Nový plán na rozdělování migrantů
Prezident Macron a premiér Conte usilují o trvalý mechanismus na přijímání migrantů v celé Unii. Členské země, které se na tom podílet odmítnou, má čekat hrozba finančních sankcí.
ŘÍM Nedávná roztržka byla zahlazena, mezi Francií a Itálií už zase panuje soulad.
Francouzský prezident Emmanuel Macron včera rozdával před římským palácem Chigi – sídlem vlády – samé úsměvy. Nic nepřipomínalo, že si ještě nedávno vyměňoval pohněvané vzkazy s Matteem Salvinim, ministrem vnitra a faktickým šéfem bývalé italské vlády.
Salvini vládu opustil, vznikla nová středolevá koalice, orientovaná výrazně proevropsky. Macron byl prvním zahraničním politikem, který od té chvíle Itálii navštívil.
„Italsko-francouzské přátelství je nezničitelné,“prohlásil Macron.
Společně s italským premiérem Giuseppem Contem se snažili najít shodu v otázce migrace, která byla dosud mezi oběma zeměmi hlavní třecí plochou.
Výsledkem schůzky je prohlášení, že na automatickém mechanismu přijímání imigrantů by se měla podílet celá Evropská unie. Silně to připomíná už jednou zavržený plán na imigrační kvóty, který kritizovaly zejména země visegrádské čtyřky včetně Česka.
Macron s Contem oprášili rovněž starý nápad na finanční postihy pro ty unijní země, které se odmítnou na mechanismu podílet.
Bližší detaily k plánu oba neuvedli, tématem by se ale měla zabývat pondělní schůzka evropských ministrů vnitra na středomořské Maltě.
Azyl jen potřebným
Exministr Salvini, který je rovněž šéfem opoziční strany Liga, dokázal migrační vlnu mířící k italským břehům téměř zastavit. Jeho dekrety zapovídající přijímání lodí evropských neziskovek výrazně srazily počet nově příchozích migrantů.
Lodě s azylanty na palubě tak čekaly dlouhé týdny, než se je rozhodly evropské státy společně přijmout a přerozdělit.
To vše by podle Macrona a Conteho nyní mělo fungovat systémově, rychle a automaticky, pokud ovšem nápad napříč Evropskou unií projde. Zejména od středoevropských států – vedle zemí V4 podobné nápady odmítá i Rakousko – se dá očekávat silný odpor.
Některé rozdíly přetrvávají i mezi Římem a Paříží. Itálie například chce přehodnotit systém, podle kterého by nemusely lodě s migranty nutně připlouvat automaticky do nejbližšího přístavu – což je obvykle některý z těch italských. To Francie nepodporuje.
Oba státníci se naopak shodli, že imigrační téma nesmí zůstat v rukou krajně pravicových politiků, jako je Marine Le Penová či Salvini. „Musíme garantovat právo na azyl potřebným, současně přitom zaručit okamžité vracení těch, kdo podmínky nesplňují,“řekl Macron.
Zpřísnění pravidel pro přijímání migrantů bylo jedním z hlavních bodů jeho nedávného prezidentského projevu.