UNESCO vyhání lidi z měst
Mraky turistů a chybějící občanská vybavenost vyhání starousedlíky
Sdavy turistů bojuje především Praha, jejíž historické centrum zapsané na seznamu UNESCO berou útokem i poskytovatelé krátkodobých pronájmů typu Airbnb. Symbolem negativních dopadů cestovního ruchu se však v ČR stalo hlavně centrum Českého Krumlova, které na seznamu figuruje od roku 1992. Městečkem s 13 tisíci obyvateli i díky němu za rok projdou zhruba dva miliony turistů.
Nápor návštěvníků způsobil, že místní obyvatelé se až na pár výjimek z centra města odstěhovali. „Zbylo pouze minimum rezidentů, pro bydlení rozhodně výhodné není,“popisuje Zbyněk Ševčík, českokrumlovský makléř realitní sítě Re/Max. V centru totiž podle něj nezůstalo pro obyvatele města nic, veškerou občanskou vybavenost nahradily komerční objekty sloužící turistům a běžný občan tam nemá důvod chodit.
„Už i služby, jako například banky, které ještě donedávna sídlily právě v centru, se stěhují za svými klienty do okrajovějších částí města,“dodává Stanislav Pouzar, oblastní manažer pro Jihočeský kraj společnosti M&M Reality.
Kvůli nezájmu o bydlení se zde byty už téměř neprodávají, a když se nějaký výjimečně objeví v nabídce, tak je jeho cena značně přemrštěná. Například byt o 70 metrech čtverečních by podle Ševčíka startoval na částce 4,8 milionu korun, což je zhruba 1,5krát více
než je průměrná cena v rámci celého Jihočeského kraje. „A to by byl pouze začátek,“říká Ševčík.
Obyvatelé však opouštějí i centrum Telče, které je také od roku 1992 na prestižním seznamu. „V samém jádru Telče se byty prodávají jen výjimečně, dnes už jsou buď městské, nebo patří podnikatelům, kteří je využívají na krátkodobé pronájmy,“popisuje Andrea Šteflová ze společnosti
M&M Reality.
Vylidňování centra trápí i dalšího českého zástupce v UNESCO, historické jádro Kutné Hory. „Mizejí jak rezidenti, tak podnikatelé. Je to všeobecný problém památek UNESCO nejenom v Čechách, ale i v Evropě. Když máte centrum, které je památkovou rezervací, tak to s sebou nese určitá omezení,“uvádí místostarosta města Vít Šnajdr (Piráti).
„Nejsme schopni dostat turisty do centra města. V loňském roce prošlo chrámem sv. Barbory zhruba 340 tisíc návštěvníků. Ale zavedená praxe je taková, že je autobusy vyloží před chrámem, kde je po prohlídce opět naloží a odvezou k další památce. Tito turisté v podstatě Kutné Hoře nepřinášejí vůbec nic,“říká předseda kutnohorské hospodářské komory Vladimír Střihavka. Město by proto podle něj mělo tento proud turistů přesměrovat tak, aby prošli i středem města. Možné řešení v podobě parkoviště pro autobusy, odkud by si návštěvníci museli k chrámu dojít, například přes městské centrum, připouští i místostarosta Šnajdr. Specifickým případem městské části zapsané na seznamu UNESCO je židovská čtvrť v Třebíči, která na něm figuruje od roku 2003. „Zde o vylidňování nemůže být řeč. Od zápisu se postupně z dříve opomíjené části Třebíče stala luxusní čtvrť,“říká Jaromíra Hanáčková, ředitelka městského kulturního střediska Třebíč. Nyní se podle ní domy v této oblasti města prodávají za vysoké ceny. „Zájem o bydlení zde je, například od pražské klientely,“potvrzuje Irena Peštálová z třebíčské Realitní kanceláře Dvořák.
Díky turistům se částečně proměnila i zdejší občanská vybavenost, ne však natolik jako například v Českém Krumlově. „Určitě přibyla bistra, restaurace a kavárny, ale pouze v omezené míře, protože zdejší prostory to jednoduše neumožňují. A ze souboru domů, které kdysi sloužily jako židovský chudobinec, vznikl 4hvězdičkový hotel, nejlepší, který v Třebíči máme,“říká Hanáčková. Zápis do UNESCO byl podle ní jednoznačným přínosem.
Celkem se v Česku loni ubytovalo rekordních 21,3 milionu hostů, cizinců dorazilo více než 10,6 milionu. A mnozí z nich zamířili právě k památkám z prestižního seznamu. Kam však až mohou návštěvníci dohnat obyvatele těchto měst, ukazují odstrašující příklady tzv. overtourismu ze světa. Například populace Benátek se propadla pod 60 tisíc a je na nejnižší úrovni od 50. let.