Čtyři typy rodičů školáků

Žádná zátěž na rodiče či vliv na učivo. Každý chce něco jiného.

Radka Hrdinová

Před deseti lety byli se školou, kam posílali své děti, spokojeni tři rodiče ze čtyř. Dnes už je to jen každý druhý český rodič. Jedni chtějí se školou intenzivně spolupracovat, další věří, že škola ví nejlépe, co dětem vyhovuje, jiní nechtějí, aby je škola zatěžovala. Nebo jí vnucují svůj životní styl.

Výzkum, v němž spojily své síly společnosti School My Project a IdeaSense, hledal odpověď na otázku, co dnešní rodiče od školy chtějí.

Výzkumníci se na to ptali reprezentativního vzorku pěti set rodičů, kteří v blízké minulosti vybírali anebo v současnosti právě vybírají základní školu pro svého prvňáčka.

Zařadit by se dali do čtyř různých rodičovských skupin. Něco mají společného, v dalších požadavcích na školu se ale liší. A nezáleží na tom, zda bydlí ve velkém městě, nebo na vesnici.

„Na školy to vytváří tlak, který pro ně může být nepříjemný, bez ohledu na to, zda jsou nespokojení, protože škola není, co bývala, nebo protože je naopak stejná, jako bývala,“říká Zdeněk Slejška z nadace Eduzměna, která vznik rodičovské typologie podpořila.

Nejvíce je spořádaných

Drobnou převahu nad ostatními mají ti, které autoři výzkumu zařadili do skupiny pojmenované „spořádaní rodiče“– 28 procent. „Mají ke škole tradiční přístup. Nemají potřebu do dění ve škole nějak zasahovat, věří, že škola ví, co je pro dítě nejlepší,“říká Ondřej Kácha z IdeaSense.

Také mají ve srovnání s ostatními kladnější vztah než ostatní typy rodičů k domácím úkolům a o něco méně vřelý vztah k využívání digitálních technologií při výuce.

To „angažovaní rodiče“(22 procent) jsou digitálním technologiím naopak v průměru naklonění. Je mezi nimi o něco více mužů než žen a také jsou častěji angažovaní nejen ve školním dění, ale také třeba v politice.

Nejtypičtější pro ně ale je, že by rádi měli vliv na samotnou výuku. Tak například vliv na výběr učiva by chtělo mít 90 procent z nich. „Jsou přesvědčeni, že mají čím přispět,“vysvětluje Kácha.

To pro tzv. „komunitní rodiče“(26 procent) je důležité, aby život dítěte ve škole souzněl s jejich osobním přístupem, řeší například to, zda školní jídelna podává zdravou stravu.

„Očekávají také, že s nimi učitelé budou intenzivně spolupracovat, na rozdíl například od rodičů spořádaných, kteří jsou rádi, když škole stačí jejich účast na třídních schůzkách,“říká Kácha s tím, že mezi rodiči odpovídajícími tomuto typu je o trochu více vysokoškoláků a že tito rodiče jsou také ochotnější než ostatní za vzdělání svých dětí platit.

Ve srovnání s tím „nenároční rodiče“(24 procent) chtějí, aby ani škola neměla žádné nároky na ně, a to například ani ve formě domácích úkolů. Je mezi nimi i hodně zastánců názoru, že veškeré vzdělávání by měl platit stát.

Řadu věcí však vidí spořádaní i angažovaní rodiče stejně. Tak především od učitelů chtějí, aby se vedle učiva zaměřovali i na budování vztahů ve třídě. Na dlouhém seznamu – co je pro ně ve škole důležité – právě tento požadavek na učitele v průzkumu označilo nejvíce rodičů.

Hned v závěsu za očekáváním, že učitel bude vedle vzdělávání také vychovávat, následuje přání rodičů malých prvňáčků, aby v učiteli svého dítěte našli partnera, se kterým budou na výchově spolupracovat, to považuje za důležité 74 procent účastníků výzkumu.

Dojíždět za lepší nechtějí

To všechno přitom chtějí najít za rohem. Když se jich výzkumníci zeptali, jak daleko by byli ochotni vozit své dítě do školy, která by jim nabídla z jejich pohledu ideální podmínky, odpovědi angažovaných i nenáročných rodičů se moc nelišily. Shodli se na maximu okolo 20 minut na jednu cestu.

Andrea Vedralová ze School My Project je přesvědčená, že rodičům i školám pomůže, když si vzájemná očekávaní ujasní. Aplikace, ve které se mohou rodiče sami otestovat, bude k dispozici na webu.