StB ukrývala v lesích prezidenta Afghánistánu
Státní bezpečnost před 40 lety ukrývala v lesích budoucího prezidenta Afghánistánu.
Roky 1978 a 1979 byly v Afghánistánu divoké, dramatické a chaotické. Státní převraty, občanská válka a vraždy politických oponentů vyústily v invazi sovětských vojsk a vleklou krvavou válku.
Do zmatků na Blízkém východě, které sledoval celý svět, se před 40 lety přimotala i československá tajná policie.
MF DNES objevila v Archivu bezpečnostních složek 380stránkový spis vedený na osobu s krycím jménem Templer. Tím byl Babrak Karmal, afghánský velvyslanec v Československé socialistické republice, kterého Sověti po dobytí Kábulu nainstalovali do čela země.
Karmal vedl jednu ze dvou frakcí komunistické Lidové demokratické strany Afghánistánu, která se po dubnové revoluci roku 1978 dostala k moci. Stal se místopředsedou Revoluční rady a vlády – čili viceprezidentem státu. Ovšem v partaji se brzy strhl boj o absolutní nadvládu. A začaly čistky.
Uklizen do Československa
Karmal byl důležitá figura. Stoupenci prezidenta Núr Mohammada Tarakího z konkurenční frakce si ho v té době ještě netroufli přímo zlikvidovat. Po pár měsících ho alespoň uklidili do Československa na velvyslanecký post. Jenže situace se v Afghánistánu vyostřovala a již na začátku září byl Karmal odvolán. V tu chvíli do hry vstoupila československá Státní bezpečnost.
Následující text vůbec poprvé popisuje události zaznamenané v tehdy přísně tajných spisech StB. Odehrávají se mezi zářím 1978 a březnem 1980.
Tajnou policii vtáhl do děje samotný Karmal. Odmítl se totiž vrátit do Afghánistánu, přestože ho k tomu tamní vláda důrazně vyzvala. „Uvedl, že mu doma hrozí zatčení a možná i poprava a že chce požádat úřady v ČSSR o politický azyl,“zapsali příslušníci StB.
„Dle informací z Kábulu byly údajně do ČSSR vyslány tři osoby, které mají za úkol zjistit místo pobytu Karmala a provést jeho fyzickou likvidaci,“zaznamenali o něco později. A spustili špionskou hru.
Babraka Karmala, jeho manželku a čtyři děti (15–19 let) StB odveze na loveckou chatu poblíž vesničky Šindelová u Kraslic. V hustých lesích Krušných hor, na samém chvostu republiky, mají být v bezpečí.
Tajná policie zároveň monitoruje hotely v okolí, ale i v Praze či Plzni. Stejně tak studentské koleje. Ze spisu vyplývá, že o celkem 127 Afgháncích zdržujících se v tu dobu v ČSSR měla komunistická Státní bezpečnost poměrně dobrý přehled.
„Přimět Karmala k tomu, aby napsal dva pohledy, ve kterých uvede, že končí pobyt v ČSSR a odjíždí do jiné země,“vytyčí si důstojníci jeden z konspiračních cílů.
Měsíce na podnikové chatě Státních lesů ubíhají. Ale i tady začíná postupně přituhovat. Stačí pár Karmalových neopatrných telefonátů příbuzným. Operativci zjistí, že místo jeho pobytu už tak tajné není. Proto Státní bezpečnost v součinnosti s ústředním výborem KSČ rozhodne o přesunu prominenta na Slovensko.
Zabiják opustil Afghánistán
24. ledna 1979 eskorta s Karmalovými dorazí do obce Sklené Teplice v okresu Žiar nad Hronom.
Úkrytem v hloubi Šťiavnických vrchů se jim stane sanatorium, kam se jezdí zotavovat dělníci z žiarské hliníkárny. „Pro legalizaci pobytu byla stanovena legenda, že se jedná o hosty ředitele hliníkářského závodu,“napíše do zprávy StB.
Ovšem za pár dní agent StB, krycím jménem Herec, nasazený na afghánské ambasádě, přinese informaci, že jeden člen teroristického komanda, jenž má Karmala odstranit, měl již odjet z Afghánistánu. „Jedná se o jistého Kalekaniho, starého kolem 40 let, vysoké postavy, černých vlasů i pleti, nepříjemného jednání,“upřesňují důstojníci. Následuje další kolo prověřování afghánských občanů. Zprávy nejsou dobré. Panuje obava, že v ČSSR dojde k ideologickému střetu afghánských studentů.
Navíc se o svého předchůdce velmi aktivně zajímá nynější velvyslanec v ČSSR Mohammad Yasim Bonyadi. Do úřadu nastoupil zkraje ledna 1979 a je krajně podezřelý. StB je ve střehu.
„Střežení synů Bonyadiho, kteří mají zbraně a projevovali zájem o likvidaci Babraka,“stanovují úkoly. Z jejich následné prověrky vyplyne, že afghánské velvyslanectví nakoupilo šest pistolí, dvě kulovnice, dvě brokovnice a 500 nábojů.
Karmal: seženu 100 tisíc vojáků
Květen 1979. Babrak Karmal píše dopisy na ÚV KSČ a do Moskvy. Ubezpečuje vedení Sovětského svazu, že kdyby chtělo využít jeho služeb, je schopen postavit stotisícovou armádu, po boku sovětských vojáků zničit kontrarevoluci v Afghánistánu a svrhnout prezidenta Tarakího.
