Banky budou vydělávat víc. Stát jim to zaručí
Stát možná přišel na to, jak nakopnout investice do dopravní infrastruktury, zdravotnictví či školství. Šéfové čtveřice největších domácích bank – všechny se zahraničními matkami – a ministr průmyslu Karel Havlíček podepsali ve čtvrtek memorandum. Na jeho základě vzniká Národní rozvojový fond, do nějž Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a UniCredit Bank jako vstupní investici vloží sedm miliard korun.
„Poprvé ukazujeme, že stát může spolupracovat i s velkým byznysem jinak než pouze nařízením, specifickou daní. A to na bázi dobrovolnosti, která je založena na dlouhodobém investičním rozvoji,“prohlásil Havlíček. Nemá prý zůstat jen u bank. „Jednáme s dalšími průmyslovými, výrobními, energetickými společnostmi,“dodal Havlíček. S kterými konkrétně, však ministr neuvedl.
Projekty, do nichž fond po získání licence od České národní banky (což by se mělo stát za šest až devět měsíců) peníze vloží, vyjdou z Národního investičního plánu. Může jít o obchvaty měst nebo komunikace stavěné v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projektů), jako je například pokračování dálnice D4. Má jít o projekty za půl miliardy korun a více, zpočátku prý zhruba o desítku projektů ročně.
Fond vznikl jako alternativa k sektorové dani, kterou prosazuje koaliční sociální demokracie. Pro banky je to výrazně výhodnější postup, než kdyby musely odvádět speciální daň. Jak uvedl sám Havlíček, u investic se počítá se zhodnocením zdrojů, byť v horizontu přesahujícím deset let.
„Investoři mají možnost zhodnotit zdroje, kterých je dnes na trhu relativně dost. Navíc za tím stojí stát, míra jistoty vložených prostředků bude poměrně vysoká. A je to také výraz sociální odpovědnosti. Nezapomínejme na to, že zdroje jsou návratné a investoři mají možnost je točit zpátky,“dodal ministr.
Zda je to z ekonomického pohledu výhodnější i pro stát, však zatím není jisté.
Konkrétní finanční přínos pro stát nevidí například poslanec za Piráty Tomáš Martínek. „Idea je dobrá. Dává však smysl, pouze pokud by se ze strany bank jednalo o dary nebo nevratné vklady. Takto jen stát nechá bankám bezpečně vydělat a zvedne jejich už dost vysoké zisky. Pokud stát potřebuje peníze na investice, může například vydat dluhopisy, v dnešní době i s nízkým nebo záporným výnosem,“říká Martínek.
Podle něj by bylo lepší, kdyby stát do infrastrukturních investic zapojil občany, a to například ve formě spořicího penzijního účtu. „Piráty navrhovaný Národní penzijní fond pro dobrovolné spoření, inspirovaný Švédskem, který by byl alternativou fondů ve třetím pilíři, by byl výhodný pro stát i pro občany. Stát by levně podporoval spoření občanů na stáří a zároveň získal nový zdroj financování,“dodává pirátský poslanec.
Havlíček ale namítá, že investiční potřeby země, zejména v infrastruktuře, dlouhodobě převyšují volný objem veřejných zdrojů, které jsou k jejich pokrytí potřeba. Díra se navíc rozšíří, až se začne ztenčovat příliv prostředků z evropských zdrojů. Jde tedy hlavně o to, jak do financování infrastruktury zatáhnout soukromé zdroje.
„Stát vytváří nový vehikl pro tuto formu investic. Navíc to může nasát další peníze. Pokud tam zpočátku bude sedm miliard, dá se na to nalákat čtyř- až pětinásobek dalších zdrojů. A jakmile tam banka či komerční subjekt uvidí participaci státu, i když přes fond, bude možné vyjednat výhodnější podmínky financování projektu,“soudí ministr.
„Projekty budou různé. Tím, kdo je bude nakonec splácet, může být stát, město nebo kraj, ale může to být i ten vlastní projekt,“říká Jiří Jirásek, šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která bude zakladatelem fondu a jeho jediným akcionářem.
Každý investor, tedy například banka, tak podle něj bude mít podíl na investicích včetně souvisejících rizik. „Nejsou to nevratné dotace. Každý projekt musí zajistit návratnost jistiny a nějakého přiměřeného výnosu,“říká Jirásek.