Divočáci ohrožují velká města
Zvířata vyrazila za potravou z přírody do lidských sídlišť. Města si s nimi nevědí rady.
Přes léto si divočáků lidé všimli jen málokde, prasata byla většinou v lesích a ve své oblíbené kukuřici. Jenže teď se hlásí podzim. Potravy ve volné přírodě ubývá, zemědělci sklízejí kukuřičná pole a divočáci se začínají postupně přesouvat na svá oblíbená zimoviště v městské zástavbě.
Že je černá zvěř přemnožená, pocítí lidé nejintenzivněji právě během podzimu a zimy, kdy se budou s divočáky ve městech potkávat častěji. V některých regionech je už teď situace napjatá.
„Tím, že ubývá potravy v okolí, se město pro divočáky stává v podstatě otevřeným obchodem,“říká velitel městské policie v Sokolově Petr Procházka.
Ve městě vyjíždějí strážníci na pomoc kvůli divočákům denně.
A jak zmapovala redakce MF DNES, problém s divokými prasaty aktuálně řeší i velká česká města.
Z padesátky z nich téměř čtvrtina potvrdila, že se potýká s vnikáním černé zvěře do městské zástavby. Nejhorší je situace na severu Čech, ale divočáci se stahují i do Prahy, Brna a Ostravy. V Ústí nad Labem jsou už běžně k vidění na sídlištích.
Možnosti radnic, jak proti nebezpečným zvířatům zasáhnout, jsou však omezené. Střílet je mezi domy nemůžou, nezbývá jim většinou nic jiného než se pokusit je vyhnat. Inteligentní prasata se však lidí moc nebojí.
Regulaci odstřelem mají na starosti myslivci v lesích. A ti loni nestíhali.
Kolik divočáků v Česku žije, nikdo přesně neví. Existují sice odhady na základě předepsaných stavů podle honiteb, ale divočáci se přesouvají mezi revíry za potravou. Jejich sčítání je tak v podstatě nemožné.
Měřit se však dá počet legálních odstřelů. A ten se snížil. Zatímco myslivci během sezony 2017 zastřelili rekordních 229 tisíc kusů černé zvěře, loni počet odstřelů rapidně poklesl na téměř 138 tisíc. To je nejnižší číslo od roku 2011.
„Do lovu zasáhl rok, kdy byla velká úroda žaludů a bukvic a zvířata zůstala v lese, takže byla hůře lovitelná,“vysvětluje jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Dodává, že odstřel ještě neřeší populační problémy. Po intenzivním lovném roku totiž teď bachyně podle něj vyvádějí více selat.
Zkušenosti s divočáky jsou ve městech různé. Někde jde o několik zatoulaných jedinců, kteří vyděsí místní, poboří jim plot a rozryjí zahradu, jinde je ale zvěře tolik, že už ji dávno přestali počítat. Mezi vůbec nejvíce zasažené aglomerace paří téměř stotisícové Ústí nad Labem.
„Problém s divokými prasaty je v Ústí celoroční. Jsou přemnožená a ztratila svoji přirozenou plachost. Zde se nedá mluvit o jednotlivých případech, protože divočáci žijí přímo ve městě. V ranních hodinách je můžete potkat kdekoli. Lidí se nebojí, a tak hledají potravu i na sídlištích okolo popelnic a kontejnerů na domovní odpad,“popisuje Jan Novotný, zástupce velitele ústecké městské policie.
Možnosti strážníků, co mohou v případě setkání s divočákem dělat, jsou jen velmi omezené. Použití služební zbraně na kance nepřipadá v úvahu. Střelba v obydlené zástavbě je extrémně riziková, služební zbraň je určená k použití při ochraně života a k takto vyhroceným situacím při setkání s divočákem zpravidla nedochází. Zbraně nejsou navíc na zabití kance, který může vážit i 200 kilogramů, dimenzované. Při střelbě by hrozilo, že strážník zvíře jen poraní a rozzuří. Městské policii tak nezbývá než improvizovat.
„Pokud hlídka strážníků na skupinu divokých prasat narazí, snaží se je pomocí služebního vozidla vytlačit zpět do volné přírody,“popisuje Novotný. Taktika, kterou uplatňují jeho kolegové i v dalších městech, nijak zvlášť z dlouhodobého hlediska nepomáhá. V Ústí nad Labem už dokonce došla situace tak daleko, že se zde pořádají ve spolupráci strážníků, policistů a myslivců pravidelné naháňky.
Lesní zvěř v Brně
Zkušenosti s černou zvěří má i jihomoravská metropole. „Na území Brna je výskyt divokých prasat velmi častý. S trochou nadsázky se dá říci, že lesní zvěř v Brně žije,“říká Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí brněnského magistrátu.
Zvířata z lesů do města často tlačí davy rekreantů. V Praze se pravidelně objevují divočáci třeba na Barrandově, v Horních a Dolních Počernicích nebo v Modřanech.
„Další z příčin, proč se divoká prasata dostávají k aglomeracím, je to, že v okrajových částech měst lidé často vyhazují zbytky úrody ze zahrad, a tím zvěř lákají,“myslí si jednatel myslivecké jednoty Jiří Janota.
Pach, ultrazvuk... Bez výsledku
Nástrojů, jak předejít vniknutí divočáků do města, moc není. Česká Lípa, Děčín nebo Jablonec nad Nisou testují například pachové ohradníky. Sokolov zase zkouší ultrazvukové odpuzovače. Zástupci měst se ale obecně shodují, že tato opatření nebývají příliš účinná. Všechny používané systémy mají totiž zásadní nedostatek. Nedokážou držet krok s inteligencí divokých prasat.
„Prase je velice inteligentní zvíře, pokud mu nehrozí přímé nebezpečí, tak si na odpuzovače velmi rychle zvykne,“vysvětluje Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně. To potvrzují i strážníci. Tam, kde se divočáci po městě běžně prohánějí, už zvěř nezaplaší ani klaksony, ani houkačky služebních automobilů.
Města se proto opatrně přiklánějí i k povolování odstřelů na vytipovaných místech s výskytem divokých prasat. Důvodem je, že tato místa nepatří mezi honební pozemky a myslivci na nich běžně střílet nemohou. Svou zkušenost s tím mají například Karlovy Vary či Ostrava.
„Nejúčinnější formou ochrany zůstává lov, pokud se nebavíme o budování neprostupných bariér, ale to by ty bariéry musely být betonové, aby se přes ně černá zvěř nedostala,“doplňuje Kamler. Zároveň ale dodává, že se divočáci konfliktu raději vyhnou. Výjimku tvoří pouze poranění jedinci a také bachyně se selaty. Pozor by si měli dát hlavně majitelé psů. Pokud totiž jejich mazlíček za divočákem vyběhne, prase se nebude rozpakovat a klidně jej rozpáře svými kly.
Vysoké stavy černé zvěře nejsou problémem jen v České republice. Divočáci si v posledních letech podmaňují velkou část Evropy. Problémy s nimi řeší třeba v Berlíně nebo v Barceloně, ani tady ale zatím nepřišli na recept, který by dlouhodobě fungoval.
Prasatům zkrátka vyhovují změny, které byly provedené v evropské krajině v posledních desetiletích. Zatímco počty většiny živočišných druhů kvůli tomu klesají, divoké prase patří mezi vzácné výjimky.
Divoká prasata: místa, kde s nimi mají největší problémy