Zřejmě i to mu zanedlouho pomůže v budoucí politické kariéře.
Pobyt ve slovenském sanatoriu se protáhne až do poloviny roku. Ovšem vedení hliníkárny se začíná vzpouzet. Avizovaných pár týdnů pobytu se změnilo již na několik měsíců.
Afghánská rodina zabírá lůžka pro dělníky a cena za její ubytování se mezitím vyšplhala na závratných 85 tisíc korun. Dalších téměř osm tisíc Karmal protelefonoval.
Znovu se tedy uvažuje o přesunu. Ve hře je například budova v Banské Bystrici, již kdysi využíval štáb Sovětské armády. Tajná policie se přitom v tuto dobu soustředí i na samotného Karmala, protože má podezření, že chce zmizet.
V Afghánistánu stále panuje chaos a československé úřady se celé léto snaží v nepřehledné situaci zorientovat. I Sovětský svaz přemýšlí, na jakou stranu se přidat.
Prezidenta udusili polštářem
V polovině září 1979 si Kábul prožije další puč. Prezident Núr Mohammad Tarakí je na příkaz svého zástupce Hafizulláha Amína zavražděn. Vrazi vtrhnou do jeho ložnice, přivážou ho k posteli ručníkem a udusí polštářem. V čele země stane právě Amín.
Na podzim operativci zachytí informaci, že po místě, kde se Karmal skrývá, pátrají nejen jeho afghánští nepřátelé, ale i diplomaté a agentury Spojených států, Francie nebo Číny. StB se proto rozhodne k zastírací taktice.
Přes dalšího tajného spolupracovníka na afghánské ambasádě – s krycím jménem Tony – vypustí dezinformaci, že je Karmal nemocný a apatický.
Legenda je prostá. Tony má na velvyslanectví vyprávět pohádku o tom, jak bývalého nadřízeného v jednom pražském obchodě náhodně potkal. A zlomený muž mu sdělil, že je nemocný a shání možnost léčení v Praze.
„Dále, že se vzdává veškeré politické činnosti, neboť je zklamán, a bude se zajímat jen o rodinu a své zdraví. Že je zklamán z čs. pozornosti k jeho osobě a rodině. O současnou situaci na Zastupitelském úřadu Afghánistánu v Praze neprojevuje zájem,“vykonstruuje Státní bezpečnost.
Afghánskou komunitu konspirace poleká. Zdali doputovala až do Kábulu se ale špionům ověřit nepodaří. Tajemný Tony – s největší pravděpodobností Abdul Ahmed Zelmay, který tehdy na afghánské ambasádě pracoval – se osvědčí vícekrát. Stejně tak zmiňovaný tajný spolupracovník StB Herec, kterým by dle seznamu agentů mohl být jakýsi Mohamed Asef.
Pak v síti zpravodajců uvízne další podezřelá osoba. Bývalý afghánský ministr zdravotnictví Asef Shali Baha, jehož bratr byl ještě donedávna šéfem ministerstva zahraničí Amínovy vlády.
Asef Baha se totiž v tu dobu zrovna zdržuje u své slovenské manželky Márie v Dolném Kubíně. Medicínu studoval v Československu, kde poznal i svou ženu. Nyní usiluje o povolení, aby mohla odcestovat do jeho vlasti.
Jenže Dolný Kubín je jen hodinu a půl cesty od Žiaru nad Hronom. A to je riziko. StB proto Bahu sleduje až do jeho odjezdu v únoru 1980.
Před koncem roku Státní bezpečnost rodinu Babraka Karmala přemístí do vily v ulici Dukelských hrdinů v Banské Bystrici. Dům hlídají uvnitř dva příslušníci StB a na ulici dvoučlenná hlídka Veřejné bezpečnosti. Tělesnou stráž pak zastávají dva pracovníci Správy ochrany stranických a ústavních činitelů SNB.
Boj o prezidentský palác
V půl osmé večer 27. prosince 1979 Kábulem otřesou silné exploze. Komando sovětských speciálních jednotek odřízne město a hlavně vládní palác Tajbeg od zbytku světa. O palác – v němž sídlí prezident Hafizulláh Amín a tři sta gardistů – se strhne krvavá řež.
Výsadkáři a komandos KGB nakonec odpor zlomí. A v paláci pobijí všechno živé. Nahoře v baru, vedle vysoké barové stoličky, leží mrtvý Amín ve sportovní soupravě Adidas. Jeho tělo je poseto střepinami z granátu i průstřely.
V tu dobu již Karmal v Československu není. V Banské Bystrici zůstala ukryta pouze část jeho rodiny. V přísném utajení a pod ochranou KGB odjel těsně před invazí do Bagrámu severně od Kábulu.
V den útoku vláda loutky SSSR Karmala začíná. Za pár týdnů odjede z Československa i jeho rodina.
Karmal vydrží u moci do roku 1986. Sovětské velení, unavené vyčerpávající válkou, ho viní z neúspěchů v Afghánistánu, a proto ho donutí rezignovat.
Nahradí ho další loutka Moskvy – Muhammad Nadžíbulláh, bývalý šéf tajné policie. Stotisícové sovětské vojsko se ze země stáhne až zkraje roku 1989.
Babrak Karmal, muž, který se kdysi skrýval v komunistickém Československu, zemře v Moskvě na začátku prosince 1996 na rakovinu.
Dle informací z Kábulu byly údajně do ČSSR vyslány tři osoby, které mají za úkol provést fyzickou likvidaci Babraka Karmala.