Su Ťij, kdysi světová ikona. Jak hluboko ještě klesne?
Legendární barmské disidentce, nyní civilní vůdkyni Myanmaru, hrozí mezinárodní trestní stíhání za zločiny proti lidskosti
NEW YORK Legendární Do Aun
Schan Su Ťij.
Západ jí ležel u nohou, hlásil se k ní i Václav Havel. Jako ve své době asi nejznámější světová disidentka snášela mnoho let domácího vězení, ústrky vojenské diktatury. V roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír (mimochodem na návrh právě Václava Havla).
Střih: V roce 2018 se tato stejná, jen o něco starší žena stala světovým otloukánkem, od níž by mnozí ti, kteří jí včera pochlebovali, najednou nevzali ani misku rýže, jako by měla lepru.
Státy, jako třeba Kanada, jí odebíraly čestná občanství, vyrojily se dokonce hlasy, že by měla urychleně vrátit Nobelovu cenu, neboť se jí zpronevěřila.
Nyní je to nejspíš ještě horší: vyšetřovatelé OSN minulý týden oznámili, že někdejší nezdolné bojovnici za demokracii v Myanmaru (dříve Barma) hrozí mezinárodní trestní stíhání za zločiny proti lidskosti.
Neskutečný sešup.
Vydala se všanc generálům
Opravdu donedávna velevážená Su Ťij klesla na sklonku své politické dráhy tak hluboko, že jí opětovně hrozí vězení, tentokrát však za údajné skutky zdaleka ne lichotivé?
Pro hledání odpovědi se třeba se ponořit do nedávné minulosti, nejlépe do roku 2016. Tehdy se totiž ledy v její zemi nečekaně pohnuly, tamní vojenská junta sužovaná izolací usoudila, že bude lepší změnit image a alespoň navenek se vzdát části moci. Su Ťij se s letitými nepřáteli dohodla, tenkrát všichni včetně jí samé usoudili, že to bude ku prospěchu celé země, a stala se „státní poradkyní“, fakticky však premiérkou Myanmaru.
S tím byla pochopitelně spojena i zodpovědnost. Všechno, co generálové, kteří si fakticky podrželi moc, byť nyní tahali za nitky více ze zákulisí, od té doby učinili, padalo také na hlavu Su Ťij.
A v tom je právě zakopaný pes. O dva roky později se armádní velitelé rozhodli, že se vypořádají s místní muslimskou menšinou Rohingů, o nichž se všeobecně tvrdilo, že v Myanmaru nemají co dělat, neboť jsou to nelegální přistěhovalci z Bangladéše.
Armáda zahájila jejich vyhánění, vypalování jejich vesnic, znásilňování, masakry. Řada lidí zemřela, téměř milion Rohingů prchl do ciziny, kde mimochodem většina z nich zůstává v často otřesných podmínkách dodnes.
Svět začal pomáhat, ale zároveň čekal, co učiní Su Ťij.
A ta zbožňovaná žena – onen někdejší zářící symbol demokracie – mlčela.
A nejen to. Brutální akce vojáků začala omlouvat a bagatelizovat. „My, kdo v Myanmaru žijeme, to vnímáme jinak než ti, kteří to sledují zvenčí,“tvrdila například. To všechno v době, kdy vyšetřovatelé OSN potvrzovali faktickou genocidu na území Myanmaru.
Su Ťij ztrácela kredit. Rostlo vůči ní rozčarování i mezi jejími domácími příznivci.
A co je snad ještě horší, to představují nyní zveřejněné závěry vyšetřování OSN. Podle nich systematické pronásledování těch Rohingů, kteří na území Myanmaru zůstali, pokračuje, jen pouze více ve skrytu. „Myanmar dál neplní povinnost zabránit genocidě, vyšetřit dřívější skutky a potrestat je,“uvedl Marzuki Darusman, předseda vyšetřovací komise.
Je možné, že Su Ťij skutečně nemá takovou moc, jak se jí zvenku přisuzuje, aby násilnosti zastavila. Nicméně zarytě mlčí, neučinila prakticky nic, aby hrůzy alespoň verbálně odsoudila. Svým věhlasem je tak fakticky kryje. V zemi navíc dál zůstávají političtí vězni, takoví, jako kdysi byla i ona sama.
Nyní ji možná čeká obvinění ze zločinů proti lidskosti. Pokud se tak stane, bude to smutný konec ženy, která bývala pro mnohé ve světě nezpochybnitelným vzorem.