Jeden den na dálnici za 160 korun
Ministerstvo dopravy nyní odhalilo, proč se na konci prázdnin rozhodlo přestat experimentovat s nápadem na zavedení jednodenní dálniční známky. Aby se totiž pokryly náklady na distribuci a v ceně kuponu se spravedlivě odrážely náklady na správu zpoplatněných silnic, Státní fond dopravní infrastruktury vypočítal cenu jednodenního poplatku na 160 korun.
„Nelze pouze zohledňovat cenu vztahující se k její výrobě, případně distribuci, ale to, že se jedná o poplatek za využití zpoplatněné komunikace, jehož výběr je pak následně opět vložen do údržby komunikací,“obhajuje vysokou cenu dopravní fond.
Za 160 korun na den by tak mohla tato varianta poplatku oslovit prakticky jen velmi svátečního řidiče, případně cizince, který projíždí pouze jednorázově. A při nižších cenách se už úředníci obávali citelného poklesu prodeje desetidenních kuponů, a tedy i ztrát z výběru dálničních poplatků.
O zpoplatnění uvažovala i Praha
O nápadu na jednodenní poplatek uvažovala i část představitelů pražského magistrátu. Přestože se návrh náměstka pro životní prostředí Petra Hlubučka ukázal jako nedotažený, vedení Prahy se záměru zpoplatnit vjezd do metropole nevzdává. V současnosti připravuje studii, která by měla odpovědět na otázku, jak vjezd omezit zejména nejméně ekologickým vozidlům.
Původní návrh počítal s tím, že kromě elektromobilů a dalších nízkoemisních vozidel by průjezd do zpoplatněných pražských ulic stál řidiče řádově desetikoruny denně. Přestože by takovýto poplatek mnohonásobně převýšil cenu klasické dálniční známky, která v přepočítání na dny vyjde řidiče na zhruba čtyři koruny, zřejmě by se z těchto peněz nepokryly ani náklady na výběr. To připustil i Hlubuček. „My bychom chtěli zavést systém s výnosovou neutralitou, to znamená ideálně, abychom nevybrali nic. Chtěli bychom se dotknout svědomí Pražanů, aby uvědoměle do centra nevjížděli, když mají vysokoemisní vozidlo.
Mýtné jako prostředek pro omezení počtu aut je hlavním východiskem i pro připravovanou studii. Jedním z jejích cílů totiž má být i vyřešení otázky, zda je reálné při zpoplatnění dosáhnout i nějakého přebytku a ten investovat do oprav silnic, nebo do podpory ekologičtější dopravy.
Celkem stát na dálničních poplatcích od osobních aut vloni vybral zhruba 5,3 miliardy korun. To ve srovnání s rokem 2017 představuje mírný pokles o 61 milionů korun. Stojí za tím mimo jiné i osvobozování obchvatů měst od poplatku na přilehlých komunikacích a snaha přesunout dopravu z městských ulic na okruhy. Od loňska tak dálniční známka není potřeba například na dálnici D3 u Veselí nad Lužnicí nebo na D6 mezi Chebem a Karlovými Vary a dalších 13 kilometrů osvobozených komunikací přibylo na začátku letošního roku.
Praha se naopak chce vydat opačným směrem, když navrhla kromě vjezdu do centra zpoplatnit i trasy městského okruhu včetně těch, které v současnosti nahrazují chybějící části dálničního okruhu kolem metropole.