Tažení proti SUV: ekologie, nebo třídní boj?

Auta jsou zlo. To už jste jistě slyšeli, není to nic nového. To vám řekne kdejaký zelený aktivista. Ale v poslední době se to trochu zkomplikovalo. Aktivisté usoudili, že některá auta jsou zlejší než jiná. Nejzlejší jsou prý velké vozy s pohonem všech čtyř kol, zvané SUV. A proto je podle nich třeba s nimi skoncovat dřív, než nás všechny zničí.

Tyhle na pohled robustní, jakoby nafouknuté automobily se v posledních letech staly ohromným prodejním hitem. V Česku do téhle kategorie patří každé třetí prodané auto. Za posledních pět let se prodej SUV v tuzemsku zdvojnásobil. Globálně je podíl prodaných SUV ještě vyšší a tato kategorie aut jako jediná utěšeně roste.

To by bylo, aby to někomu nezačalo vadit. A taky že ano. SUV se zvolna začínají stávat nejnovějším hromosvodem pro rostoucí společenské napětí.

Před měsícem proniklo pětatřicet aktivistů organizace Greenpeace na molo přístavu v Bremerhavenu a na pár hodin zablokovalo vykládku nových SUV. Tahle auta jsou podle nich „zabijáci klimatu“, protože vypouštějí zbytečně mnoho emisí. Navíc jsou to prý zabijáci i doslova – krátce před protestem se v Berlíně stala tragická nehoda, při které SUV značky Porsche vletělo do chodců a čtyři z nich zabilo.

Greenpeace pak vydalo prohlášení, že za úspěšné tažení SUV světem mohou výrobci aut. Na SUV totiž víc vydělají, a proto je svým zákazníkům nutí.

Továrny podle aktivistů vyrábějí stále větší a větší auta. A největší reklamní kampaně dělají právě na ta největší. Chtějí si tím prý pojistit, že si koupíme právě SUV.

„To je bezohledné. Oni vydělávají na naší budoucnosti,“napsali lidé z Greenpeace.

V něčem mají aktivisté pravdu. Auta se opravdu nesmírně zvětšila – postavte vedle sebe „sto dvacítku“a fabii a vidíte ten rozdíl. Nebo ještě lépe klasické britské mini a vůz, který si „mini“říká dnes. Člověk si u toho roztomilého maličkého starého autíčka už skoro neumí představit, že se do toho kdysi běžně nasoukala čtyřčlenná rodina.

A na tom je právě vidět, v čem se Greenpeace totálně plete. Ta rodina se tam nenasoukala z nějaké environmentální zodpovědnosti a uvědomělé skromnosti. Ta rodina zkrátka na větší auto neměla. Dnes na něj má. Auta jsou relativně levnější, lidi jsou bohatší. Takže si větší – a mnohonásobně bezpečnější než před lety – auta nejen mohou dovolit, ale taky je potřebují. Protože jsou v průměru bohatší, jsou taky v průměru o dost tlustší.

A o SUV to platí dvojnásob. Tam navíc řidič sedí výš, takže má pocit mírné nadřazenosti nad ostatními, trochu vyšší „status“, vyjádřený i tím, že SUV je zpravidla drahé. Lidé v SUV mají také pocit většího bezpečí, což je sice podle crashtestů iluze, ale ono jde v zásadě vždycky hlavně o pocity.

Usilovat o vyšší status je lidské. Mít pocit většího bezpečí rovněž. Lidé si SUV kupují proto, že jsou to zkrátka lidé. To je tajemství úspěchu téhle kategorie vozů. Nikoli temné spiknutí hamižných výrobců. Ti jen naplňují poptávku.

A dělají to tak, aby dodrželi ekologické a bezpečnostní předpisy včetně požadavků na ochranu chodců. Dnešní SUV obvykle není nějaké třítunové monstrum, ale auto, které není delší ani o mnoho těžší než jeho „nízký“příbuzný. I spotřebou se často liší vcelku nepatrně. Takže na něm ve skutečnosti nejspíš vadí to, že na něj každý nemá.

Aktivisté tedy buď nepochopili, jak funguje kapitalismus a volný trh, anebo to pochopili a nechtějí, aby fungoval právě takhle. Což znamená jediné – chtějí systém změnit.

Proto bychom měli zbystřit. S podobnými nápady máme totiž v našich krajích zkušenosti bohatší, než bychom chtěli.