Republika vpřed! plány na druhou polovinu svého funkčního období. Prezident míní, že politické elity se léta vyhýbaly řešení vážného problému, kterého se tak zmocnila krajní pravice.
Migrační krizi přitom vnímá jako závažný problém většina Francouzů. V čerstvém průzkumu společností Ipsos / Sopra Steria se vyjádřilo 63 procent dotázaných, že ve Francii už žije „příliš mnoho cizinců“, 66 procent se jich navíc domnívá, že imigranti se nijak nesnaží integrovat.
Jiří Sládek
nižších příjmových skupin, je to důležité téma.
To potvrdil i zmíněný výzkum společností Ipsos / Sopra Steria, citovaný listem Le Monde. Protiimigrační nálady byly podle této studie nejsilnější na dělnických předměstích, tradiční voličské základně francouzské krajní pravice.
Celkem osmaosmdesát procent dotázaných se tam v průzkumu vyslovilo, že „ve Francii už je příliš mnoho imigrantů“.
Už vyhlíží volby
opakování prezidentské kandidatury v roce 2022.
V roce 2017 vstoupil Macron do prezidentského souboje ještě s vizáží neokoukaného svěžího reformátora. Jeho komentáře k imigraci se omezovaly jen na pochvalná slova na adresu Angely Merkelové, která přijala v Německu statisíce převážně syrských uprchlíků.
Později už začal zdůrazňovat, že je třeba více rozlišovat mezi ekonomicky motivovanými imigranty a skutečnými lidmi v nouzi.
Ještě loni se však vymezoval vůči italskému ministrovi vnitra Matteu Salvinimu, který zavíral italské přístavy před neziskovkami převážejícími imigranty od libyjských břehů. „Nedaruji nic nacionalistům a těm, kdo hlásají nenávist,“hlásal tehdy Macron.
Teď kopíruje některé body jakoby vystřižené z programu evropské krajní pravice. Mnozí jej srovnávají rovněž s Nicolasem Sarkozym, jeho někdejším pravicovým předchůdcem v Elysejském paláci, který založil svou politiku na energickém prosazování vlády zákona na imigrantských periferiích a také na tvrdším postupu v otázce azylů.
Zájem azylantů roste
Jedním z důvodů Macronova obratu mohou být i vytrvale rostoucí počty imigrantů. Ačkoli o Francii se teď zdaleka nemluví v souvislosti s imigrací tolik jako o Německu či Itálii, čísla mluví jasnou řečí.
Francie evidovala v loňském roce celkem 122 743 žádostí o azyl, to znamenalo nárůst ve výši 22 procent oproti předcházejícímu roku.
„Počet žádostí o azyl ještě nikdy nebyl tak vysoký,“poznamenal Macron, podle kterého musí být přístup k imigraci především více efektivní i humánní.
Mezi letošními žadateli ve Francii jsou totiž na předních místech také azylanti z Gruzie a Albánie, tedy ze zemí, kde není v současnosti válka ani humanitární krize.