Do závodních jídelen mohli chodit i důchodci

Před rokem 1989 obědval v závodních jídelnách každý druhý Čech. Jejich historie se ale táhne až do období první republiky, kdy tento benefit měli k dispozici například zaměstnanci Baťových závodů. „Masivní rozvoj pak zažily za protektorátu,“říká Martin Franc z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd.

Proč právě za protektorátu?

V době, kdy byly potraviny na lístky, jim to umožňovalo zvýhodňovat zejména zaměstnance podniků, důležitých pro válku. Podobně to fungovalo i bezprostředně po válce, to celou síť závodního stravování převzaly odbory.

Dostávaly od státu peníze?

Hlavně dostávaly potraviny, kterých byl po válce nedostatek. Samozřejmě když se pak v polovině 60. let odbourával státní příspěvek, obrátilo se to proti nim.

Co se vařilo?

Úroveň byla různorodá. Zvýhodňován byl obecně těžký průmysl, který byl považován za strategicky důležitý. Specifická situace byla i v jídelnách těch podniků, které měly něco na výměnu, například závodní jídelna masokombinátu si mohla vyměňovat produkty se zemědělským družstvem. Ze 60. let jsou ale zachované také zprávy o stížnostech učňů z internátních škol, že nedostávají dost najíst.

Kolik lidí na obědy chodilo?

V polovině 60. let to bylo 27 procent zaměstnanců, později to rostlo, i když přesné údaje nemáme. Vedle zaměstnanců mohli na oběd chodit i důchodci, bylo to pro ně levnější a také to plnilo sociální funkci, setkávali se tam s přáteli.

Bylo to pro zaměstnance levné?

Lišilo se to podnik od podniku, můžeme ale mluvit zhruba o jedné třetině až polovině toho, co zaplatili za oběd v restauraci, byla to skutečně významná úspora.