Kurz opět vítězí. S kým si plácne?

V rakouských volbách zabodovali i Zelení

VÍDEŇ Bylo to přesvědčivé vítězství, které překonalo očekávání. Lidovci mladého rakouského exkancléře Sebastiana Kurze získali podle upřesněných odhadů ve včerejších volbách přes 37 procent hlasů.

To je nejen víc než při posledním dva roky starém hlasování, kdy získali 31,5 procenta, překonalo to i odhady předvolebních průzkumů.

„Jsem dojat a skoro nemám slov,“prohlásil Kurz ve volebním štábu své strany.

Druzí sociální demokraté (SPÖ) naopak získali jen 21,7 procent hlasů. Byl to pro ně propadák.

Agentura APA upozornila, že rozdíl mezi výsledkem první a druhé strany s více než 14 procenty je největší od druhé světové války.

Třiatřicetiletý Kurz přitom nedal najevo překvapení. Po celou předvolební kampaň si údajně nepřipouštěl sebemenší pochybnosti.

„Jsme rozhodně sebevědomí, chceme ještě vylepšit naše zisky z posledních voleb,“prohlásil ještě krátce předtím, než vhodil svůj hlas v rakouské metropoli.

Po včerejšku je zjevné, že se mu to povedlo. Kurz míří opětovně do kancléřského křesla.

Ibizagate ublížila Svobodným

Rakušané sdílejí pocit, že předčasné volby politickou mapu příliš výrazně nepřepsaly. Hybatelem dění zůstává Kurz, který je nadchl svou razancí a dynamikou.

Do politiky vstoupil už v šestnácti a stoupal ve stranické hierarchii. Nejdříve byl lídrem mládežnického křídla lidovců. V roce 2011 už kvůli politickému angažmá opustil studium práv a o dva roky později se chopil křesla ministra zahraničí. Bylo mu teprve 27 let, mluvilo se o „zázračném dítěti.“

Květnový skandál strany Svobodných (FPÖ), Kurzova bývalého koaličního partnera, pověst lidovců příliš nepošpinil. Svobodní naopak oslabili, včera dostali jen 16 procent hlasů, deset procentních bodů tak oproti posledním volbám ztratili.

Rakušané trestali FPÖ za aféru Ibizagate, ve které se tehdejší lídr Heinz-Christian Strache nechal na tajném videu zlákat ke kontroverzním slibům údajné ruské investorce.

Skandál pohřbil koaliční vládu a ukázal cestu ke včerejším volbám. Pro FPÖ byl výsledek hlasování důkazem, že Rakušané jim ještě neodpustili. „Voliči naší straně vzkázali, že by se měla pokusit o nový začátek,“interpretoval výsledek voleb Harald Vilimsky, generální tajemník strany.

Na Kurze, který sdílel se Svobodnými vládní odpovědnost, voličská nespokojenost nemířila.

Pokračuje tak vzestupná kariéra politika, který vedle svěžího projevu a přesvědčivé komunikace nabídl už i některé konkrétní skutky.

Ve své straně prosadil rovnoměrné zastoupení mužů a žen na kandidátkách, prosadila se na ně navíc i řada nestraníků.

V celostátní politice zaujal razantním postupem proti nelegální migraci, přispěl k zastavení přistěhovalecké vlny na tzv. balkánské cestě, svědomitě dohlížel na zdraví veřejných financí.

Složitá volba

Včerejší vítězství přitom bylo podle listu Die Presse pro Kurze mnohem obtížnější než výhra v roce 2017. Tehdy vstupoval Kurz do neznámých vod a mohl jen získat. Teď naopak mohl ztratit auru zářivého mladého politika, který změnil zvyklosti rakouské politiky.

Předloni narušil tradiční rakouskou koalici, kdy si vládní křesla pravidelně rozdělovali sociální demokraté a lidovci. Dlouhých 44 let dokonce vládli ve velké koalici.

Kurz se před dvěma lety rozhodl pro Svobodné. Také teď ho čeká složité hledání koaličního partnera.

Bude se opakovat spolupráce s krajní pravicí, tedy Svobodnými? Nebo zabočí vlevo a do koalice přizve Zelené, případně liberální stranu Neos?

Podle politologa Thomase Hofera z Vídeňské univerzity vypadá druhá varianta lákavě. Spojením se Zelenými by Kurz naznačil, že nepřeslechl volání Rakušanů po ekologicky šetrné politice.

Současně by vyjádřil distanc od strany Svobodných, která je v očích mnohých Rakušanů odpovědná za pád poslední vlády.

„Svobodní jsou v tuto chvíli navíc velmi nečitelným partnerem,“míní Hofer.

Šéf Zelených Werner Kogler naznačil, že jednání s lidovci je Kogler otevřený. Zdůraznil však, že směr, kterým se ubírali lidovci v koaliční vládě se Svobodnými, by se musel podle „radikálně změnit“.

A v tom může být problém, pohled lidovců a Zelených se především v otázkách řešení nelegální migrace zásadně liší.